vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Rumunské bahenní sopky bublají uprostřed stepi jako na cizí planetě. Podzemní plyn se dere skrz jíl a slanou vodu, proto krajina vypadá jako Mars

Rumunské bahenní sopky bublají uprostřed stepi jako na cizí planetě. Podzemní plyn se dere skrz jíl a slanou vodu, proto krajina vypadá jako Mars

před 1 hodinou
Veronika Holečková
[email protected]

Na holé pláni u rumunské obce Berca bublá z kráterů studené bahno poháněné metanem z hlubin. Krajina připomíná Mars a dojedete k ní autem.

Zdroj fotografie: Radu Ana Maria / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Obsah článku

  1. Kde v Rumunsku bublá studené bahno: Pâclele Mari a Pâclele Mici
  2. Metan místo magmatu: odkud se bere síla, která tlačí bahno vzhůru
  3. Marsovská pustina, dračí legenda a přezdívka brány do pekel
  4. Soos, Sicílie, nebo Island: jak si Berca stojí v evropském srovnání
  5. Výlet k bahenním sopkám: cesta z Česka, vstupné a pravidla bezpečí

Šedá plošina bez stromů a bez stínu. Pod nohama praská vyschlá krusta pokrytá bílými skvrnami soli a o pár kroků dál se v kalné louži nafoukne bublina, chvíli se drží a pak s mlasknutím splaskne. Žádná pára, žádný žár, bahno je na dotek chladné. Přesto má člověk dojem, že pod ním země pracuje. Bahenní sopky u Bercy v župě Buzău patří k nejpodivnějším místům, která jsou z Česka dosažitelná po silnici. Jejich dramatický vzhled přitom nevytváří oheň. Stačí tichý tlak plynu, slané vody a jílu.

Kde v Rumunsku bublá studené bahno: Pâclele Mari a Pâclele Mici

Lokalita leží na východě Rumunska, na úpatí ohybu Karpat, mezi obcemi Berca a Scorțoasa, zhruba 30 až 40 kilometrů severně od města Buzău. Turisté míří hlavně na dvě pole. Pâclele Mari (Velké bahenní sopky) leží podle vědecké literatury přibližně na 45°20′ s. š. a 26°42′ v. d., menší sestra Pâclele Mici se rozkládá asi dva kilometry severněji. Obě patří k území Buzău Land, které UNESCO zapsalo mezi globální geoparky.

Pâclele Mari tvoří vyprahlá plošina, nejnavštěvovanější část celé rezervace. Aktivní kužely tu podle regionálního turistického portálu Travel Buzău dorůstají dvou až tří metrů. Pâclele Mici působí jinak: pole je hustě poseté nízkými kužílky a vývěry, jako by někdo rozsypal po kopci desítky miniaturních vulkánů. Správa geoparku ho označuje za nejrozsáhlejší pole bahenních sopek v Evropě, Pâclele Mari pak za největší bahenní sopku kontinentu.

Kolem pustých ploch se vlní žlutozelené louky a křoviny, místy je rozrývají hluboké erozní strže. Právě ten kontrast dělá z místa podívanou. V jednu chvíli procházíte obyčejnou venkovskou krajinou, o pár set metrů dál stojíte v šedé poušti, kde přežije jen hrstka rostlin snášejících sůl. Mapy navíc ukazují ještě dvě méně známá pole, Fierbători a Beciu, takže tisková agentura AGERPRES mluví o čtyřech oblastech bahenního vulkanismu.

Metan místo magmatu: odkud se bere síla, která tlačí bahno vzhůru

Pod Bercou se táhne antiklinála Berca-Arbănași, vyklenutá geologická struktura bohatá na ropu a zemní plyn. Uhlovodíky se v regionu těží od konce 19. století. Zlomy prorážející horninu otevřely plynu únikové kanály a těsnění ložisek místy povolilo. Metan proto pomalu stoupá vzhůru, cestou strhává podzemní vodu z vodonosných vrstev a rozmáčí jemné slíny a jíly. Na povrch se dostane hustá slaná kaše, která přetéká přes okraje malých kráterů, zasychá do proudů a postupně staví kužely.

Plyn je pozoruhodně čistý. Podle studie Tita Brustura a kolegů publikované v časopise Geo-Eco-Marina tvoří metan u Pâclele Mici 98,1 % unikajícího plynu a u Pâclele Mari 95,7 %. Oxid uhličitý se objevuje jen ve stopách. Tytéž autoři spočítali, že Pâclele Mari ročně vypustí do ovzduší zhruba 730 tun metanu, Pâclele Mici asi 383 tun a celý systém včetně Beciu a Fierbători kolem 1 350 tun plynu.

