Vrškamýk přežil tři krále, ale ne smysl Karla IV. pro reprezentaci

Nad Kamýkem nad Vltavou se drží zbytky hradu, kde lovili a úřadovali Přemyslovci. Karel IV. dal přednost Karlštejnu a Vrškamýk začal pustnout.

Zdroj fotografie: Alia / Creative Commons / CC0 1.0.

Stačí dvacet minut chůze po zelené značce z náměstí v Kamýku nad Vltavou a stojíte na ostrožně, odkud kdysi královský lovčí spravoval rozsáhlé revíry nalevo od Vltavy. Vrškamýk, kterému se říkalo také Kamýk nebo Hunec, vyrostl ve 13. století z vůle Václava I. Dokončil ho Přemysl Otakar II. a za Václava II. tu sídlil úřad, jenž dohlížel na panovnické hony. Tři po sobě jdoucí vladaři tak z místa udělali opěrný bod celého Kamýcka. Pak přišel Karel IV. se zcela jinou představou o tom, k čemu má hrad sloužit. Z té představy vzešel Karlštejn a dnešní výletníci si mohou ten kontrast projít vlastníma nohama.

Královský hrad Vrškamýk: lovecký revír Přemyslovců nad Vltavou

První písemná stopa vede k roku 1236 a k Václavu I. Podle dějin hradu na webu obce panovník výstavbu zahájil, jeho syn Přemysl Otakar II. ji dovedl do konce a hrad aktivně využíval. Za Václava II. je Vrškamýk písemně doložen jako sídlo královského lovčího.

Odbýt ho jako venkovský lovecký zámeček by bylo chybou. Hrad fungoval jako správní centrum kraje vlevo od Vltavy a jeho moc se opírala o síť manství, tedy drobných šlechticů vázaných ke službě panovníkovi. Manové hrad hájili, lovčí pečoval o zvěř a lesy, královský úředník vybíral, rozhodoval a hlásil do Prahy. Lov a správa tu splývaly v jeden celek.

Pro srovnání stojí za to podívat se na Křivoklát. I ten rostl za Václava I. a Přemysla Otakara II., jenže za Václava II. tam přibyla kaple, arkádový ochoz a velký reprezentační sál. Vrškamýk podobnou proměnu nezažil. Zůstal pracovním hradem: solidním, užitečným a skromným.

Karlštejn jako pokladnice: proč Karlu IV. kamýcká ostrožna nestačila

Roku 1348 položil Karel IV. základy hradu, jaký Čechy dosud neviděly. Podle oficiálního webu hradu Karlštejn měl střežit královské poklady, relikvie a říšské korunovační klenoty. Stavby stoupají po svahu v promyšlené hierarchii, od purkrabství přes Císařský palác až k Velké věži. Na samém vrcholu leží kaple sv. Kříže, jejímž vysvěcením roku 1365 stavba vyvrcholila.

Rozdíl obou hradů se dá shrnout do dvou vět. Vrškamýk odpovídal na otázku, jak spravovat kraj a kde ubytovat lovčího. Karlštejn odpovídal na otázku, jak předvést císařskou moc Evropě, Bohu i vlastní dynastii.

	Vrškamýk	Karlštejn
Vznik	13. století, Václav I.	1348, Karel IV.
Hlavní úloha	správa kraje, lovecký revír, sídlo lovčího	uložení pokladů, relikvií a říšských klenotů
Architektura	stísněná ostrožna s příkopy a valy	stupňovitá skladba vrcholící Velkou věží
Symbolika	regionální královská správa	císařský a sakrální program

Podle nás Karel nehledal jen pohodlnější nocleh. Potřeboval stavbu, která už samotnou siluetou vypráví o vládcově postavení, a takový program se snáz vtiskne do novostavby než do staršího hradu na úzkém skalnatém hřbetu. Obecní historický výklad k tomu přidává dva praktické důvody. Kamýk leží zhruba 70 kilometrů od Prahy, což tehdy znamenalo asi dva dny v sedle. Stísněná ostrožna a statika obvodových zdí by navíc podle téhož výkladu rozsáhlou přestavbu prodražily a zkomplikovaly. Karlštejn, vzdálený od metropole na jediný den cesty, vyhrál na všech frontách.

