Kolik je nejstaršímu žralokovi na planetě? Ne nadarmo se těmto fascinujícím zvířatům přezdívá živoucí fosílie

Kromě toho, že jako druh žijí velmi dlouho, i coby jedinci mají velmi dlouhou délku dožití. Takže na kolik křížků to může takový žralok dotáhnout a kolik je tomu nejstaršímu na planetě? Na spodních příčkách dožití se nachází kladivoun velký, který žije asi 44 let. Jedinec chycený na Floridě byl ovšem odhadnut i na 50 let. Takový žralok bílý se podle studie z roku 2014 dožívá až 70 let. Největší kousek nám představí biolog Brynn Devine.

Malá hlava, dlouhý život

Podle Brynna Devina, oceánského biologa z Windsorské univerzity v Ontariu, je nejdéle žijícím druhem žralok malohlavý, jinak také grónský. Tento druh pročesává hlubiny oceánu v severním Atlantiku a u Arktidy. Nejde jen o nejdéle žijící žraloky, ale také nejspíš o nejstarší zvířata s páteří. Studie z roku 2016 odhadla, že průměrný věk ve skupině 28 žraloků malohlavých je 272 let, nejstaršímu z nich mohlo být 392, plus minus 120.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tehdy to vedlo k dnes již vyvrácenému nedorozumění, že nejstarší žralok tohoto druhu je starý přes 500 let. Odhad věku se většinou provádí počítáním růstových kruhů ve vápníkové struktuře, jako jsou obratle, což je obdoba letokruhů u stromu. Problém nastává, když žraloci nerostou během života rovnoměrně nebo odhadnutelným tempem. Proto většinou dochází ještě ke srovnání tohoto údaje s dalšími důkazy, například pozorováním populace v průběhu času.

Nevhodné kostry hlubinných žraloků

V případě žraloků malohlavých vápníková metoda nefunguje, protože jejich kostry nezvápenatí dostatečně na tvorbu stabilních růstových prstenců. Navíc právě tito postrádají páteř vhodnou k dataci, která se běžně používá u ostatních druhů. I kdyby to ale fungovalo, letité pozorování nepřipadá v úvahu, protože takový žralok bez problémů přežije nejen samotného badatele, ale i jeho pravnoučata.

iZdroj fotografie: Pixabay

Místo toho se tedy vědci spolehli na klasickou radiokarbonovou metodu. Za tímto účelem odebrali tkáň z očních čoček, která se formuje při narození. Pak použili uhlíkové izotopy v samotných očích. Protože samotná metoda není moc přesná a není úplně jasné, jak se uhlík chová právě u žraloků, není určení stále příliš spolehlivé. Bohužel neexistuje vhodnější alternativa, takže stárnutí hlubinných žraloků je stále výzvou.

Záhada dlouhého dožití

Další oblastí, o které ví biologové zatím velmi málo, je samotný metabolismus žraloků malohlavých. Není tudíž jasné, co v jejich organismu jim dovoluje dožít se tak obrovského věku. Devine ale uvádí jednu věc, kterou víme poměrně jistě. Samičky tohoto druhu dosahují sexuální dospělosti až kolem 134. roku života. Pro srovnání nejstarší člověk na světě, Jeanne Calment, zemřela ve věku 122 let a přežila tak i svá vlastní vnoučata.

iZdroj fotografie: Pxhere

Žralok malohlavý narozený ve stejný den jako ona by stále čekal na svou žraločí pubertu, zatímco ona umírala. Tito žraloci byli v minulosti severskými národy hojně loveni kvůli játrům bohatým na olej. Jen na počátku 20. století bylo u pobřeží Grónska každý rok uloveno přes 30 000 jedinců. Trend výrazně klesl po roce 1960 a počátkem 21. století už se většinou jedná jen o „bycatch“. Tedy situaci, kdy se žralok dostane do sítě určené pro lov jiného druhu.

Jaká další věkovitá zvířata vás napadají?

Zdroj: LiveScience