Náprstek nesbíral staré věci, ale žhavé novinky. První šicí stroj v Praze přivezl díky principu, který muzea té doby neuznávala
9. srpna 1862 koupil Vojta Náprstek v Londýně americký šlapací šicí stroj. Byl první v Čechách a Pražanům jím chtěl předvést budoucnost.
Obsah článku
Světová výstava v Londýně v létě 1862 přitahovala davy k parním kolosům a exotickým kuriozitám. Pražský podnikatelský syn, čerstvě zpátky z téměř desetiletého pobytu v Americe, procházel pavilony s jiným cílem. Hledal věci, které lidem ušetří práci. Šicí stroj Wheeler-Wilson s nožním šlapadlem, který tam pořídil, dnes Národní technické muzeum (NTM) eviduje jako první šicí stroj přivezený do Čech a vystavuje ho mezi hlavními exponáty expozice Technika v domácnosti. Náprstek si ho tehdy koupil jako ukázku toho, co teprve přijde. Muzejní sbírky se v jeho době plnily hlavně staršími uměleckými předměty, přírodninami a historickými památkami. On šel opačným směrem a vozil do Prahy přítomnost. Podle nás tím položil základ myšlenky, kterou NTM praktikuje dodnes, kdykoli do depozitáře uloží něco, co právě sjelo z výrobní linky.
Londýnský nákupní seznam: od pračky po past na mouchy
Šicí stroj byl jen nejslavnější položkou. Náprstek z Londýna a z dalších výstav dovezl celou výbavu moderní domácnosti, jak ji tehdy znala Amerika a Británie:
- pračku, dřevěné prací přístroje a ždímačku
- ledničku a sporák
- Papinův hrnec, předchůdce dnešního tlakového hrnce
- skládací sušák a ruční zametač
- šlehače, krouhače a žehličky
- cestovní soupravu na čaj
- past na mouchy poháněnou hodinovým strojkem
Poslední předmět zní jako vtip, přesto dobře vystihuje sběratelovu logiku. Zajímal ho každý důmyslný mechanismus, který ubírá dřiny. Archivní text NTM k výročí Českého průmyslového muzea připomíná, že jeho sběratelské začátky souvisely se snahou o osvětu v oblasti technických novinek.
Tu osvětu bral doslova. Šicí stroj se objevil na Výstavě průmyslu a školství na Střeleckém ostrově, která běžela od 1. listopadu do 31. prosince 1863. Už v lednu 1863 přitom Náprstek pořádal přednášky o vymoženostech pro domácnost a zájem předčil očekávání. Podle Českého rozhlasu přišlo na jednu z posledních až 1 500 posluchačů. Na Prahu šedesátých let 19. století jde o číslo, které by dnes odpovídalo vyprodanému koncertu.
Sbírat současnost: proč pražské úřady váhaly
Odkud se v Náprstkovi vzal takový apetit na novoty, vysvětluje jeho americká zkušenost. Téměř deset let žil v USA, kde viděl, jak rychle se vynálezy stěhují z patentového úřadu do kuchyní. Po návratu chtěl v Praze vybudovat průmyslové muzeum, kde by výrobci, řemeslníci i hospodyně viděli nejnovější stroje na vlastní oči. Po Londýně proto oslovoval krajany v Americe, aby mu pomáhali sbírku rozšiřovat, a sledoval i další světové a hospodářské výstavy.
Tradiční muzejnictví stálo jinde. Tehdejší instituce shromažďovaly umělecká díla, přírodovědné sbírky, historické a národopisné památky, tedy doklady toho, co už proběhlo. Stroj, který si mohl kdokoli objednat z katalogu, do takového rámce nezapadal. Náprstkův projekt navíc v Praze narazil na úřední odpor a nakonec zůstal jeho soukromou záležitostí. Financoval ho z vlastních prostředků a prosazoval proti setrvačnosti úřadů, které v průmyslovém muzeu neviděly důvod k podpoře.
Muzeum v jeho pojetí fungovalo spíš jako veřejná zkušebna budoucnosti. Návštěvník si v něm měl udělat představu, jak by mohl za pár let vypadat jeho vlastní byt nebo dílna. Takové pojetí se v západní Evropě teprve rodilo a v Čechách představovalo novinku sotva menší než samotný šlapací stroj.
