vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Historie a kultura » Hranická propast má ověřených 519 metrů, ale nikdo neví, kde končí. Sonar ukazuje, že dno leží hlouběji, než kam se robot dostal

Hranická propast má ověřených 519 metrů, ale nikdo neví, kde končí. Sonar ukazuje, že dno leží hlouběji, než kam se robot dostal

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Podvodní robot UX-1Neo se 1. srpna 2022 ponořil 450 metrů pod hladinu Hranické propasti. Dna nedosáhl. Zastavily ho limity vlastní techniky.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. Rekordní ponor do 450 metrů: co přesně robot UX-1Neo naměřil
  2. Sonar zachytil obří kanál, konec propasti v datech chybí
  3. Kilometr pod Hranicemi? Geologické odhady míří hluboko pod rekord
  4. Od Pozzo del Merro k českému prvenství: jak se rekord posouval
  5. Výlet k Hranické propasti: vyhlídka nad jícnem a netopýři v Rotundě

Dne 1. srpna 2022 spustili speleologové do zeleně zbarveného jezírka na dně jícnu v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic žlutý stroj velikosti malé ponorky. Podvodní robot UX-1Neo mezinárodního týmu UNEXMIN GeoRobotics klesal do tmy, dokud nedosáhl 450 metrů pod hladinou. Hloubkoměr ukázal nový světový rekord mezi zatopenými sladkovodními propastmi. Po přičtení 69,5 metru suché části od okraje skály k vodě vychází celková známá hloubka 519,5 metru. Robot ale nenarazil na skálu ani na bahno. Zastavil se, protože jeho konstrukce a sonary dál nesahají. Od té chvíle uplynulo více než čtyři roky a rekord stále platí. Česká krajina tak dál drží náskok před přístroji, které se ji snaží změřit.

Rekordní ponor do 450 metrů: co přesně robot UX-1Neo naměřil

Výpravu připravili členové základní organizace České speleologické společnosti 7-02 Hranický kras společně s evropským týmem, který vyvíjí roboty pro průzkum zatopených dolů a jeskyní. Podle zprávy speleologů z Hranického krasu překonal UX-1Neo předchozí maximum o 46 metrů. Údaj 519,5 metru převzaly odborné instituce i média. Uvádí ho také časopis Ochrana přírody, který vychází v prostředí státní ochrany přírody.

Výsledek stojí na prostém součtu. Suchý jícen, tedy skalní trychtýř od hrany k vodní hladině, měří 69,5 metru. Pod hladinou naměřil robot 450 metrů. Celková hloubka tak jen o půl metru nedosahuje hranice 520 metrů.

Tím se dostáváme k nejsilnější části celého příběhu. Robot se ve 450 metrech otočil kvůli vlastnímu omezení, zatímco prostor pod ním pokračoval dál. Takový rekord nese od začátku poznámku pod čarou: příroda nabízí víc, než dokázal stroj změřit.

Sonar zachytil obří kanál, konec propasti v datech chybí

Robot nesl sonary, které během ponoru skládaly trojrozměrný model zatopených chodeb. Na snímcích z hloubky kolem 450 metrů se žádná uzávěra neobjevila. Speleolog Michal Guba pro iRozhlas popsal, že propast tam pokračuje jako mohutný kanál o průměru zhruba 15 až 20 metrů, který se stáčí k jihozápadu. Do takového profilu by se vešel činžovní dům.

Tým UNEXUP na svém webu uvádí, že prostora si i v rekordní hloubce drží velký průřez. Sonarová technika použitá v roce 2022 byla stavěná přibližně na tuto hloubku, a proto dál nedohlédla. Ani 3D model přitom nezachytil všechno: Ročenka Správy jeskyní ČR upozorňuje, že sonarová data mapují hlavní zatopený prostor, ale některé boční větve v nich chybějí.

Nejpodivnější nález nese pracovní název Plocha X. Podle Ročenky Správy jeskyní ČR 2024 jde o výraznou, asi 120 metrů dlouhou plochu v hloubce přibližně 369 až 454 metrů pod hladinou. Je ukloněná zhruba pod úhlem 45 stupňů k jihovýchodu. Známé vápence Hranického krasu mají vrstevnatost podobně strmou, jenže skloněnou opačným směrem. Když vědci vyloučili chybu měření, zůstala na stole jiná vysvětlení: například kulmská droba, tedy odlišný typ horniny, nebo nesouhlasný styk dvou geologických celků. Propast tedy v hloubce, kam se robot sotva dostal, ukazuje stavbu, kterou dosavadní model neumí vysvětlit.

