Pandora papers: Největší únik dat v historii odhaluje finanční tajemství světových boháčů a politiků

Tajné dohody a skryté majetky světově nejbohatších a nejmocnějších lidí byly odhaleny při největším objemu uniklých dokumentů v historii. Tento soubor dat je znám jako Pandora papers a zahrnuje téměř 12 milionů souborů od společností najatých významnými klienty. Tyto společnosti vytvářely struktury a fondy v daňových rájích, jako je Panama, Monako, Švýcarsko nebo proslulé Kajmanské ostrovy. Únik tak odhalil celý utajený finanční svět.

Co tento datový objem vlastně je?

Jde o e-maily, zprávy, firemní záznamy, certifikace, smlouvy a komplikované diagramy ukazující přímo labyrinty firemních struktur. V mnoha případech odhalují zcela prvně reálné vlastníky mnoha neprůhledných krycích společností, které existují pouze papírově. Uniklé údaje byly předány Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) ve Washingtonu. Tato organizace se podělila s médii jako The Guardian, BBC Panorama a dalšími.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nejedná se o první únik ze skrytého finančního světa, rozhodně jsou Pandora papers ale tím největším. Data tohoto typu se dostávají ven již od roku 2013. Firmy v daňových rájích nejsou ilegální a mnoho lidí má pro tvorbu takových struktur zcela legitimní důvody. Utajení těchto struktur ale velmi nahrává daňovým únikům, praní špinavých peněz a zpronevěrám. Proto jde o velmi spornou praktiku zejména u politiků a veřejných činitelů.

Podnikání sídlící mimo místo

Další bohaté osoby a společnosti svěřují své majetky právě takovým společnostem, aby se vyhnuly placení daní v konkrétní zemi. Jde o legální krok, díky kterému však konkrétní vláda přichází pravděpodobně o miliardy na daních. Pandora papers zahrnují například vládce Jordánska, krále Abdalláha II., který má podle těchto dat majetky v hodnotě 100 milionů dolarů v Malibu, Londýně a na území Washingtonu. Král podotkl, že se ničeho nedopustil.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dále je v dokumentech zahrnuta rodina ázerbajdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, která v nedávných letech obchodovala v Anglii s majetkem za 400 milionů liber. Obchody se týkaly i nemovitostí prodaných britské Crown Estate spravující majetek britské královny, jejíž administrativa zkoumá podrobnosti tohoto obchodu. Částka 67 milionů byla zaplacena společnosti pracující pro rodinu, která vládne zemi pravidelně obviňované z korupce. To není dobrá vizitka ani pro jednu stranu.

Několik zásahů do centra Evropy

Týden před volbami vyšly najevo také údaje týkající se českého premiéra Andreje Babiše. Na toho směřovalo množství otázek týkajících se nákupu zámečku na jihu Francie. Politik odmítl tyto skutečnosti komentovat. Další postavou je prezident Kypru, který je sám o sobě kontroverzním centrem offshore společností. Nicos Anastasiadis odmítl informace komentovat a jeho firmy popírají, že by se dopustily čehokoli nezákonného.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ne všichni zmínění v údajích jsou ale obvinění z něčeho trestného. Data například odhalují, že bývalý britský premiér Tony Blair s manželkou Cherie ušetřili 312 000 liber na daních z nemovitostí. Došlo k tomu při nákupu budovy v Londýně, kterou částečně vlastní rodina prominentního bahrajnského ministra. Kancelář si tu koupili za 6,5 milionu liber, k transakci ovšem použili společnost se sídlem na Britských Panenských ostrovech.

Výhled na možné změny zákonů

Gerald Ryle, ředitel ICIJ, prohlásil, že politici, kteří si svoje finance zorganizovali tímto způsobem, mají zájem o udržení současného stavu. Případné snaze o reformu společností v daňových rájích se proto budou snažit bránit. „Když tyto nástroje utajení finančních toků a struktur používají světoví lídři, politici a další veřejní činitelé, pak si nemyslím, že bychom se dočkali konce jejich fungování,“ podotkl Ryle k budoucnosti možné změny legislativy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Doufal totiž, že takto masivní únik bude mít větší dopad než ty předchozí, nota bene při úniku během pandemie. Ta ještě zhoršila a zdůraznila společenskou nerovnost a donutila vlády k obrovským a nečekaným půjčkám. Ty jsou samozřejmě postupně naloženy na ramena daňových poplatníků. V těchto strukturách je drženo minimálně 11,3 trilionu dolarů a jedná se o peníze, které byly ztraceny napříč celým světem a šlo je využít na vzpamatování z covidu.

Jaká byla při zprávě o tomto úniku vaše první myšlenka?

Zdroj: TheGuardian