Tisíce let skrytá jeskyně odhaluje překvapující stopy. Může být jedním z posledních úkrytů neandrtálců

Jeskyně samotná je nepochybně ještě starší. Stáří 40 000 let se totiž týká hlavně písku, který vstup do jeskynního prostoru ukrýval. Právě proto museli být obyvatelé neandrtálci, kteří se v Eurasii vyskytovali před 200 000 – 40 000 lety. Neandrtálci jsou předvěkou formou člověka a řadí se buď do samostatného druhu, nebo jako poddruh Homo sapiens neanderthalensis. Jde o první druh, jehož analýza fosilních pozůstatků byla kdy zveřejněna.

Tisíce let skrytá jeskyně odhaluje stopy

Jeskyni odkryl tým Cliva Finlaysona, ředitele Gibraltarského národního muzea. Při průzkumu jeskyně během minulého měsíce narazil společně s kolegy na dutý prostor. Po bližším ohledání a průlezu zjistili, že je dlouhý 13 metrů a ze stropu visí stalaktity jako děsivé ostny. Na podlaze sluje našli badatelé zbytky rysů, hyen a supů bělohlavých. Stejně tak byl na podlaze mořský šnek, kterého sem neandrtálci také donesli jako kořist. Objevy tím nejspíš nekončí.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tým archeologů je velmi nadšený z toho, co dalšího může jeskynní prostor vyjevit. Je pravděpodobné, že se v jeskyni budou nacházet i hroby. Zatím našli mléčný zub patřící chlapci ve věku 4 let – ten byl však nalezen o 4 roky dříve v okolí jeskyně, nikoli přímo ve vnitřním prostoru. Původně badatelé předpokládali, že právě hyeny si tahaly do jeskyně mrtvé děti. Jeskynní prostor se ale tímto novým nálezem ukazuje ve zcela jiném světle.

Jasné stopy přítomnosti neandrtálců

Badatelé našli v jeskyni mnoho stop včetně uměleckých rytin na stěnách. Je také patrné, že tu obyvatelé poráželi tuleně, škubali peří dravých ptáků, které pak nosili jako odznaky a používali také v nástrojích. Právě tato jeskyně byla dost možná jedním z posledních míst, kde neandrtálci žili před svým vyhynutím před asi 40 000 lety. Jejich potrava zahrnovala maso velkých zvířat včetně mořských tvorů, jídelníček si však obohacovali i vařenými rostlinami.

iZdroj fotografie: Pixabay

Vymírání neandrtálců je spojeno se zvyšováním populace Homo sapiens. Došlo nejspíš k mísení obou druhů a postupně vymizely neandrtálské znaky. Další možností je podlehnutí nemocem, na které byl Homo sapiens pocházející z Afriky adaptován. Evropské rasy tuto odolnost neměly. Nejpravděpodobnější je dle antropologů právě mísení s později příchozími kmeny, o čemž svědčí i postupná změna znaků na kosterních pozůstatcích.

Kterého z našich pravěkých předchůdců máte nejraději?

Zdroj: LiveScience