Největší dřevěný hotel světa stojí na letišti ve Schwechatu. Dřevěná konstrukce urychlila stavbu na 13 měsíců, beton by potřeboval násobek
U vídeňského letiště začal fungovat Leonardo Smart s 510 pokoji. Provozovatel ho označuje za největší hotel světa postavený v dřevěné konstrukci.
Obsah článku
- Pět dřevěných pater na betonovém základu
- Dvě podlaží týdně a dodávky na čtvrthodinu
- Oheň, peníze a čas: proč investor vsadil na dřevo
- Hotel pro 32 milionů cestujících a uhlíkově neutrální AirportCity
- Z Prahy za necelé čtyři hodiny, z Brna za hodinu a půl
- Česko dřevo teprve rozjíždí, pravidla už to dovolují
Ve čtvrtek 25. června 2026 přestřihli zástupci Leonardo Hotels, vídeňského letiště a developera Mamma Group pásku u budovy, která stojí kousek od silnice B9 ve Schwechatu. První hosté tu však spali už o noc dřív. Hotel Leonardo Smart Vienna Airport otevírá zcela novou značku řetězce a podle tiskové zprávy Leonardo Hotels jde o největší hotel planety v dřevěné konstrukci a zároveň o čtvrtý největší hotel v Rakousku. Za rekordním číslem se skrývá stavba, kterou by ještě před deseti lety málokdo svěřil dřevu. Letištní ubytování totiž patří k nejtvrdším provozům v celém pohostinství. Rozhoduje kapacita, termín a nepřetržitý chod, romantika masivních trámů tu hraje až druhé housle.
Pět dřevěných pater na betonovém základu
Konstrukce kombinuje dva materiály a každý dostal úlohu, ve které vyniká. Přízemí a šest schodišťových jader tvoří železobeton. Nad nimi se zvedá pět nadzemních podlaží, jejichž nosné stěny i stropy jsou z křížem lepeného masivního dřeva, v odborné hantýrce CLT, v Rakousku Brettsperrholz. Budova tak dosahuje výšky zhruba 21 metrů.
Panely dodala tyrolská firma Theurl, jde o její systém CLTPLUS. Do stavby putovalo přibližně 4 000 m³ dřevěných dílců. Pro představu: kdyby se celý objem naskládal do kostky, měla by hranu skoro 16 metrů. Pokoje se dělí do tří kategorií:
| Typ pokoje | Počet |
|---|---|
| Comfort | 410 |
| Superior | 90 |
| Bezbariérový | 10 |
Pravidelná hotelová dispozice hrála projektantům do karet. Pokoj měří zhruba 3 × 6 metrů a stropní desky mají rozměr 3 × 14 metrů, tedy tak akorát, aby se vešly na běžný kamion bez nutnosti nadrozměrné přepravy. Celý dům se dá číst jako mohutná, precizně opakovaná stavebnice. Právě tohle opakování umožnilo rychlost, kterou by klasická technologie těžko dohnala.
Dvě podlaží týdně a dodávky na čtvrthodinu
Podle technické analýzy rakouského magazínu SOLID Bau trvala dřevěná hrubá montáž tři a půl měsíce. Tesaři z Graf-Holztechnik postupovali v pěti úsecích a v každém z nich přibývala zhruba dvě podlaží za týden. Celá stavba od výkopu po předání se vešla do 13 měsíců.
Takové tempo vyžadovalo logistiku jako na letištní ranveji. Kamiony s panely přijížděly v časovém okně přibližně ±15 minut, protože staveniště nemělo kapacitu na rozsáhlé skládky. Jeřáb zvedl dílec z návěsu a rovnou ho usadil na místo.
Souběžně s montáží nosných prvků se rozjížděly další profese. Okna, technologie i vnitřní práce nastupovaly patro po patře hned za tesaři. Koupelny dorazily jako hotové prefabrikované moduly, takže odpadla časově nejnáročnější mokrá řemesla.
Kolik měsíců by zabrala betonová varianta téhož hotelu, veřejně nikdo nespočítal. Orientační srovnání nabízí pražský projekt Timber, u kterého developer podle ČT24 uváděl zhruba 15 měsíců pro dřevo proti přibližně dvěma rokům pro beton. Vídeňské tempo podle nás svědčí o podobném, ne-li větším náskoku.
Oheň, peníze a čas: proč investor vsadil na dřevo
U pětipatrového domu se 510 pokoji míří první dotaz k požární bezpečnosti. Projekt ji vyřešil vrstvením ochrany. Dřevěné stěny dostaly sádrokartonové opláštění a instalační předstěnu, dodavatel suché výstavby pracoval s certifikovanými systémy Knauf. Požárních obkladů stěn se na stavbě spotřebovalo kolem 7 000 m². Samotné panely CLTPLUS mají podle výrobce při odpovídajícím dimenzování požární odolnost přes 120 minut. Masivní dřevo totiž na povrchu zuhelnatí a tato vrstva chrání jádro, které dál nese zatížení.
Část stropů zůstala pohledová, takže dřevo se propisuje až do pokojů. Host tedy materiál stavby uvidí nad hlavou, přestože stěny kryje protipožární plášť.
Investice podle rozhovoru Herberta Pinzolitse pro magazín GEWINN dosáhla zhruba 1,1 miliardy korun. Developer v něm otevřeně tvrdil, že beton by levnější nevyšel. Zástupce Graf-Holztechnik pro SOLID doplnil, že velkoobjemové dřevostavby se ekonomicky vyplácejí hlavně tam, kde se konstrukce opakuje a krátká doba výstavby nese vysokou hodnotu. U letištního hotelu, kde každý měsíc provozu přináší tržby z obsazených pokojů, takový argument váží hodně.