Pojmenování „sopky“ sedí tvarem. Kužely, krátery, výrony i občasné prudší erupce vypadají jako zmenšenina vulkánu, který znáte z učebnic. Geologové je však řadí k sedimentárním jevům: bahno pochází z horních vrstev kontinentální kůry, s roztavenou horninou z pláště nemá nic společného, a proto zůstává studené. Aktivita navíc kolísá. Klidná období střídají fáze, kdy se kužely rychle přestavují, a místní říkají, že při každé návštěvě vypadá pláň trochu jinak.

Marsovská pustina, dračí legenda a přezdívka brány do pekel

Srovnání s cizí planetou má oporu i ve vědě. Výzkumníci NASA v technické zprávě z roku 2010 použili pozemské bahenní sopky jako analogii pro kužely, dómy a bahenní proudy pozorované v některých oblastech Marsu. Konkrétně o Berce se v ní nepíše, jenže kdo stojí na šedé pláni mezi popraskanými kužely, snadno pochopí, proč planetologové hledají vzory právě v takové krajině. AGERPRES popisuje „iluzi kosmického prostoru“ a autoři českého časopisu Lidé a Země letos mluvili o neklidné pustině plné bahna, ropy a soli.

Pekelná přezdívka přirozeně vyplývá z toho, co návštěvník vidí. Holá půda zbělená solí, mlaskavé zvuky z kalných jícnů a výpar plynu, který lze zapálit, vytvářejí obraz místa, kde země nikdy nezůstává v klidu. Cestovatelský katalog Atlas Obscura uvádí, že se lokalitě přezdívá „Brány pekla“. Místní tradice ji spojuje i s drakem: geopark vede u Pâclele Mici trasu se sedmihlavou saní a okolní kopce dostaly podle vědecké studie jméno Dračí vrchy právě kvůli unikajícímu plynu. Pověst o netvorovi, který pod zemí oddychuje, se k bublajícím loužím hodí dokonale.

Podle nás je Berca jedním z nejlépe ukrytých pokladů Rumunska. Psala o ní česká cestovatelská média a cestovní kancelář CEBUS ji v katalogu na rok 2024 zařadila jako zastávku na velkém okruhu zemí. Přesto zůstává ve stínu Transylvánie, Drákulových hradů, Fagaraše i delty Dunaje. Kdo chce v Rumunsku vidět něco méně okoukaného, má tu jasného favorita.

Soos, Sicílie, nebo Island: jak si Berca stojí v evropském srovnání

Z domácích lokalit se nabízí srovnání s národní přírodní rezervací Soos u Františkových Lázní. I tamní mofety se často chybně označují za bahenní sopky a i tamní krajina působí měsíčně. Podle Městského muzea Františkovy Lázně však v Soosu vyvěrá čistý oxid uhličitý spolu s minerálními prameny. Berca tedy funguje na odlišném principu: místo oxidu uhličitého pohání bahno metan z uhlovodíkových ložisek a vytvořené kužely jsou mnohem vyšší.

Nejbližší evropské příbuzné najdeme v Itálii. Italský institut INGV eviduje bahenní sopky v severních, středních i jižních Apeninách a na Sicílii. Nejznámější jsou Salse di Nirano u Modeny a sicilské Maccalube di Aragona, jejichž kužely měří obvykle jen centimetry až půl metru, ačkoli občas dokážou nečekaně silně vybuchnout. Další lokality leží na Tamanském a Kerčském poloostrově; světovou velmocí v tomto oboru je Ázerbájdžán.

Island stojí na opačném konci spektra. Ostrov leží na Středoatlantském hřbetu nad plášťovým chocholem a jeho sopky chrlí skutečnou lávu, takže vznikají lávová pole a geotermální oblasti napájené magmatem. Berca nabízí podobně neskutečné scenérie, jenže v tichém, chladném a pomalém provedení.

