vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Na Budišovsku leží geopark, kde z pastvin trčí sopečné pumy. Vulkanická činnost v Nízkém Jeseníku skončila, ale lávové proudy tu zůstaly dodnes

Na Budišovsku leží geopark, kde z pastvin trčí sopečné pumy. Vulkanická činnost v Nízkém Jeseníku skončila, ale lávové proudy tu zůstaly dodnes

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Na Bruntálsku chrlily sopky lávu ještě před necelým milionem let. V Národním geoparku Krajina břidlice jsou jejich proudy i vyvržené pumy k vidění dodnes.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Obsah článku

  1. Pět vyhaslých sopek mezi Budišovem a Bruntálem
  2. Sopečné pumy z Uhlířského vrchu a Venušiny sopky
  3. Velký Roudný a lávový proud delší než pět kilometrů
  4. Břidlicové štoly a čedičové lomy: dva výlety pod jednou značkou
  5. Listopad v geoparku: sopky přístupné, podzemí čeká na jaro

Z bruntálského náměstí vede zelená značka necelé tři kilometry k Uhlířskému vrchu. Kopec vypadá jako ostatní pahorky Nízkého Jeseníku. Uvnitř však ukrývá pyroklastika, tedy vrstvy materiálu vyvrženého při erupci, a v nich četné sopečné bomby ve tvaru kapek a vřeten. Podobně vypadají i další místa v okolí. Severní část Nízkého Jeseníku patří k nejmladším vulkanickým oblastem Česka a Národní geopark Krajina břidlice nabízí přehled zdejších sopek na jedné mapě. Láva už dávno neteče. Její proudy a vyvrženiny ale v terénu přečte každý, kdo ví, kam se podívat. Území, které si většina lidí spojuje se štolami a pokrývačskou břidlicí, tak skrývá i druhou, mnohem starší kapitolu.

Pět vyhaslých sopek mezi Budišovem a Bruntálem

Geopark se rozkládá v severovýchodní části republiky na ploše Nízkého Jeseníku, zhruba mezi Opavou a Olomoucí. Statut národního geoparku, v pořadí desátého v Česku, získal 28. dubna 2022 a certifikát převzali zástupci spolku o dva měsíce později. Jako turistická značka je tedy velmi mladý, což podle nás vysvětluje, proč o zdejších sopkách ví tak málo lidí. Region se dlouho prezentoval hlavně jako břidlicový a hornický kraj.

Agentura ochrany přírody a krajiny v katalogu geologické expozice jmenuje pět čtvrtohorních sopek severního Nízkého Jeseníku: Velký Roudný, Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušinu sopku a otickou sopku. Jejich činnost klade do pleistocénu, do doby před 2,6 až 1,1 milionu let. Web geoparku pracuje se širším rozpětím podle jednotlivých lokalit. Velký Roudný datuje mezi 3,4 a 1,03 milionu let, Uhlířský vrch zhruba na 1,5 milionu let. Nejmladší projev představuje lávový proud u Meziny, vytékající z Venušiny sopky, jehož stáří se odhaduje na 2,1 až 0,8 milionu let.

Proč zrovna tady? U Velkého Roudného si magma podle odborného popisu našlo cestu v místech, kde se zlomy severozápadně-jihovýchodního směru kříží se šternbersko-hornobenešovskou zónou. Žhavá hornina tak pronikla k povrchu tam, kde staré tektonické poruchy oslabily zemskou kůru.

Obavy z nové erupce jsou zbytečné. Akademie věd ČR uvádí, že žádná tuzemská sopka dnes nepředstavuje pro své okolí nebezpečí a současné generace se výbuchu u nás s velkou pravděpodobností nedožijí.

Sopečné pumy z Uhlířského vrchu a Venušiny sopky

Sopečná puma je podle slovníku vyvřelina kulovitého nebo oválného tvaru. Za tou suchou definicí stojí dramatický okamžik: při erupci vylétne z kráteru kus žhavé lávy, za letu se zakulatí nebo protáhne a po dopadu ztuhne. Kapkovité a vřetenovité bomby z Uhlířského vrchu ten mechanismus ukazují učebnicově. Na Venušině sopce leží v tufech a tufitech, tedy ve zpevněném sopečném popelu.