Cesta k otevření přesto zahrnovala zvrat. Projekt původně vznikal pod značkou Vienna House Easy by Wyndham a s provozovatelem Revo Hospitality Group. Ten v lednu 2026 zkrachoval a plánované zimní otevření padlo. Mamma Group pak nemovitost prodala skupině Fattal Holding, pod kterou spadá Leonardo Hotels Central Europe. Nový majitel hotel dokončil a zprovoznil během necelého půl roku.
Hotel pro 32 milionů cestujících a uhlíkově neutrální AirportCity
Vídeňské letiště odbavilo v roce 2025 celkem 32,6 milionu pasažérů a celá skupina Flughafen Wien 43,4 milionu. Letiště jako svou spádovou oblast uvádí kromě Rakouska také Česko, Slovensko a Maďarsko. Okolní AirportCity zaměstnává přes 23 000 lidí a sídlí v ní víc než 250 firem. S novým hotelem stoupla nabídka ubytování v areálu na více než 1 400 pokojů.
Dřevěná stavba zapadá do dlouhodobé strategie. Letiště podle vlastních údajů provozuje areál od roku 2023 uhlíkově neutrálně. Pomáhá mu k tomu fotovoltaika, bezemisní dálkové teplo, LED osvětlení, energetický management a stovky elektromobilů, dohromady přes tisíc opatření. Hotel k tomu přidává teplo i chlad z bezemisního zdroje a certifikaci ÖGNI/DGNB Gold.
Úplný výpočet uhlíkové stopy celé budovy zatím nikdo nezveřejnil. Obecný rámec ale nabízí studie americké lesnické služby (US Forest Service): masivní dřevo může u vícepodlažních budov snížit emise skleníkových plynů proti železobetonu o 39 až 51 procent a proti oceli o 28 až 34 procent. Na Schwechat se tato čísla mechanicky přenést nedají, směr je však zřejmý.
Ve světovém kontextu vynikne hlavně kapacita. Norská věž Mjøstårnet v Brumunddalu, ikona dřevěné výstavby z roku 2019, měří 85,4 metru a má 18 pater. Její Wood Hotel však nabízí jen 72 pokojů, zbytek věže zabírají byty, kanceláře a restaurace. Vídeňský dům sice zůstává výrazně nižší, pokojů ale nabízí zhruba sedmkrát víc.
Z Prahy za necelé čtyři hodiny, z Brna za hodinu a půl
Pro Čechy, kteří létají z Vídně, má hotel praktický rozměr. Z Prahy je to po silnici zhruba 310 km, autem přibližně 3 hodiny 40 minut, přímým autobusem kolem 4 hodin 35 minut. Z Brna vede cesta asi 146 km, autem trvá zhruba 1 hodinu 40 minut a autobusem necelé dvě hodiny. Jde o orientační údaje plánovače Rome2Rio.
Hotel sídlí na adrese Niki Lauda Allee 10, asi 2,5 km od terminálů, hned vedle terminálu pro VIP a všeobecné letectví. Kyvadlový autobus jezdí nonstop každých 20 minut a u letiště zastavuje před příletovou halou na zastávce číslo 1.
- Cena: od zhruba 2 400 Kč za noc
- Snídaně: asi 450 Kč na osobu
- Parkování: na letištním parkovišti zhruba 780 Kč denně
- Check-in / check-out: od 15:00 / do 12:00
- Vybavení: samoobslužný check-in, bar i minimarket nonstop, fitness, mazlíčci vítáni
Lobby slouží k práci i odpočinku a hosty tu obsluhuje i kuchyňský robot. Podle nás hotel nejvíc ocení Pražané s ranním odletem a rodiny s dětmi, které nechtějí vyrážet ve tři ráno. Brňanům se vyplatí spíš při odletech kolem šesté. Na delší poznávání Vídně je centrum vzdálené 19 km trochu z ruky.
Česko dřevo teprve rozjíždí, pravidla už to dovolují
Největší rezidenční dřevostavba v Česku, Radlický Dřevák v Praze 5, nabídne 76 bytů ve čtyřech nadzemních podlažích. Spotřebuje přibližně 1 600 m³ CLT, tedy zhruba 40 procent objemu vídeňského hotelu. Samotný dřevěný konstrukční systém má podle Konstrukce.cz o 48 procent nižší emise než betonová varianta.
Další projekty se rýsují. Lesy ČR plánují v Hradci Králové sídlo za odhadovaných 1,5 miliardy korun bez DPH s výstavbou v letech 2027 až 2030. Budoucí největší českou dřevostavbou má být základní škola v Říčanech.
Klíčový posun přinesla úprava požární normy ČSN 73 0802, platná od srpna 2025. Podle ČT24 umožňuje čistě dřevěné domy do výšky 18 metrů a budovy s nehořlavou spodní částí až do 22,5 metru. Vídeňský hotel s betonovým přízemím a výškou kolem 21 metrů by se tak výškově do nových českých mantinelů vešel. Pokud by se tuzemský investor odhodlal, technicky i legislativně by podobný letištní hotel u Ruzyně dnes postavit šlo.
Ve Schwechatu tak dnes stojí pět pater dřeva nad betonem, kam autobus každých dvacet minut přiváží cestující s kufry. Primát největšího dřevěného hotelu světa zatím deklarují jen provozovatel a rakouská stavební média, nezávislý světový registr podobných staveb neexistuje. Označení dřevěný hotel je navíc třeba chápat jako dřevěný hybrid, protože přízemí i šest schodišťových jader tvoří železobeton.