Buchty z jedné slovenské vesnice mají chráněné označení EU. Tajemství je v podlévání vodou, které vytváří křupavý povrch a měkké jádro zároveň

Brhlovce u Levic mají od června 2026 buchty s unijní ochranou. Rozhoduje okamžik, kdy kuchařka do rozpáleného tuku přilije vlažnou vodu.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Hluboký hrnec, v něm sádlo nebo olej a v tuku kynuté kuličky plné povidel. Když už mají buchty skoro zlatou barvu, přijde krok, který by většinu kuchařů vyděsil: hrnek vlažné vody přímo do tuku, zasyčení, rychle poklička a čekání, dokud se voda neodpaří. Přesně kvůli tomuto postupu zapsala Evropská komise 22. června 2026 prováděcím nařízením (EU) 2026/1418 Brhlovské podlievané buchty do unijního rejstříku chráněných zeměpisných označení. Pro obec v okrese Levice s pár stovkami obyvatel jde o mimořádný úspěch. Zápis podle nás dobře ukazuje, že evropskou ochranu může získat i obyčejná buchta. Musí za ní ovšem stát konkrétní místo, přesný postup a tradice, kterou lidé stále udržují.

Podlévání vodou: chvíle, která z kynutého těsta dělá brhlovskou buchtu

Oficiální specifikace, kterou Úřední věstník EU otiskl 25. února 2026, popisuje celý postup podrobně. Buchty se smaží v hlubší nádobě na vepřovém sádle nebo oleji. Těsně před dosmažením se polijí vlažnou vodou a zakryjí pokličkou. Pod ní zůstanou, dokud se tekutina nevypaří.

Celé to vypadá jako kuchařský hazard, ale funguje to. Řidší kynuté těsto díky volnější konzistenci vsákne část vlhkosti. Pára pod pokličkou vytvoří na povrchu tenký obal, který uzavře vláčný a vlhký střed. Kůrka přitom zůstane jemně křupavá. Obal zároveň udrží náplň uvnitř a posyp na povrchu a buchta si podrží kulatý tvar i po vychladnutí. Klasický smažený kynutý výrobek takovou kombinaci nemá: bývá buď mastnější, nebo rychle osychá.

Rozdíl oproti českým zvyklostem je zřejmý na první pohled. Tradiční moravské koláče a české buchty míří do trouby, kynuté knedlíky se vaří nebo paří. Brhlovská specialita propojuje dva postupy v jediném hrnci. Smaží se a ve stejné nádobě se nakonec krátce napaří. Pak se ještě horká obalí v posypu: makovém, ořechovém, skořicovém nebo kakaovém.

Recept je veřejný, cit v rukou zůstává v Brhlovcích

Kdo by čekal utajenou surovinu, bude zklamaný. Seznam ingrediencí je ve specifikaci zveřejněný a velmi prostý:

• těsto: pšeničná hladká mouka, vaječné žloutky, tuk, sůl, moučkový cukr, mléko a kvásek z droždí, mléka a krupice,
• poměr tuku: na 1 kg mouky 125 g másla nebo margarínu a 0,5 dl oleje,
• jeden kus: 90 až 110 g syrového těsta a 30 až 40 g náplně, povidlové nebo oříškovo-čokoládové,
• hotový výrobek: kulatá buchta o průměru 8 až 10 cm.

Výrobní postup má sedm kroků: kynutí těsta, rozdělení na bochníky, nakrájení na čtverce, plnění, tvarování, smažení s podlitím a obalení v posypu.

Přesto dokument výslovně uvádí, že výsledek nevznikne pouhým dodržením receptu. Rozhoduje odhad, kdy přesně vodu přilít, kolik jí použít a jak dlouho nechat hrnec pod pokličkou. Specifikace toto know-how označuje za zkušenost, kterou si výrobci v Brhlovcích předávají z generace na generaci. Slovenská veřejnoprávní STVR v červnové reportáži zachytila, že místní hospodyně celý domácí recept nikomu neprozradí. V kuchařkách ani na internetu ho prý snadno nenajdete.

Podle nás je právě tohle nejsilnější argument pro unijní ochranu. Seznam surovin se dá opsat. Cit pro teplotu tuku, syčení vody a minuty pod pokličkou se opsat nedá.

Od páraček k Bruselu: jak brhlovské buchty získaly chráněné označení

Kořeny speciality sahají do doby, kdy se v Brhlovcích dralo peří a chodilo se koledovat. Adriana Stanková pro STVR vzpomínala, že se buchty smažily právě při páračkách a pro malé koledníky. Reportáž mluví o „takřka zapomenutém stoletém receptu“. Specifikace je opatrnější: písemné doklady s přesným datem neexistují, název se však k odlišení místního výrobku používá nejpozději od první poloviny 20. století.

