Co by se stalo s lidstvem, kdyby se planeta přestala otáčet? Na to vás ve škole nepřipraví, důsledky by byly katastrofální

Země se stále točí jako káča, i když to nemůžeme vidět, cítit nebo se tohoto procesu dotknout. Kdyby se však bez varování náhle zastavila, bylo by to opravdu patrné.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Pokud by tato rotace náhle ustala, moment hybnosti každého objektu na Zemi by roztrhal její povrch a všichni by měli opravdu, ale opravdu špatný den. Jak však uvádí James Zimbelman, geolog ze Smithsoniánského muzea ve Washingtonu, jde jen o myšlenkový experiment. Neexistuje totiž přirozená síla, která by Zemi v rotaci zabránila. To je také důvod, proč se Země točí už od svého vzniku, což je poměrně působivá skutečnost.

Zastavení a rovníková katastrofa

Jedna kompletní rotace Země trvá 23 hodin, 56 minut a 4,09053 sekund. To se vztahuje k pevnině na rovníku, která se pohybuje rychlostí 1 770 kilometrů za hodinu. Ta se postupně snižuje a na pólech je nulová. V případě náhlého plného zastavení by vlivem hybnosti vzduch, voda, a dokonce i skály na rovníku pokračovaly stejnou rychlostí dál. Celý povrch by byl zcela rozryt a mnoho úlomků by se dostalo nejen do vrstev atmosféry, ale i do vesmíru.

Zdroj fotografie: Pxhere

Jenže co je to vlastně ten moment hybnosti? Samotnou hybnost lidé zažijí kdykoli při prudkém zabrzdění auta nebo vlaku. Dopravní prostředek zastaví, vy pokračujete dál, a i když se pevně držíte, cítíte sílu setrvačnosti. Moment hybnosti je to stejné, jen se to vztahuje na rotaci těles. Jedním ze základních zákonů fyziky je pak konzervace momentu hybnosti. Jakmile se něco otáčí, zastaví to jen stejně velká síla pohybující se zcela opačným směrem.

Přeskupení, reformace a přírůstky

Podle Zimbelmana by odlomené kousky Země pokračovaly v nějaké formě obíhání, zatímco by se planeta dále pohybovala na své cestě kolem Slunce. Nakonec by je gravitace nejspíše přitáhla zpátky v podobě meteorického deště. Kontinuální bombardování by roztavilo povrch na oceán magmatu. Objemem hmoty by se Země pravděpodobně vrátila do poměrně původní podoby, rozložení by ale bylo zcela odlišné od předchozího stavu.

Zdroj fotografie: Pxhere

Tento proces by také nevyhnutelně odpařil značnou část vody na zemském povrchu. Většina by byla nenávratně ztracena, něco by se vrátilo v podobě nově ztuhlých minerálů, jako jsou třeba olivíny. Některé kusy, které by dočasně rotovaly kolem Země, by si také přitáhl Měsíc, což by na něm způsobilo další četné krátery. Máme tedy skutečně štěstí, že nás tato situace nečeká a veškerou případnou destrukci můžeme nechat katastrofickým filmům.

Kdy a jak vás nejvíce ovlivnila setrvačnost?

Zdroj: LiveScience