Obě lokality se dají pohodlně obejít. Uhlířský vrch nabízí kromě zelené značky naučnou stezku, informační tabule a lavičky na odpočinek. Venušina sopka s navazujícím lávovým proudem leží u obce Mezina jižně od Bruntálu. Právě u Meziny čeká možná nejfotogeničtější zastávka celé oblasti. Opuštěný lom tu odkryl lávový proud z nefelinického bazanitu, horniny příbuzné čediči, který při chladnutí popraskal do sloupců a místy do kulovitých bloků. Lokalita je podle oficiálního webu Krajiny břidlice přístupná bez omezení.

Kdo zná České středohoří, ocení kontrast. To vzniklo ve třetihorách a tvoří rozsáhlé pohoří z čedičů, trachytů a andezitů. Nízký Jeseník nabízí mladší a skromnější sopečné pole s několika dobře čitelnými vulkány, rozesetými mezi pastvinami a poli. Hor tu tolik nenajdete. Zato tu příběh jednotlivé erupce vidíte nezvykle zblízka.

Velký Roudný a lávový proud delší než pět kilometrů

Nejvýraznější sopkou oblasti zůstává Velký Roudný u obce Roudno, chráněný jako národní přírodní památka. Na vrcholu stojí rozhledna s kaplí a přes svahy vede naučná stezka Po vulkanitech. Geologické materiály tu popisují čedičovou lávu, sopečnou pumu a hlavně čtyři lávové proudy, z nichž se zachovaly počáteční úseky.

Rozměry stojí za zmínku:

Lávový proudDélkaMocnost
Mlýna Roudná0,7 km15 m
Heroldova mlýna1,3 km30 m
Chřibského lesapřes 5 kmmísty přes 50 m

Vzorek z proudu Černého lesa vyšel při radiometrickém datování zhruba na 2,5 milionu let, proud Chřibského lesa je asi o milion let mladší. Že se tyto útvary dochovaly, souvisí s odolností ztuhlé lávy. Bazanitová hornina zvětrává pomaleji než část okolních usazenin, takže krajina kolem ní během statisíců let „ustoupila“ a proudy zůstaly patrné v reliéfu.

Pro výlet doporučujeme naučnou stezku Po vulkanitech. Podle přehledu naučných stezek geoparku se dělí do čtyř samostatných tras kolem přehrady Slezská Harta: Roudno s osmi zastaveními, Mezina se třemi, Razová a Uhlířský vrch shodně se dvěma. Dohromady patnáct zastavení plus úvodní tabule. Destinační portál Severní Morava ji popisuje jako okruh o délce 25 kilometrů, což se hodí spíš pro kolo nebo dvoudenní pěší putování. Kdo má jen odpoledne, vystačí si s roudenskou částí.

Břidlicové štoly a čedičové lomy: dva výlety pod jednou značkou

Krajina břidlice vděčí za jméno pokrývačské břidlici, kterou tu lidé po staletí dobývali v podzemí. Sopky a doly spolu ale sousedí jen na mapě. Lávu a pumy zpřístupnily hlavně lomy na čedič, strusku a popeloviny. Břidlicové štoly zase otevřely pohled do mnohem starších usazených vrstev. Těžba tedy v obou případech odhalila horniny, které by jinak zůstaly pod drnem, jen pokaždé jiné.

Pro praktické plánování z toho plyne jedno: sopečný výlet směřuje k Bruntálu a Slezské Hartě, břidlicový k Budišovu nad Budišovkou a okolí. Budišov dobře poslouží jako brána do hornické části geoparku. V bývalém mlýně z první poloviny 18. století tu od roku 1996 funguje Muzeum břidlice, věnované jejímu vzniku i zpracování. Na kamenné tradici staví i naučné stezky Dědictví břidlice (asi 7 km), K Flascharovu dolu (3,5 km) nebo Zatopené osudy (1,4 km).

Do Budišova se dá dojet vlakem po trati 276 ze Suchdolu nad Odrou přes Odry a Vítkov. Z Ostravy a Opavy proto doporučujeme kombinovat železnici s autobusem, nebo rovnou sednout do auta a namířit si to na Budišov či Bruntál. Od Olomouce vede nejpřímější cesta přes Moravský Beroun. Spojit obě vrstvy během jednoho dne lze, jen s autem a s pevným plánem.