Zvláštní roli hraje i samotná obec. Brhlovce proslavila skalní obydlí vytesaná do sopečného tufu. Specifikace uvádí, že jejich stálé a vlhké mikroklima pomáhalo kynutí a vláčnosti těsta. Buchta je tak doslova spojená se skálou, ve které se dříve bydlelo.

Novodobá cesta k ochraně začala v roce 2017. Tehdy buchty vyhrály soutěž Dobruo jedlo z Tekova a Hontu, později získaly značku Regionálny produkt HONT a začaly se objevovat na trzích a akcích. Žádost o zápis podalo občanské sdružení NOSTRA HEREDITA se sídlem v Brhlovcích. Unijní spis s číslem PGI-SK-03214 je datovaný 19. března 2024. Po zveřejnění v únoru 2026 běžela tříměsíční lhůta pro námitky. Žádná nepřišla, a tak Komise v červnu přijala nařízení o zápisu. Na dodržování pravidel dohlíží slovenská Státní veterinární a potravinová správa a sdružení k tomu přidává pravidelné senzorické hodnocení.

Chráněné zeměpisné označení podle výkladu českého Ministerstva zemědělství vyžaduje, aby alespoň jedna fáze výroby probíhala ve vymezené oblasti a aby kvalita nebo pověst výrobku souvisela s místem původu. U Brhlovců je oblast vymezená úzce: zahrnuje jedinou obec.

Brhlovské buchty se tím zařadily mezi slovenské unijní delikatesy, jako jsou Skalický trdelník, Oravský korbáčik, Muránské buchty nebo Hrušovský lepník. Z českých sladkostí mají podobný status Štramberské uši, Hořické trubičky, Pardubický perník, Valašský frgál nebo Karlovarské oplatky a trojhránky. Technologicky jde o úplně jiné výrobky, princip je ale stejný. Chrání se jméno spojené s místem a ověřeným postupem.

Kde ochutnat podlévané buchty: Tekov, trhy a skalní obydlí

Do českých obchodů buchty zatím nemíří a pravidelný prodej v Česku jsme nedohledali. Spolehlivější je vyrazit za nimi do Tekova.

Podzimní pozvánku nabídla Oblastní organizace cestovního ruchu Tekov. V sobotu 17. října 2026 uspořádala cyklovýlet „Od filagórie po skalné obydlia“. Start byl v 10:00 u vyhlídkového altánu v Santovce a odtud vedla nenáročná jízda pro horská kola do Brhlovců. Program podle agentury TASR zahrnoval obecní muzeum s expozicí starých motocyklů a staré školy, prohlídku skalních obydlí a ochutnávku buchet. Účast byla podle deníku Pravda zdarma a domů se jelo individuálně. Akce už proběhla, trasu si ale může kdokoli projet sám. Ulička Šurda s domy vytesanými do tufu je přístupná i mimo organizované programy.

Další možnosti:

• Sobotní trh v Bátovcích: český cestovatelský web Fotr na tripu tam v září 2026 našel brhlovské buchty mezi místními potravinami.
• Gastronomické akce: výrobkyně Adriana Sztankóová figuruje se svým týmem mezi trhovníky Degustoria pro rok 2026, buchty se objevují také na Hontianské parádě a regionálních výstavách.
• Přímý kontakt: spojení na výrobkyni uvádí profil na webu Regionálny produkt HONT. Před cestou se vyplatí domluvit, kdy se bude smažit.

Brhlovce leží zhruba 14,5 km východně od Levic. Z Moravy se jede přes západní Slovensko na Nitru, Vráble a Levice, v Čankově se odbočuje na Brhlovce. Z Brna počítejte orientačně s několika hodinami za volantem. Aktuální čas jízdy si v den odjezdu ověřte v mapách.

Brhlovské buchty doma: co zvládnete a co zůstane v Tekově

Pokus v domácí kuchyni je možný. Parametry ze specifikace stačí na kynuté těsto, plnění i smažení. Nejvíc riskujete u podlití: voda přilitá do horkého tuku prudce vystříkne, proto potřebujete hluboký hrnec, vlažnou vodu po malých dávkách a pokličku po ruce. Přesné množství vody a minutáž dokument neuvádí, protože je řadí mezi zkušenosti výrobců. První várka proto bude spíš experiment.

Prodávat takové pečivo pod chráněným jménem ovšem smí jen ten, kdo v Brhlovcích dodržuje celou specifikaci. Doma tedy vznikne napodobenina inspirovaná brhlovským postupem.