Výlet k bahenním sopkám: cesta z Česka, vstupné a pravidla bezpečí

Autem je to z Prahy či Brna podle zvolené trasy zhruba 1 300 až 1 500 kilometrů přes Slovensko nebo Rakousko a Maďarsko, tedy přibližně 15 až 18 hodin čisté jízdy. Rozumné je rozdělit cestu na dva dny. Bez auta se dá jet vlakem: České dráhy nabízejí spojení do Rumunska přes Budapešť s jedním přestupem. Z Bukurešti trvá cesta do Bercy podle vyhledávače Rome2Rio vlakem přes Buzău asi tři a půl hodiny, autem zhruba 130 kilometrů a hodinu čtyřicet minut. Na posledním úseku je veřejná doprava slabá, proto se vyplatí taxi z Buzău nebo půjčené auto. Z Buzău vede trasa asi 20 kilometrů po silnici DN10 do Sătuc a dál zhruba stejný kus po DJ102F přes Bercu a Policiori.

Podle oficiálního webu geoparku Buzău Land obě pole spojuje lehká trasa dlouhá 6,2 kilometru tam i zpět, s parkovištěm a zázemím na každém konci. Vstupné se platí v hotovosti. Podle rumunského cestovatelského blogu z července 2026 stál vstup dospělého asi 20 Kč, studenta 10 Kč a žáka 5 Kč. Parkování u Pâclele Mici vyšlo na zhruba 25 Kč za osobní auto. Otevírací doba v létě podle stejného zdroje trvá od 8 do 20 hodin, v zimě do 16 hodin.

Než vyrazíte, vyplatí se vědět pár věcí:

  • Kdy jet: v suchém období od jara do podzimu. Po vydatném dešti jsou pole kvůli rozbředlému bahnu nepřístupná, otevřená zůstává jen naučná stezka u Pâclele Mari. Letošní sezona už skončila, takže dalším vhodným oknem je jaro 2027.
  • Co obout: turistické boty. Geopark výslovně odrazuje od sandálů, pantoflí i městské obuvi.
  • Co přibalit: vodu, bundu podle počasí, mapu nebo GPS a batoh. Stín na pláni chybí.
  • Kam nechodit: k okrajům kráterů a na křehké kužely. Krusta může povolit a pod ní čeká měkké bahno.
  • Čeho se vyvarovat: otevřeného ohně u vývěrů. Metan je extrémně hořlavý, v otevřeném terénu se ale nehromadí jako ve sklepě či šachtě.

S dětmi se sem vypravit dá, jen je třeba je mít na očích. Největší nebezpečí představuje kluzký povrch a zrádná kůra, kterou zvídavý krok snadno prolomí.

Štítky Zdroje
#geologie #památka #rumunsko
  • Tito Brustur a kolegové – Geo‑Eco‑Marina (studie)
  • Městské muzeum Františkovy Lázně – informace o rezervaci Soos
  • Buzău Land – oficiální web geoparku
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Kamenná slunce u Hnojnic nebyla popsána nikde jinde na světě. Vznik vysvětluje smršťování tufu kolem chladných úlomků v sopouchu

Kamenná slunce u Hnojnic nebyla popsána nikde jinde na světě. Vznik vysvětluje smršťování tufu kolem chladných úlomků v sopouchu

Hranická propast má ověřených 519 metrů, ale nikdo neví, kde končí. Sonar ukazuje, že dno leží hlouběji, než kam se robot dostal

Hranická propast má ověřených 519 metrů, ale nikdo neví, kde končí. Sonar ukazuje, že dno leží hlouběji, než kam se robot dostal

V Jihlavě svítí podzemní chodba a nikdo neví proč. O pár set kilometrů dál ve Znojmě vás do podzemí nepustí, pokud neprojdete rámem

V Jihlavě svítí podzemní chodba a nikdo neví proč. O pár set kilometrů dál ve Znojmě vás do podzemí nepustí, pokud neprojdete rámem

Největší broušený český granát je v šperku za 80 milionů Kč. Nemá punc, protože Napoleon zavedl daň, po které zlatníci přestali signovat

Největší broušený český granát je v šperku za 80 milionů Kč. Nemá punc, protože Napoleon zavedl daň, po které zlatníci přestali signovat

Český ráj je jediný geopark UNESCO v Česku. Na 833 km² se dá projít od mořského dna přes sopečné výbuchy po ledovcovou modelaci

Český ráj je jediný geopark UNESCO v Česku. Na 833 km² se dá projít od mořského dna přes sopečné výbuchy po ledovcovou modelaci
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #david kubrt
  • #elektromobil
  • #motor

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #covid-19
    • #potraviny
    • #pokuta

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #mma
      • #sk-slavia-praha
      • #nhl

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #vaření
        • #bydlení
        • #úklid

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #čištění
          • #rajče
          • #pěstování

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #med
            • #cukr
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.