Lidská populace na Zemi neustále roste. Bádání posledních staletí se tak stále zabývá obavami, zda je planeta schopná přibývající lidi i nadále uživit.
Podle některých skupin, jako jsou třeba malthusianisti, bude muset v budoucnu populace „kontrolovat“ sebe sama pomocí hromadných sebevražd, dokud nebude nalezen udržitelný počet jedinců. Ukazuje se ale, že zlepšování technologií v zemědělství nám dává dostatek potravy pro 10 miliard lidí. Hlavní příčinou hladovění je totiž distribuce potravin, nikoli nemožnost jejich dostatečné produkce. Otázkou je tady vždycky logistika.
Problém s vyřešením všech problémů
Jenže zatímco se většina lidí stará o nedostatek zdrojů, jeden výzkum ze 70. let zkoušel odpovědět na zcela jinou otázku. Konkrétně co se stane tehdy, když bude uspokojen náš hlad i všechny další možné potřeby? Výsledkem bylo – ve stručnosti – opravdu hodně kanibalismu, a krátce nato děsivá apokalypsa. Behaviorista John B. Calhoun provedl sérii pokusů s hlodavci, a pak sledoval jejich populaci. Experiment se jmenoval Universe 25.
Během pokusu vzal 4 páry myší a umístil je do místa zvaného „Utopie“. Prostředí bylo nastaveno tak, aby vytvořilo ideální podmínky. Současně eliminovalo jakékoli hrozby, které by čekaly v běžné divočině. Myši měly dostatek jídla, vody i místa na živobytí včetně ideální teploty asi 20 stupňů Celsia. Pokusné kousky byly vybrány z těch nejzdravějších a v kontrolovaném prostředí se nevyskytla jakákoli choroba nebo rizikový parazit.
Ideální prostředí bez jakýchkoli překážek
Jakmile byl pokus spuštěn, chovaly se myši poměrně předvídatelně. Protože neměly starosti s jídlem, vodou ani predátory, začaly se okamžitě množit. Asi za 55 dní byla populace dvojnásobná a dvojila se zhruba každých 145 dní, kdy dosáhla počtu 620 jedinců. Tehdy začala jako celek narážet na problémy. Myši se totiž rozdělily do skupinek a ta, která v nich neměla žádnou roli, neměla zároveň kam uniknout.
V normálním prostředí přežije do dospělosti více myší, než kolik je potřeba k nahrazení těch starých. Přebytek, který v populaci nemá místo, odejde jednoduše jinam, což tady ovšem nešlo provést. Myši se tak ocitly v sociální izolaci. Pasivní samci se hromadili na jednom místě, aniž by vyvolávali konflikty s ostatními. Jenže postupně se začali napadat mezi sebou, což bylo znatelné z mnoha jizev a dalších zranění, jak mezi sebou v izolaci bojovali.
Bez reakce a bez zájmu
Tito samci se ani nebránili, zatímco na ně okolí útočilo, a později napadali ostatní totožným způsobem. Samičky potkal stejný osud, jen na jiném místě. Rozklad obvyklého myšího chování se dotkl i alfa samců, kteří se stali velmi agresivní a bezdůvodně napadali ostatní. Pravidelně také znásilňovali jak samičky, tak samce a tyto divoké útoky někdy končily myším kanibalismem. Protože byla naplněna každá jejich potřeba, zapomněli také na svoje potomky.
Myší matky byly velmi agresivní vůči vetřelcům ve svých hnízdech, zatímco jindy by je jen vyhnaly. Agresivita samic přerostla v to, že pravidelně zabíjely svá mláďata, jejichž úmrtnost dosáhla na 90 %. Tohle byla ovšem jen první fáze pádu utopie. Tzv. „druhou smrtí“ byla skutečnost, že mláďata, která přežila útoky matek, se nikdy nenaučila obvyklému myšímu chování. Nezajímalo je páření, pouze jedla a starala se o sebe o samotě.
Vrchol a cesta bez cíle
Populace dosáhla vrcholu v počtu 2 200 myší, a pak začala klesat. Mnoho myší nemělo o páření zájem a odešly někam do kouta, jiné zformovaly divoké gangy a bojovaly mezi sebou. Nízká porodnost, vysoká úmrtnost mláďat a stálé násilí vyústilo ve vymření celé kolonie. Po celou dobu myši měly k dispozici dostatek jídla i vody a byly chráněny před jakýmkoli vnějším negativním vlivem. To, co kolaps způsobilo, nazval Calhoun „zkázonosným chováním“.
V životě se staráme o potravu, jeden o druhého, o svoje potřeba a reprodukci, což vyžaduje určité chování a jeho zdokonalování. Jakmile tento proces zmizí, neexistuje vývoj a ani reprodukce společnosti, což lze aplikovat i na lidi. Calhoun proto varuje před dnem, kdy budou naplněny všechny naše potřeby. Pozdější vědci paušalizování experimentu kritizovali a z více důvodů uvedli, že ho nelze jednoduše aplikovat na lidskou populaci.
Lze podle váš myší utopii aplikovat i na lidi?
Zdroj: IFLScience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 12722
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 12014
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 15091