Úpadek Vrškamýku: od panovnického sídla ke zřícenině

Následky Karlova rozhodnutí lze doložit. Kamýčtí manové přešli pod Karlštejn a úřad královského lovčího se přestěhoval na Dobříš. Hrad, který tím přišel o svou úlohu, lidé ve druhé polovině 14. století opustili. Roku 1569 už ho písemnosti zmiňují jako zpustlý.

Vrškamýk tak doplatil na úspěch svého nástupce. Stačil Přemyslovcům na lov i správu, avšak v okamžiku, kdy se těžiště panovnické reprezentace přesunulo k pokladům a relikviím, ztratil smysl. Zbyly obvodové zdi, torza budov, hluboké příkopy a valy.

Druhý život mu dala obec. V letech 2009 a 2010 proběhl archeologický průzkum a stabilizace zdiva v rámci projektu „Kamýk nad Vltavou: výlet do středověku“, který stál přes 20,4 milionu korun. Výsledkem je udržovaný areál s naučnou stezkou, kterou dnes prochází mnohem víc návštěvníků než kdysi královských družin.

Výlet na Vrškamýk 2026: zelená značka, dřevěné lávky a Solenická podkova

Jaro a počátek léta 2026 nabízejí pro návštěvu ideální podmínky. Z centra Kamýku nad Vltavou vede ke zřícenině zelená značka, asi 1,5 kilometru lesem, což zvládnete zhruba za dvacet minut. Přes příkopy se přechází po dřevěných lávkách, areálem provází naučná stezka a na místě najdete malou rozhlednu, přístřešek i dětské hřiště se středověkými prvky. Turistický portál Jižní Čechy popisuje krátký okruh na 3,2 kilometru a 1 hodinu a 14 minut chůze s nízkou náročností. Hodí se i pro menší děti.

Na cestu doporučujeme:

• pevnou obuv kvůli lesním a štěrkovým úsekům a lávkám,
• vodu a svačinu, v areálu se dá posedět pod přístřeškem,
• suchý den, kdy jsou stezky i dřevo nad příkopy bezpečnější.

Turistické zdroje mluví o volně přístupném výletním areálu a Sedlčansko radí přijít kdykoli během letních měsíců.

Prodloužení pro zdatnější. Kdo chce z procházky udělat pořádný pěší den, pokračuje od hradu po zelené asi čtyři kilometry k vyhlídce Altán nad Solenickou podkovou, kde se Vltava stáčí do jednoho z nejfotogeničtějších meandrů v Česku. U vyhlídky počítejte se schody. Nejodvážnější mohou zvolit Kamýcký okruh na Orlík: 25 kilometrů přes Zduchovice, Solenickou podkovu, Solenice, hráz Orlické přehrady a rozhlednu Milada, zpět podél nádrže Kamýk.

Doprava z Prahy. Autem jde o zhruba 64 kilometrů. Veřejnou dopravou se dá využít přímý autobus ze Smíchovského nádraží, který jede v průměru 1 hodinu a 16 minut. V síti PID pak připadají v úvahu tyto linky:

• 360 z Prahy (Smíchovské nádraží) do Sedlčan,
• 551 a 552 ze Sedlčan do Kamýku nad Vltavou,
• 520 z Dobříše,
• 530 z Příbrami.

Konkrétní spoj si v den cesty ověřte v jízdních řádech PID nebo v IDOS, protože se jízdní řády během roku mění.

Když zbude čas. Příbramsko nabízí dvě silné zastávky: barokní poutní areál Svatá Hora, národní kulturní památku s krytým schodištěm z centra města, a Hornický skanzen v Březových Horách, kde děti nadchnou důlní vláčky.