Americký klub dam: technika, která ženám vracela čas
Novinky z Londýna měly jasného adresáta. Náprstek opakovaně zdůrazňoval, že pračka nebo ždímačka ušetří ženám hodiny monotónní práce a uvolní jim čas na vzdělání. Ženy to ocenily veřejně: 3. února 1863 mu v Národních listech poděkovaly otevřeným dopisem.
O dva roky později, 15. ledna 1865, vznikl v domě U Halánků Americký klub dam. Přívlastek „americký“ tu znamenal prostě moderní. Klub nabízel přednášky, čítárnu a exkurze a během let jich uspořádal stovky. Muži do klubovny běžně nesměli. Náprstek sám poslouchal přednášky ve vlastním domě z vedlejšího pokoje.
Tahle kapitola ukazuje, že sběr technických novinek nebyl samoúčelnou zálibou bohatého podivína. Patřil k širšímu programu, v němž stroj otevíral cestu k emancipaci. Portál Národního muzea řadí Americký klub dam k samotnému zrodu ženského hnutí u nás. Pokud dnes hledáme důkaz, že historická postava může působit nečekaně současně, sotva najdeme lepší.
Od Střeleckého ostrova na Letnou: cesta trvala celé století
Náprstkova sbírka se stala jedním ze zdrojů, z nichž později vyrostla celostátní instituce. Oficiální historie NTM řadí jeho České průmyslové muzeum mezi přímé předchůdce, vedle stavovské inženýrské školy a polytechnického ústavu. Rok 1862 muzeum výslovně označuje za základ svých sbírek.
Formální zrod přišel později. Technické muzeum Království českého vzniklo na ustavující schůzi 5. července 1908. Část Náprstkových sbírek přešla do dnešního NTM v roce 1943, tedy osmdesát let po londýnském nákupu.
Ani vlastní střecha nad hlavou nepřišla snadno. Budovu na Letné začali stavět v roce 1938, dokončili ji v roce 1941 a okupační správa ji obratem přidělila ministerstvu pošt. Po válce muzeum získávalo prostory zpět jen pozvolna. První výstavy otevřelo v roce 1948 a nejméně třetinu domu obývaly jiné instituce až do roku 1990, kdy vláda celou budovu svěřila muzejním účelům.
Enyaq v depozitáři: Náprstkova metoda v institucionálním kabátě
Nejčistší ozvěnu londýnského nákupu předvedlo NTM 22. září 2021. Tehdy převzalo do sbírek první Škodu Enyaq iV vyrobenou v hlavním závodě v Mladé Boleslavi. Šlo o první sériový bateriový model značky na platformě MEB a tisková zpráva Škody Auto ho popisovala jako milník domácí elektromobility.
Rozdíl proti roku 1862 spočívá hlavně v metodě. Náprstek vybíral podle vlastního úsudku a za vlastní peníze. Dnešní kurátoři posuzují historický význam předmětu v okamžiku, kdy ještě voní novotou. Princip ale zůstává totožný: zachytit technický zlom dřív, než zestárne, a uschovat ho pro generace, kterým bude připadat stejně kuriózní jako nám šlapací stroj.
Kdo chce obě časové vrstvy vidět na vlastní oči, najde je v hlavní budově NTM v Kostelní 42 na pražské Letné. Sedm pater nabízí šestnáct stálých expozic. Pokud máte málo času, doporučujeme tuto trasu:
- Technika v domácnosti: Náprstkův šicí stroj z roku 1862 a vývoj domácích pomocníků na téměř 600 m²
- Doprava: Tatra 80 prezidenta Masaryka z roku 1935, Spitfire LF Mk.IXE, s nímž se českoslovenští letci vrátili domů, a Tatra 815 „Puma“, se kterou Karel Loprais třikrát vyhrál Rallye Dakar
- Filmová technika: Reynaudův projekční pás Autour d’une cabine (Kolem kabiny) z roku 1894, zapsaný v registru UNESCO Paměť světa, pokud je zrovna vystaven
- Krátkodobé výstavy: od 11. listopadu nová výstava „František Křižík. Rytíř elektrotechniky“, dále „Co stvořilo železnici, co stvořila železnice“ nebo „Sága rodu Hainzů“
Muzeum má otevřeno od úterý do neděle od 9 do 18 hodin, otevřeno je i ve svátek 17. listopadu. Plné vstupné stojí 330 Kč, snížené 200 Kč, děti od 6 do 15 let platí 80 Kč a rodinná vstupenka vyjde na 680 Kč. Pokladna končí půl hodiny před zavírací dobou.