EU zakázala aerolinkám pět praktik najednou. Za každou stojí jiný cenový mechanismus, kterým z vás tahaly peníze navíc

Třináct let trvalo, než se evropské instituce shodly na první zásadní revizi nařízení o právech cestujících v letecké dopravě z roku 2004.

Foto: Pickpik

V červenci 2026 Rada EU definitivně potvrdila kompromisní text, který poprvé v historii unijní legislativy pojmenovává a zakazuje pětici konkrétních prodejních a poplatkových praktik. Dopravci díky nim roky přesouvali skutečnou cenu cesty z úvodní nabídky do pozdějších kroků rezervace, nebo do momentu, kdy cestující udělal drobnou chybu.

Pět zakázaných praktik: kde přesně aerolinky vydělávaly navíc

Nový text nařízení cílí na pětici mechanismů, které dopravci využívali k navýšení příjmů nad rámec inzerované ceny.

• Zrušení zpátečního letu při vynechání prvního segmentu. Kdo nenastoupil na odletový spoj, riskoval zneplatnění celé zpáteční letenky nebo přepočet tarifu na dražší jednosměrnou sazbu. Lufthansa tento postup popisuje ve svých přepravních podmínkách jako pravidlo „fixed ticket sequence“: vynecháte segment, dopravce doúčtuje rozdíl. Nově aerolinka nesmí zpáteční segment odepřít ani za něj účtovat sankční doplatek.
• Skrytý příplatek za příruční zavazadlo. Klasický drip pricing: úvodní cena vypadá lákavě, ovšem kus kabinového zavazadla se připočte až v dalším kroku. Reforma ukládá zobrazit celkovou cenu včetně nároku na příruční zavazadlo hned na začátku rezervace.
• Placené sedadlo vedle dítěte. Rodiče, kteří chtěli sedět vedle potomka, museli u řady dopravců dokoupit konkrétní místo. Smartwings například účtuje za standardní výběr sedadla 15 eur, za komfortnější pozici 40 eur. Reforma přikazuje nabídnout sousední sedadlo bezplatně, a totéž platí pro doprovod osob se zdravotním postižením či těhotných.
• Poplatek za opravu překlepu ve jméně. Přehlédnuté písmenko v příjmení se u některých dopravců proměnilo v plnohodnotnou „změnu rezervace“ s administrativním poplatkem. Nově má cestující právo alespoň jednou zdarma opravit překlep, požádá-li nejpozději 48 hodin před odletem.
• Poplatek za palubní vstupenku. Kdo si nevytiskl palubní vstupenku přes aplikaci nebo zapomněl telefon, zaplatil na letišti za papírový výtisk. Reforma zakazuje účtovat za tisk po odbavení i odmítnout cestujícího, který si digitálně vydanou palubní vstupenku vytiskl sám.

Jak drip pricing a pravidlo no-show fungovaly v praxi, a kolik to stálo

Dva z pěti mechanismů si zaslouží podrobnější rozbor, protože jejich cenový dopad byl pro cestující nejtěžší odhadnout předem.

U pravidla no-show fungoval trik takto: dopravce prodal zpáteční letenku za výhodný tarif, avšak podmínky vyžadovaly využití všech segmentů v daném pořadí. Jakmile cestující první úsek přeskočil (třeba proto, že se na místo odletu dostal jinak), aerolinka buď zrušila zbytek itineráře, nebo přepočítala tarif na jednosměrnou sazbu a doúčtovala stovky až tisíce korun. Lufthansa tento mechanismus na svém webu dodnes vysvětluje jako „coupon sequence rule“.

U příručního zavazadla šlo o opačný postup: cena na vstupu vypadala co nejnižší, protože nezahrnovala ani základní kabinový kufr. Doplatek se objevil až v pozdějším kroku nákupu, kdy už cestující investoval čas do výběru termínu a trasy. Právě tato metoda, v odborné terminologii drip pricing, je na pražském trhu obzvlášť rozšířená. Podle statistik Letiště Praha tvořili v roce 2025 nízkonákladoví dopravci 45 % odbavených cestujících. Ryanair, easyJet i Wizz Air patřili mezi pětici největších operátorů, a právě jejich obchodní model stojí na rozkladu služby do jednotlivých placených vrstev.

Kompenzace za zpoždění zůstávají, přibývají lhůty a právo na vlastní přesměrování

Základní kompenzační stupnice se ve finálním kompromisu nezměnila: 250 eur do 1 500 km, 400 eur mezi 1 500 a 3 500 km, 600 eur nad 3 500 km. Tříhodinová hranice pro vznik nároku rovněž přetrvává. Co se mění, je proces a dosažitelnost nároku.

Dopravci budou povinni cestujícího po narušení cesty aktivně informovat o jeho právech a dodat mu elektronicky instrukce k podání žádosti o kompenzaci. Stížnost musí aerolinka potvrdit do sedmi pracovních dnů, odůvodněnou odpověď poskytnout zpravidla do měsíce, nejpozději do dvou měsíců. Refundaci nákladů na asistenci má vyplatit do čtrnácti dnů od podání žádosti.

Zásadní novinka se týká přesměrování: pokud dopravce do tří hodin od narušení nenabídne srovnatelnou přepravu a cestující se rozhodne pokračovat v cestě, vzniká právo zařídit si náhradní spojení na vlastní náklady a následně požadovat proplacení přiměřených výdajů. V českém prostředí stížnosti dozoruje Úřad pro civilní letectví, který na svém webu vede formuláře pro podání podnětů.

Kdy nová práva začnou platit, a proč datum zatím nikdo nezná

Reforma vstoupí v platnost dvacátý den po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Jenže cestující svá nová práva budou moci uplatnit až o dalších dvanáct měsíců později; tato přípravná lhůta má dopravcům, zprostředkovatelům i národním úřadům poskytnout čas na úpravu systémů. Fakticky tedy mezi schválením a reálným dopadem na rezervační proces uplyne přinejmenším rok a dvacet dní od publikace v Úředním věstníku. K počátku září 2026 přesné kalendářní datum stále chybí, protože finální text dosud v Úředním věstníku nevyšel.

Pravidla dopadnou na všechny odlety z území Unie bez ohledu na národnost dopravce. U letů směřujících do EU platí pouze tehdy, provozuje-li spoj unijní aerolinka. Pro cestující z Prahy, kde téměř polovinu provozu zajišťují nízkonákladoví dopravci, to znamená, že dopad reformy pocítí výrazněji než pasažéři na letištích s převahou tradičních síťových společností.

Zdraží se letenky? Svoboda cenotvorby aerolinkám zůstává

Evropská komise výslovně uvádí, že dopravci si ponechávají volnost při tvorbě cenové struktury a mohou dál nabízet diferencované tarify, včetně variant bez příručního zavazadla, pokud si je cestující zvolí dobrovolně. Část příjmů z vedlejších poplatků se proto s vysokou pravděpodobností přesune do základní ceny letenky nebo do jiných povolených příplatků. Zvlášť na vysoce konkurenčních nízkonákladových trasách, kde marže závisí právě na rozkladu služeb do samostatných položek, bude tlak na kompenzaci výpadku silný.