Kilometr pod Hranicemi? Geologické odhady míří hluboko pod rekord

Kde propast skutečně končí, zatím nikdo neví. Dostupná věda přesto nabízí poměrně odvážné odhady. Geofyzikální měření shrnutá v odborné studii Klanici a kolegů z roku 2020 naznačují, že dutina může pokračovat až zhruba do jednoho kilometru. Projekt UNEXUP uvádí rozpětí 800 až 1 300 metrů. Pokud by se horní hranice potvrdila, byl by dnešní rekord jen o málo víc než třetinou skutečné hloubky.

Geolog Milan Geršl hovoří o teoretické hloubce kolem 1 000 metrů. Zároveň připomíná, že mocnost vápenců v Hranickém krasu nikdo spolehlivě neověřil. Právě tahle nejistota drží otázku dna otevřenou.

Pro dnešní podobu propasti jsou klíčové minerální vody nasycené oxidem uhličitým. Tradiční výklad popisuje vznik jako hydrotermální krasovění: kyselé uhličité vody rozpouštěly vápenec zespodu nahoru, opačně než v klasickém krasu, kde voda prosakuje shora. Zmíněná studie z roku 2020 však na základě geofyzikálních dat připouští i scénář vývoje shora dolů. Původ útvaru proto zůstává předmětem odborné debaty.

Ještě pozoruhodnější stopu nesou plyny. Podle Geofyzikálního ústavu AV ČR obsahuje CO₂ unikající z propasti stopové helium, jehož složení ukazuje na původ ve spodní zemské kůře až ve svrchním plášti. Plyny tedy stoupají po hlubokých zlomech z desítek kilometrů. Z toho ještě neplyne, že otevřená jeskyně vede tak hluboko. Hranice ale podle nás leží nad jedním z míst, kde Česko komunikuje s nitrem planety nejpřímočařeji.

Na samotném dně, které nikdo neviděl, se dá podle sonarů a geologie čekat pokračující zatopený kanál, skalní stěny pokryté sedimentem a chladná minerální voda bohatá na oxid uhličitý. Půjde nejspíš o biologicky chudé, extrémní prostředí. Přímý doklad zatím neexistuje.

Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Od Pozzo del Merro k českému prvenství: jak se rekord posouval

Hranická propast se do kronik dostala dávno před roboty. První písemnou zmínku zanechal v roce 1580 lékař Tomáš Jordán z Klausenburku a Jan Amos Komenský ji zakreslil do své mapy Moravy. Moderní měření začalo skromně: první ponor s přístrojem v roce 1961 dosáhl šesti metrů. Další dekády přinesly sondy a potápěče, kteří posouvali známé dno po desítkách metrů.

Zlom přišel 27. září 2016. Dálkově ovládaný robot Gralmarine sestoupil do 404 metrů pod hladinu a propast tím předstihla italskou propast Pozzo del Merro u Říma. Tam robotický průzkum v březnu 2002 dosáhl 392 metrů, přičemž ani Italové dno s jistotou neurčili. České prvenství tedy od počátku stojí na náskoku dvanácti metrů, který se v roce 2022 rozrostl na 58.

Lidé za stroji výrazně zaostávají. Polský potápěč Krzysztof Starnawski se v Hranicích dostal do 265 metrů, což patří k výkonům na samé hraně lidských možností. Člověka v takové hloubce brzdí dekomprese, dýchací směsi, studená minerální voda, orientace ve tmě i nutnost bezpečného návratu. Robot podobná omezení nezná, a proto sjel o 185 metrů hlouběji.

Prvenství má jasně vymezenou kategorii. Nejhlubší známou jeskyní světa vůbec je podle Guinnessovy knihy rekordů gruzínská jeskyně Verjovkina s hloubkou 2 212 metrů. Mezi zatopenými sladkovodními propastmi ale Hranická propast zatím nemá soupeře.

Další krok závisí na technice. Po rekordu z roku 2022 se otevřeně mluvilo o sonarech s dosahem do 1 500 metrů a tým UNEXUP označil robota UX-2, konstruovaného pro hloubku 1,5 kilometru, za ideální nástroj pro pokračování. Podle zářijového textu iRozhlasu z roku 2026 se další průzkum chystá, dno ale dosud nikdo nespatřil a pevné datum nové výpravy zatím chybí. Výzkum komplikuje i samotná lokalita: v listopadu 2024 museli potápěči práce přerušit, protože po povodních a vichřici padající stromy poničily stezku i zábradlí.

