Od července musí být každý pes v Česku v centrální evidenci. Kdo ho nezapíše, riskuje pokutu 300 tisíc. Kontroly poběží přes veterináře

Od 1. července 2026 spouští Česko jednotný státní registr psů. Veterinární lékaři do něj zapisují každého čtyřnohého společníka, a kdo povinnost nesplní, riskuje pokutu v řádu desítek tisíc korun.

Zdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Ministerstvo zemědělství oznámilo datum startu Centrální evidence psů 24. června 2026. Systém provozuje Komora veterinárních lékařů ČR na portálu registrpsu.gov.cz a propojuje číslo mikročipu s údaji o chovateli, místem držení zvířete i záznamem o vakcinaci proti vzteklině. Stát tím poprvé získává jedinou ověřenou celostátní databázi; dosud existovaly jen roztříštěné soukromé registry a obecní evidence, které se vzájemně neprolínaly. Odhad organizace FEDIAF hovoří o zhruba 2,2 milionu psů v Česku. Naprostá většina z nich teprve čeká na zápis.

Kdy přesně vzniká povinnost registrace a koho zasáhne nejdříve

Klíčový detail, který snadno zapadne: první červencový den neznamená, že musí každý majitel okamžitě vyrazit do ordinace. Zákon rozlišuje dvě situace. Štěňata narozená po startu systému musejí být zapsána současně s označením čipem, tedy ještě před předáním novému chovateli. U starších psů se povinnost váže na nejbližší očkování nebo přeočkování proti vzteklině, a protože interval revakcinace bývá jeden až tři roky, náběh se přirozeně rozloží.

Prezidentka Komory veterinárních lékařů Petra Šinová proto veřejně vyzvala majitele, aby s registrací nespěchali a spojili ji s plánovanou návštěvou veterináře. Důvod je pragmatický: zbytečný nápor v prvních dnech by zahltil ordinace a prodloužil čekání všem. Chovatel může dopředu vyplnit formulář, veterinář v ambulanci ověří čip, doplní údaje a zanese zápis do systému do sedmi dnů. Žádná Identita občana ani digitální gramotnost k samotnému splnění povinnosti potřeba nejsou.

Kolik zaplatíte za zápis a jaké pokuty hrozí při ignorování

Cenu za administrativní úkon si určuje každé veterinární pracoviště samo; jednotný ceník neexistuje a peníze neplynou do státní pokladny, zůstávají ordinaci jako úhrada za práci. Zákon žádný státní poplatek za provoz registru nestanovuje. Roční provozní náklady systému, odhadované Ministerstvem zemědělství na přibližně tři miliony korun, hradí stát.

Sankční rámec vypadá takto:

• Běžná fyzická osoba – pokuta až 50 000 Kč (§ 71 odst. 2 písm. b) veterinárního zákona).
• Právnická osoba a podnikající fyzická osoba – pokuta až 300 000 Kč (§ 72 odst. 3 písm. b)).

Hranice 300 tisíc tedy míří primárně na chovatele s živnostenským oprávněním, provozovatele větších chovů a obchodníky se štěňaty. Pro majitele jednoho rodinného psa platí strop padesát tisíc. Ani ten se neuplatní automaticky 1. července, rozhodující je, zda konkrétnímu chovateli už povinnost zápisu skutečně vznikla. Přestupky projednává a pokuty ukládá krajská veterinární správa v rámci běžné dozorové činnosti, nikoli formou plošných razií.

Proč chovatelé štěňat a množírny pocítí tlak jako první

Právě prodej štěňat představuje oblast, kde registr přinese nejviditelnější změnu hned od startu. Každé nově narozené štěně musí být v evidenci ještě před předáním kupujícímu. Komora doporučuje budoucím majitelům, aby si u štěněte narozeného po 1. červenci 2026 ověřili, zda je v CEP zapsané.

Systém nabízí kontrolním orgánům nástroje, které dosud chyběly. Podle uživatelské příručky pro orgány veřejné moci umí registr filtrovat záznamy podle chovatele, stavu vakcinace, existence avíza převodu i čísla čipu matky. V detailu každého psa zobrazuje historii, vazby mezi záznamy a čipy potomků. Prakticky to znamená, že podezřele vysoký počet štěňat vložených jedním subjektem vyskočí z dat sám, a inspektoři Státní veterinární správy mohou vytipovat množírenské vzorce ještě před fyzickou kontrolou.

Co registr znamená pro obecní evidence a jak funguje ochrana dat

Obce získají do CEP přístup v rozsahu své působnosti. Evidence ale automaticky nenahrazuje obecní poplatkovou agendu; veterinární registr a místní vyhlášky o poplatcích za psa poběží paralelně, dokud si jednotlivé samosprávy úpravu samy nezvolí.

Databáze pracuje s osobní údaji a ověřuje je vůči základním registrům veřejné správy. Volně přístupná proto záměrně není. Přihlásit se mohou veterinární lékaři, úředníci s přidělenou rolí a samotný chovatel, ten vidí výhradně údaje o sobě a svém psovi. Po přihlášení může upravit kontaktní údaje nebo označit zvíře jako ztracené; systém zároveň veřejně zobrazuje přehled ztracených a nalezených psů. Podobný model už funguje například ve Slovinsku, kde centrální registr domácích zvířat CRHŽ eviduje vlastníky, hlídá termíny očkování a slouží i při řešení pokousání či klasifikaci nebezpečných psů.

Čtyři roky čekání: proč se systém spouští až teď

Legislativní základ položila novela veterinárního zákona účinná od 1. října 2022. Společné prohlášení Komory veterinárních lékařů, Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství z prosince téhož roku přiznalo, že technické, bezpečnostní a organizační nároky na vybudování informačního systému veřejné správy si vyžádaly odklad. Mezi přijetím zákona a ostrým provozem tak uplynuly téměř čtyři roky. Výsledkem je platforma napojená na základní registry, s definovanými přístupovými rolemi a kontrolními funkcemi, které mají z CEP udělat víc než pouhý seznam: nástroj pro veterinární dozor, ochranu zvířat i rychlejší návrat zaběhnutých psů k majitelům.

Ze zákona existují výjimky: povinnost registrace se nevztahuje na pokusná zvířata u chovatelů, dodavatelů a uživatelů podle zákona na ochranu zvířat proti týrání a na psy ozbrojených sil, bezpečnostních sborů, Vojenské policie a obecní policie využívané k plnění služebních úkolů.