Jaguarundi vypadá jako zmenšená puma a v zajetí se téměř nerozmnožuje. V Ostravě pomohl neobvyklý postup
Zoo Ostrava poprvé od roku 2002 odchovala jaguarundi, malou příbuznou pumy. Chovatelé přitom nechali samce u samice i před porodem.
Obsah článku
Dne 23. května 2025 přišla v komplexu Jižní Amerika na svět dvě koťata jaguarundi. Ostravská zoo na takovou chvíli čekala přes dvě desetiletí. Rarita spočívá i v tom, jak se mláďata narodila. U většiny malých koček chovatelé samce před porodem odstěhují, protože hrozí, že potomstvo usmrtí. V Ostravě zůstal otec s matkou po celou dobu, před porodem i během odchovu. Rodiče přitom tvořili pár teprve od března. Rozhodnutí se vyplatilo a evropský chov, v němž se tento druh rozmnožuje jen výjimečně, má teď o dva mladé samce víc.
Jaguarundi: puma v kapesním vydání s tělem vydry
Přezdívka „zmenšená puma“ má oporu v zoologii. Podle IUCN Cat Specialist Group patří jaguarundi do takzvané linie pumy a pumě i gepardovi stojí evolučně blíž než ostatním jihoamerickým kočkám. Odborná literatura tuto vývojovou větev popisuje jako skupinu tří žijících druhů: pumy americké, jaguarundi a geparda štíhlého.
Velikostní rozdíl je přitom propastný. Jaguarundi váží 2,5 až 7,6 kilogramu, zhruba jako statnější domácí kocour. Puma se pohybuje mezi 30 a 80 kilogramy. Tělo jaguarundi měří 48,8 až 77,5 centimetru, u pumy činí obvyklá délka metr až metr a půl, u geparda 113 až 140 centimetrů.
| Druh | Hmotnost | Délka těla |
|---|---|---|
| Jaguarundi | 2,5 až 7,6 kg | 48,8 až 77,5 cm |
| Puma | 30 až 80 kg | 100 až 150 cm |
| Gepard | 23 až 65 kg | 113 až 140 cm |
S pumou ji spojuje jednobarevná srst bez skvrn, jakou skvrnití gepardi nemají. Postava ale připomíná spíš lasicovitou šelmu. Protáhlé nízké tělo nese na krátkých nohách, k tomu malou hlavu a dlouhý ocas. Anglicky mluvící zoologové jí proto říkají „vydří kočka“. Gepard se mezitím vyvinul ve sprintera s dlouhými končetinami a pružnou páteří, puma v mohutného lovce s rozlehlými teritorii. Jaguarundi zvolila třetí cestu: zůstala malá, nenápadná a přízemní.
Ostravský samec čekal na partnerku dva roky
Zoo Ostrava chová jaguarundi od roku 1996. Poslední koťata se tu před současným odchovem narodila v roce 2002. Pak nastala dlouhá pauza a po úhynu předchozí samice zůstal samec dva roky bez družky.
Sehnat novou partnerku přitom vůbec nebylo snadné. Evropský chov podle zoo stagnuje, vhodných zvířat ubývá a nabídka je mizivá. Ještě ve výroční zprávě za rok 2023 vedla Ostrava jen osamělého samce, který čekal na dopárování. Průlom přišel na jaře 2024, kdy do Ostravy dorazila samice z italského zařízení Parco Faunistico La Torbiera.
Následovalo trpělivé seznamování. U malých koček se spojování páru neobejde bez rizika: zvířata se mohou zranit, v krajním případě jedno z nich zahyne. Chovatelé proto postupovali pozvolna a k definitivnímu spojení došlo až v březnu 2025. O necelé tři měsíce později samice, která rodila poprvé, přivedla na svět dvojici koťat.
Riskantní sázka: otec zůstal u rodiny
Zásadní moment nastal před porodem. Běžná praxe velí samce oddělit, protože u řady malých kočkovitých šelem hrozí, že mláďata zabije. Zoo Ostrava ve své zprávě otevřeně přiznává, že tentokrát zvolila jinou cestu.