Výlet k Hranické propasti: vyhlídka nad jícnem a netopýři v Rotundě

Propast leží v katastru Hranic na Přerovsku, na pravém břehu Bečvy nad železniční stanicí Teplice nad Bečvou. Návštěvníci sem mají přístup po celý rok a bez vstupného. Nejčastěji se vyráží od nádraží po naučné stezce lesem až k vyhlídkové plošině, odkud se dá dohlédnout na hladinu jezírka hluboko dole. Sestup k vodě je kvůli bezpečnosti zakázán a výzkum zatopených částí probíhá jen na základě výjimek a pod odborným dohledem.

S dětmi se výlet dá zvládnout, u okraje skal je ale potřeba držet je pevně za ruku. Stezka není vhodná pro kočárky, proto se vyplatí vzít nosítko. Na kole se v této části jezdit nesmí.

Rezervace Hůrka u Hranic vznikla už v roce 1952 a chrání 37,45 hektaru krasu, vzácných rostlin i živočichů. Propast navíc patří mezi významná zimoviště a letní úkryty netopýrů, potvrzeno je tu 16 druhů. V suché části zvané Rotunda žije letní kolonie netopýra velkého: před porody se odhaduje asi 500 dospělých samic a po odstavu mláďat vylétá ze skal kolem 750 zvířat.

Kdo chce vidět kras zevnitř, může pokračovat na druhý břeh Bečvy do Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Trasa měří 375 metrů a prohlídka zabere zhruba 50 až 60 minut. Podle ceníku Správy jeskyní ČR pro rok 2026 trvá hlavní sezona od dubna do října, obvykle od úterý do neděle mezi 9. a 16. hodinou. Plné vstupné stojí 240 Kč, snížené 200 Kč a dětské 120 Kč. Jeskyně spolu s propastí vznikly ze stejného podzemního systému minerálních vod.

Štítky Zdroje
#česko #památka #propast
  • https://hranickapropast.cz/novy-hloubkovy-rekord-450m/
  • https://visit.caves.cz/system/files/2025-07/rocenka-SJCR-2024_web.pdf
  • https://www.ig.cas.cz/jak-vznikla-a-jak-je-hluboka-hranicka-propast/
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

V Jihlavě svítí podzemní chodba a nikdo neví proč. O pár set kilometrů dál ve Znojmě vás do podzemí nepustí, pokud neprojdete rámem

V Jihlavě svítí podzemní chodba a nikdo neví proč. O pár set kilometrů dál ve Znojmě vás do podzemí nepustí, pokud neprojdete rámem

Největší broušený český granát je v šperku za 80 milionů Kč. Nemá punc, protože Napoleon zavedl daň, po které zlatníci přestali signovat

Největší broušený český granát je v šperku za 80 milionů Kč. Nemá punc, protože Napoleon zavedl daň, po které zlatníci přestali signovat

Nejhlubší důl v Česku sahá 1838 metrů pod zem. Havíři vylévali pot z holínek, protože geotermální gradient zvedal teplotu na 40 °C

Nejhlubší důl v Česku sahá 1838 metrů pod zem. Havíři vylévali pot z holínek, protože geotermální gradient zvedal teplotu na 40 °C

Na zoraném poli u Kutné Hory leželo 900 let přes 2000 mincí. Příměs mědi a olova ve slitině může prozradit, odkud Přemyslovci brali stříbro

Na zoraném poli u Kutné Hory leželo 900 let přes 2000 mincí. Příměs mědi a olova ve slitině může prozradit, odkud Přemyslovci brali stříbro

Karlštejn odolává 700 let bez prasklin. Za pevností zdí stojí hydraulické vápno, které tvrdne i pod vodou

Karlštejn odolává 700 let bez prasklin. Za pevností zdí stojí hydraulické vápno, které tvrdne i pod vodou
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #nehoda
  • #řidičský průkaz
  • #motor

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #česká republika
    • #potraviny
    • #zdražování

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #hokej
      • #nhl
      • #prestupy

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #dům
        • #pes
        • #zahrada

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #česnek
          • #úklid
          • #hnojivo

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #med
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.