Egyptské pyramidy jsou architektonický zázrak, který se vzpíná vysoko nad pouštní písek a je vidět na kilometry daleko. Jejich stavba byla nepochybně herkulovským počinem.
Jenže co byli vlastně zač lidé, kteří je postavili? Právě k jejich stavbě se váže mnoho teorií včetně obrovských skupiny zotročených Židů i daleko divočejších představ. Ty zahrnují například obyvatele bájné Atlantidy nebo mimozemskou delegaci. Jenže žádná z nich se neopírá o reálné důkazy. Žádné archeologické pozůstatky ovšem nespojují židovský národ s dobou před 4 500 lety, kdy byly pyramidy v Gíze postaveny.
Pyramidy postavili přímo Egypťané
Všechny důkazy ukazují jen a pouze na přímou účast Egypťanů, jenže jak tito stavitelé pyramid vlastně žili a jak se s nimi zacházelo? V Egyptě se nachází více jak 100 starověkých pyramid, ty nejslavnější jsou ale z vlády faraona Džosera (2630 – 2611 před Kristem). První pravá pyramida – tedy ta s hladkými stěnami – vznikla za vlády Snefru. Faraoni postupně s pyramidami přestali a nechali se pohřbít v Údolí králů asi 483 kilometrů na jih od Gízy.
Obrovské skupiny pracovníků nejdříve dopravily stavební materiál do Gízy. Nalezené papyry zmiňují skupinu 200 mužů vedenou inspektorem Mererem. Skupina převážela po Nilu vápenec z Tury vzdálené asi 18 kilometrů. Byl určen k postavení vnějšího pouzdra Velké pyramidy. V minulosti egyptologové odhadovali, že pyramidy stavěli hlavně sezónní zemědělští pracovníci, kteří už neměli na polích příliš co na práci.
Stálí nebo sezónní pracovníci?
Nejspíš to tak ale nebylo a pracovníci vedení Mererem toho udělali mnohem víc, než jen přivezli materiál. Pravděpodobně se vydali až na sinajský poloostrov, kde měli vlastní úkoly. Tím vyvstává otázka, zda šlo o stálou profesionálnější skupinu dělníků, nebo o skupinu zemědělců, kteří se následně vrátili k práci na poli. Podle papyrů dostávali potravu sestávající z datlí, zeleniny, drůbeže a masa. K tomu také textil, který byl nejspíš mzdou.
Vyšší úředníci, kteří se podíleli na stavbě pyramid, pravděpodobně získali do vlastnictví pozemky. To potvrzují i další záznamy víckrát během historie Egypta, jen není jisté, zda se to vztahovalo i na úředníky od pyramid. Ve městu kousek od Gízy našli badatelé také důkazy pečení velkého množství chleba, porážky tisíců zvířat a vaření štědrých objemů piva. Každý den byly poraženy skoro 2 tuny zvířat, což by odpovídalo počtu pracovníků.
Pracovní servis včetně doktorů
Pozůstatky samotných pracovníků ukazují na zahojené rány včetně narovnaných kostí a dlah. To naznačuje přístup k lékařské péči ve spojení s bohatou stravou. Spolu s platem v podobě látky to jasně naznačuje, že pyramidy nestavěli rozhodně otroci, ale dobře zaplacení dělníci, o které bylo náležitě postaráno. Neznamená to ovšem, že se vedení chovalo ke všem pracovníkům stejně dobře, o čemž svědčí ubytování úředníků.
Vykopávky odhalily velké domy, kde mělo vedení stavby na výběr z mnoha druhů masa a dalších pochutin. Naproti tomu nižší pracovníci žili jen v prostých hromadných místnostech a často uvnitř pyramid samotných. Různé stupně zacházení jsou tak víc než patrné. Nic však nenasvědčuje podílu čehokoli nadpřirozeného na stavbách. Dokumenty jsou stále ve stadiu zkoumání, takže Egypta ještě jistě vydá svá další tajemství.
Které starověké stavby máte nejraději?
Zdroj: LiveScience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 18328
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 17620
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 20697