Chovatelé se opřeli o pozorování z volné přírody. Existují záznamy o tom, že se jaguarundi pohybovaly v menších skupinách, což může naznačovat jistou míru společenskosti, u kočkovitých šelem dost neobvyklou. Samec tedy zůstal ve výběhu a podle zoo se volba ukázala jako správná. Samice se o potomky příkladně starala a rodina fungovala pohromadě.
Podobnou zkušenost hlásí i Zoo Praha, kde se 7. července 2025 narodila rezavá dvojčata. Tamní chovatelé rovněž popisují jaguarundi jako družnější než jiné kočky a uvádějí, že samec může s partnerkou zůstat i během odchovu. Dvě nezávislá pracoviště tak v jednom roce dospěla ke shodnému postřehu.
Podle nás právě tady leží jádro celého příběhu. Geneticky cenný pár, trpělivé seznamování a odvaha nebrat samce automaticky pryč dělají z ostravského odchovu víc než další zprávu o roztomilých koťatech. U málo prozkoumaných šelem může rozhodnout jemná znalost jejich přirozeného sociálního chování. Pokud by chovatelé slepě následovali zažité pravidlo, rozdělili by pár, který spolu žil teprve několik týdnů, a vystavili nezkušenou matku stresu z další změny. Dá se čekat, že ostravská i pražská zkušenost budou pro další evropská zařízení cenným vodítkem. Přenášet je mechanicky na ostatní malé kočky by ale bylo předčasné, u nich riziko zabití mláďat trvá.
Začátkem srpna 2025 prošla koťata první veterinární prohlídkou. Byla očkována, odčervena a čipována, veterináři zároveň určili pohlaví: oba jsou samci. Za měsíc je čekala další kontrola s přeočkováním. Podzimní číslo zoologického časopisu Ostravský Čolek pak potvrdilo, že rodinu mohli návštěvníci sledovat v jednom z výběhů komplexu Jižní Amerika.
Evropských jaguarundi rychle ubývá
Ostravský úspěch váží víc, když se podíváme na čísla. V roce 2024 uváděla zoo v Evropě 40 jaguarundi v 19 zařízeních. O rok později už jen 36 zvířat v 16 zařízeních. Množí se sporadicky a ostravští chovatelé jako možnou příčinu jmenují vysokou příbuznost jednotlivých zvířat. Konkrétní rodokmeny ani koeficienty příbuznosti nezveřejnili, ale logika je zřejmá: malá populace s omezeným genofondem ztrácí plodnost i životaschopnost.
Řešením by bylo oživení genetické základny, tedy doplnění méně příbuzných jedinců a koordinované přesuny mezi zahradami. Ostrava zatím o takových krocích mluví jako o úvahách do budoucna. Dva mladí samci se v tomto světle stávají cennou chovatelskou devizou. Kam nakonec zamíří, zoo veřejně neoznámila. U podobných odchovů obvykle rozhoduje evropská koordinace podle genetické hodnoty zvířat a potřeb chovu. Ostravská zoo ve svém shrnutí roku 2025 připomíná, že její odchovy často posilují populace v jiných zahradách.
V Česku nejsou ostravské jaguarundi osamocené. Kromě Prahy je chová i Zoo Děčín, která uvádí jedno zvíře. V květnu 2024 do ní přibyla dvanáctiletá samice ze Zoo Brno.
Ve volné přírodě se situace zhoršila
Ještě nedávno platilo, že jaguarundi globálně nepatří mezi ohrožené druhy. Tak to uvádí řada starších textů českých zoo. Podle hodnocení Červeného seznamu IUCN z roku 2026 se ale kočka přesunula z kategorie málo dotčený do kategorie téměř ohrožený. Odborníci předpokládají pokles populace o víc než pětinu, možná až o třetinu během tří generací.
Příčiny se v Latinské Americe opakují. Zemědělství ukusuje a rozdrobuje biotopy, ubývá kořisti a jaguarundi hynou na silnicích. Ohrožují je také domácí psi a kočky, které mohou přenášet nemoci. Místy na ně lidé střílejí, protože jim loví drůbež.