Dělníci prokopli klenbu sklepa 2,5 metru pod náměstím. Uvnitř ležel jediný předmět: pamětní list z roku 1903 adresovaný jim

Bylo krátce po čtvrté odpoledne 27. srpna 2026, když bagr na rozkopané ploše náměstí Komenského v Kostelci nad Labem prorazil do prázdna.

Foto: Pixabay

Přibližně dva a půl metru pod povrchem se otevřela klenutá místnost o rozměrech zhruba 6,5 krát 4 metry, prostor, který nezachycovaly žádné mapy, plány ani pasport. Uvnitř ležel jediný předmět: třístránková listina s razítkem městské rady, datovaná 15. prosince 1903. Její závěrečná věta posílala „srdečný pozdrav“ budoucím nálezcům. Těm, kteří právě stáli nad otvorem v zemi.

Proč o sklepě pod náměstím nikdo 123 let nevěděl

Už autoři pamětního listu si v roce 1903 posteskli, že ve městě neexistuje pamětník ani pověst, která by o podzemní komoře cokoli věděla. Sklep tehdy odkryli dělníci při pokládání odpadní roury v rámci přestavby jezdeckých kasáren na dělostřelecké. Uvnitř našli jen pár střepů a prázdnou plechovku. Tehdejší radní v čele s náměstkem starosty Josefem Svobodou a starostou Josefem Stierbou se rozhodli prostor znovu zaklenout a proměnit jej v časovou schránku. Svoboda sepsal pamětní zprávu, uložil ji dovnitř a nechal klenbu zazdít.

Po zaklenutí nezůstal na povrchu žádný viditelný otisk. Úřední evidence se o sklepě nezmínila, generace kosteleckých obyvatel přes něj chodily, aniž tušily, co mají pod nohama. Přesně tak, jak předvídal sám Svoboda, když psal o „náhodě“, jíž bude prostor jednou znovu odhalen.

Co prozrazuje pamětní list o Kostelci na přelomu století

Listina funguje jako miniaturní portrét města na prahu dvacátého století. Svoboda v ní zaznamenal, že Kostelec čítá asi 2 500 duší a 401 čísel popisných, zástavba je převážně přízemní a sídlo se právě proměňuje z rolnického na průmyslové a obchodní. Polohu sklepa zasadil do souřadnic tehdejšího veřejného prostoru: proti vratům radnice na severní straně, proti vratům kasáren na straně východní, u okraje „hezkého parku“ s nově zřízenou studnou. Park na náměstí tehdy existoval jen krátce, vznikl po zasypání rybníka v devatenáctém století, jak dokládá oficiální historie města.

Závěr dokumentu opouští popis a přechází do přání. Svoboda vyjádřil naději, že při příštím otevření bude Kostelec „v rozkvětu“ a jeho občané „v blahobytu“. Pak připojil onen srdečný pozdrav adresovaný nikomu konkrétnímu, a zároveň přesně těm, kdo jednou strhnou klenbu.

Splnil se vzkaz z roku 1903? Čísla mluví překvapivě jasně

Srovnání tvrdých dat ukazuje, že Svobodovo přání o rozkvětu se naplnilo přesvědčivěji, než by sám možná čekal. Podle Českého statistického úřadu měl Kostelec při sčítání v roce 2021 celkem 3 714 obyvatel obvyklého pobytu a 1 462 adresních bodů, tedy téměř o polovinu více lidí a trojnásobek adres oproti stavu, který zachytila listina.

Mezitím město získalo regulaci Labe, silniční most, elektrárnu, koupaliště, vodovod, kanalizaci, veřejné osvětlení i rozšířenou školu dokončenou v roce 2020. A právě probíhající revitalizace náměstí Komenského, při níž bagr prorazil do sklepa, přidává fontánu, nový mobiliář, veřejné toalety a moderní osvětlení, to vše spolufinancované z evropských fondů. Pojem „blahobyt“ zůstává spíše symbolickou rovinou, kterou čísla nepostihnou. Rozkvět veřejného prostoru ale dokládají investice zcela hmatatelně.

Co bude se sklepem dál a proč může skrývat víc otázek než odpovědí

Město na svém webu zveřejnilo doslovný přepis listiny i fotografie všech tří stran a razítka. Digitálně si je může prohlédnout kdokoli. O fyzickém vystavení originálu nebo zpřístupnění samotného sklepa veřejnosti radnice zatím neinformovala. Harmonogram rekonstrukce náměstí počítá s dokončením do konce listopadu 2026 a podle města objev stavbu nijak nezdrží.

Přesné stáří podzemní komory odborníci veřejně neuvedli. Svoboda ji už v roce 1903 označil za „patrně hodně starou“ a odhadoval její věk podle typu klenby. Historické jádro Kostelce spadá do městské památkové zóny a Národní památkový ústav vede celé území obce jako lokalitu s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Územní plán navíc eviduje další archeologicky citlivé polohy včetně areálu „Na Turnách – dělostřelecká kasárna“. Vyloučit existenci dalších zapomenutých prostor pod dlažbou by bylo odvážné.

Zpráva, která si vybrala svého adresáta

Nejpozoruhodnější vrstvou celého příběhu zůstává gesto radního Svobody. Mohl sklep zasypat, mohl jej využít jako skladiště. Místo toho do prázdné komory vložil jedinou věc, text určený lidem, které nikdy nepotká, jejichž jména nezná a jejichž dobu si nedovede představit. Po sto dvaadvaceti letech a osmi měsících se zpráva doručila. Bagr na rozkopaném náměstí odhalil klenbu, uvnitř čekal pozdrav a přání blahobytu, a Kostelec nad Labem právě budoval fontánu.