Listopad v geoparku: sopky přístupné, podzemí čeká na jaro

Mimo hlavní sezonu hrají v Krajině břidlice prim venkovní lokality. Sopky, lomy a naučné stezky nemají otevírací dobu ani vstupné. Podzemí je naopak většinou zavřené.

  • Flascharův důl přijímá návštěvníky jen od 1. května do 31. října. Od listopadu do konce dubna zůstává uzavřen kvůli ochraně přírody. V sezoně stojí prohlídka štoly Hortensie 150 Kč pro dospělé, 100 Kč pro děti, studenty, seniory a držitele průkazu ZTP, rodinné vstupné vyjde na 350 Kč. Nutná je rezervace a platba v hotovosti.
  • Muzeum břidlice v Budišově otevírá od května do září. V ostatních měsících lze prohlídku domluvit pro skupinu nad osm osob. Dospělí platí 60 Kč, děti od pěti let a senioři 40 Kč, rodina 130 Kč.
  • Raabova štola u Zálužného nabízí prohlídky s průvodcem od dubna do konce října. Turistické weby uvádějí orientační vstupné 60 Kč pro dospělé a 40 Kč pro děti. Aktuální podmínky je lepší ověřit u Spolku Zálužné.

Předpověď pro Budišov nad Budišovkou na týden od 13. listopadu 2026 slibuje denní maxima mezi 4 a 9 °C, v noci místy mrzne a k tomu přeháňky a vítr. Na stezkách proto počítejte s rozbahněnými úseky a ráno i s námrazou na kamenech. Hodí se pevná nepromokavá obuv, stažená mapa v telefonu a dostatečná rezerva času, protože se brzy stmívá. Lom u Meziny i vyhlídka z Roudného stojí za návštěvu i v šedém podzimním světle. Bez listí je navíc reliéf lávových proudů lépe vidět.

Štítky Zdroje
#cestování #geologie #ochrana přírody
  • Akademie věd ČR – Vulkanická činnost v Česku
  • Krajina břidlice – Vulkanity
  • Krajina břidlice – Naučné stezky
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Rumunské bahenní sopky bublají uprostřed stepi jako na cizí planetě. Podzemní plyn se dere skrz jíl a slanou vodu, proto krajina vypadá jako Mars

Rumunské bahenní sopky bublají uprostřed stepi jako na cizí planetě. Podzemní plyn se dere skrz jíl a slanou vodu, proto krajina vypadá jako Mars

Kamenná slunce u Hnojnic nebyla popsána nikde jinde na světě. Vznik vysvětluje smršťování tufu kolem chladných úlomků v sopouchu

Kamenná slunce u Hnojnic nebyla popsána nikde jinde na světě. Vznik vysvětluje smršťování tufu kolem chladných úlomků v sopouchu

Opatijská promenáda vznikla jako lékařský předpis, ne jako turistická atrakce. Léčivý efekt zajišťoval jodový aerosol z příboje

Opatijská promenáda vznikla jako lékařský předpis, ne jako turistická atrakce. Léčivý efekt zajišťoval jodový aerosol z příboje

V rezervaci Soos probublává přes 200 mofet. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a u země tvoří neviditelnou smrtící past

V rezervaci Soos probublává přes 200 mofet. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a u země tvoří neviditelnou smrtící past

Sardinie pouští na pláže maximálně 600 lidí denně a zakazuje slunečníky. Problém není prostor, ale zhutněná půda ničící pobřežní ekosystém

Sardinie pouští na pláže maximálně 600 lidí denně a zakazuje slunečníky. Problém není prostor, ale zhutněná půda ničící pobřežní ekosystém
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #nehoda
  • #elektromobil
  • #řidič

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #covid-19
    • #peníze
    • #válka na ukrajině

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fortuna-liga
      • #prestupy
      • #mma

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #pes
        • #čištění
        • #vaření

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #pokojové rostliny
          • #rajče
          • #česnek

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #kuřecí maso
            • #med
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.