Kondoři královští v zoo selhávají při líhnutí, protože neumějí pomoci mláděti ze skořápky. Ostrava problém jednoduše obešla
Ostravský pár kondorů královských vejce spolehlivě zahřívá, při klubání ale selhává. Chovatelé zasahují jen na pár dní a letos se díky tomu vylíhla sedmá samička.
Obsah článku
15. února 2026 se v inkubátoru Zoo Ostrava začalo klubat mládě kondora královského. Zevnitř narušovalo vápenatou schránku a hledalo cestu ven. Pak se práce zastavila. Dva dny chovatelé sledovali skořápku, na které se téměř nic neměnilo. 17. února usoudili, že další vyčkávání by mohlo skončit tragicky, a mláděti pomohli na svět. Za tři dny už drobná samička ležela pod rodiči v hnízdě, kam se žádný návštěvník nikdy nepodívá. Tenhle zásah, který trval jen několik dní, stojí za sedmým úspěšným odchovem páru. Přitom se mu léta nedařilo vyvést jediného potomka.
Spolehliví rodiče, kteří selhávají v posledním kroku
Ostravská dvojice jihoamerických supů má jednu silnou stránku. Na vejci se partneři pravidelně střídají a celou inkubaci ho zahřívají bez zaváhání. Letošní snůška podle odhadu chovatelů přišla 25. prosince 2025. Přesné datum zoo nezná, protože hnízdo nemá kameru, a vychází proto z chování ptáků. První kontrola proběhla 9. ledna a prosvícení potvrdilo, že je vejce oplozené.
Slabé místo přichází až na samém konci. Podle Zoo Ostrava rodiče „zřejmě nevěděli“, jak líhnoucímu se mláděti pomoci. U ptáků přitom taková pomoc existuje: rodiče některých druhů odlamují kousky skořápky nebo mládě z rozbitého vejce vyklopí. Každý druh to ale zvládá v jiné míře a u ostravských kondorů se tato dovednost neprojevila. Pár vznikl v roce 2011 a první snůšku vyprodukoval o tři roky později. Teprve postupně se ukázalo, kde přesně se jeho rodičovství kazí.
Tři dny v rukou chovatelů, pak zpátky na hnízdo
Postup, který zoo podrobně popsala, má několik přesně načasovaných kroků:
- Inkubace zůstává rodičům. Téměř celou dobu, která u tohoto druhu trvá 50 až 58 dní, sedí na vejci dospělí ptáci.
- Krátce před líhnutím chovatelé vejce odeberou a přesunou do inkubátoru. Na hnízdo vloží podkladek, aby pár dál seděl a hnízdo neopustil.
- Po vylíhnutí mládě tři dny rozkrmují. V tomto období podle zoo ještě nehrozí, že by se zafixovalo na člověka.
- Silnější mládě se vrací rodičům, kteří ho přijmou a dál se o ně starají sami.
Třídenní okno má dvojí smysl. Mládě se během něj naučí aktivně přijímat potravu a do hnízda se vrací v lepší kondici, než v jaké by tam bylo hned po vyklubání. Chovatelé přitom ještě nestihnou nahradit rodiče v jeho vnímání. Pak už všechno přebírá kondoří pár: krmí natrávenou potravou z volete, zahřívá a chrání. Mláďata zůstávají s rodiči až dva roky.
Od prázdných skořápek k prvnímu průlomu v roce 2017
Kondory královské chová Ostrava od roku 1970, metoda se však zrodila až z nezdarů. Podrobně je zachycuje text Kateřiny Nováčkové. V letech 2014 a 2016 zůstaly po předpokládaném líhnutí v hnízdě jen úlomky skořápek a mládě zmizelo. Pár se choval agresivně, chovatelé měli jen omezenou možnost kontroly, a tak se nikdy nedozvěděli, co se přesně stalo.
V roce 2017 proto změnili strategii. Vejce odebrali 48. den inkubace a k líhnutí došlo 51. den. Klubání se zpomalilo, mládě potřebovalo asistenci a chovatelé ho poté krmili natráveným potkaním masem. Kontakt omezovali na minimum a potravu podávali tak, aby co nejvíc připomínala přirozené krmení. Třetí den mládě vrátili do hnízda i se skořápkami a kolem rozmístili potravu, aby odvedli případnou agresi rodičů. Kontrola pak ukázala, že dospělí ptáci mládě krmí i zahřívají.
Od tohoto průlomu se postup opakuje. Letošní samička je sedmým potomkem páru, který kdysi vypadal jako chovatelsky beznadějný.
Proč je vyklubání pro ptáče vyčerpávající dřina
Líhnutí vyžaduje od mláděte obrovský výkon. Než se vůbec dotkne skořápky, musí se uvnitř vejce přepnout z dýchání přes obaly na dýchání plícemi. Nejprve prorazí vnitřní blánu a dostane se do vzduchové komory. Teprve potom začne vaječným zubem, drobným výrůstkem na špičce zobáku, narušovat vápenatou stěnu a rotací těla otvor postupně rozšiřuje.
Současně probíhá skrytá biologie. Ptáče vstřebává zbytek žloutku a zatahuje krevní cévy, které ho během vývoje zásobovaly. Když se klubání zastaví, mládě rychle ztrácí síly. Kvapný lidský zásah ale nadělá víc škody než užitku: pokud jsou cévy ještě prokrvené nebo pupek otevřený, neopatrné odloupnutí skořápky je může poškodit.
Jak často se mláďata kondorů ve volné přírodě nevyklubou, nikdo přesně neví. Tento plachý mrchožrout hnízdí na zemi, v dutinách odumřelých stromů nebo na skalních římsách, kde se jeho rozmnožování sleduje velmi obtížně.
Rychlé přibírání, test DNA bez krve a vzácnost v Evropě
Pohlaví zoo letos poprvé určila bez odběru krve. Krátce po vylíhnutí odebrala na analýzu DNA kousek cévy, který se oddělil od pupku. Princip známý z ptačí genetiky využívá cévní materiál, jenž po líhnutí zůstává ve vaječných obalech. U vzácného mláděte to znamená méně stresu a menší riziko.
Takový odchov je v Evropě vzácný. Podle ostravské zoo chová kondory královské 30 zahrad sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA), celkem 70 ptáků, a mláďata se daří odchovat jen v několika z nich. Zoo Olomouc v tiskové zprávě z roku 2024 uvedla, že z 34 evropských zoo se odchov dařil jen v pěti. Olomouc se tehdy dočkala mláděte po čtrnáctileté přestávce. Ručně odchovávanou samičku krmila pomocí maňáska v barvách hlavy dospělého kondora a schovávala se za zástěnou, aby se pták co nejméně upnul na člověka. Ostrava tomuto riziku předchází tím, že mládě drží u sebe nejdéle tři dny.
Druh se oficiálně řadí mezi málo dotčené, jeho populace ve volné přírodě však kvůli ničení pralesů ubývá. Úklid zdechlin, při kterém kondoři odstraňují potenciální zdroje nákaz, tak může v některých oblastech časem slábnout. Proto mají přirozeně odchovaní ptáci z evropských zoo velkou váhu. Návštěvníci ostravskou rodinu neuvidí, plachý pár žije trvale v zázemí. Kam samička jednou zamíří, zoo zatím neoznámila. O podobných přesunech obvykle rozhoduje koordinátor evropského chovu.