Proč se lidé zamilují? Stojí za tím biologické potřeby, nebo je to něco hlubšího? Renomovaná doktorka poodkryla tajemství lásky

Jako druh jsme velmi kooperativní. Potřebujeme spolupráci pro přetrvání společnosti, pro získání vědomostí a také v zájmu výchovy vysoce vyvinutých potomků. Jenže spolupráce je náročná záležitost. Pokud bychom jako lidé existovali v ideálním světě, budeme se věnovat tomu, čemu chceme, kdy chceme, jak chceme a nejspíš s kým chceme. Nemuseli bychom brát v potaz potřeby ostatních, případně jakékoli hrozby pocházející z okolí.

Jedinec nemá šanci

Skupinové soužití druhu znamená soupeření o omezené zdroje, koordinaci jednotlivých činností a také existenci hierarchie, tedy řetězu velení. Také je potřeba dávat neustále pozor na jedince, kteří mohou škodit, krást, lhát a podvádět. Jenže evoluce přišla s fantastickým nástrojem, jak zajistit, abychom začali s trvalým vztahem, ze kterého vzejde bez ohledu na případné problémy další lidský jedinec. Ano, tím nástrojem je právě láska.

iZdroj fotografie: Pixabay

Láska je nejlepší přírodní způsob, jak nás donutit k zahájení a udržení dlouhodobých vztahů. Milenci, děti, rodina a přátelé – ti všichni nám pomáhají v přežití a následně předání genů do další generace. A tento přírodní úplatek má podobu sady neurochemikálií, které jsou základem pro vzájemnou přitažlivost. Jedná se o oxytocin, dopamin, serotonin a beta-endorfin. Každá látka má na starosti jinou stránku a fázi našich vztahů.

Chemický koktejl zamilovanosti

Oxytocin podporuje začátek nového vztahu, protože utišuje ustrašenou amygdalu, když jdeme oslovit potenciálního partnera. Dopamin je odměnou ve formě pocitu spokojenosti, když děláme cokoli, co se nám líbí. Obě látky působí uvnitř mozku na nevědomé úrovni. Serotonin pak vytváří zamilovanou posedlost. Přichází ke slovu na počátku vztahu a způsobuje, že se nového protějšku nemůžeme nabažit, že potřebujeme být stále s ním.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nakonec endorfin, hormon dlouhodobé lásky. Lidské vztahy mohou vydržet celé dekády, na to však oxytocin nemá dost síly. Navíc je mnohem víc spojen se sexualitou a přichází v silných vlnách. Zato endorfin je opiát, a je tudíž návykový. Funguje, protože se stáváme závislými na jeho opakovaně zvýšených hladinách. A když jsme od milované osoby odloučeni, dostává se nám jen pocit chladu, který nás motivuje k opětovnému setkání – tedy další dávce.

Zdroj: ScienceFocus