Devětsil má listy velké jako deštník a naši předci jím léčili mor. Účinné látky v něm ale doprovází jed, který ničí játra

Na jaře, ještě než stromy pořádně ozelení, se podél říčních břehů a potočních niv vynoří růžovofialové hrozny květů na tučných stvolech. O pár týdnů později je vystřídají listy připomínající deštníky, srdčité, na dutých řapících, běžně přesahující půl metru.

Zdroj fotografie: PxHere

Devětsil lékařský (Petasites hybridus) patří mezi vizuálně nejmohutnější byliny středoevropské krajiny. Kolem jeho porostů procházejí tisíce lidí, aniž by tušili, že tahle „neškodná zelená kulisa“ obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které evropské lékové i potravinové autority řadí mezi hepatotoxické a potenciálně genotoxicky karcinogenní sloučeniny.

Kolos u potoka: proč devětsil vypadá jako exotika, a přesto je ryze český

Databáze české flóry Pladias eviduje devětsil lékařský na pobřežních stanovištích toků, v říčních rákosinách i ve vegetaci vysokých ostřic. Stonek dosahuje zhruba 10 až 130 centimetrů, ale hlavní dojem „obra“ vytvářejí přízemní listy. Švýcarská floristická databáze InfoFlora udává čepele přes 60 cm, starší české monografie zmiňují rozměry kolem 80 až 90 cm. Mezi původními evropskými bylinami se takovou plochou listové čepele může pochlubit málokterý druh.

Poznávací znaky jsou přitom výrazné: kvete velmi brzy, v březnu až dubnu, a květní stvol se objeví dřív než listy. Později obří ledvinitě srdčité listy na dutých řapících vyplní celé břehy. Kdo ho jednou spatří, zapamatuje si ho. Právě ta vizuální dominance ale svádí k mylnému závěru, že tak nápadná a rozšířená rostlina nemůže být nebezpečná.

Petasiny i pyrrolizidinové alkaloidy: dvojí tvář jedné byliny

Devětsil produkuje dvě skupiny látek, které člověka zajímají z protichůdných důvodů. Seskviterpeny zvané petasiny, především petasin a isopetasin, jsou předmětem výzkumu migrény a alergické rýmy. Přehledová studie publikovaná v roce 2022 v časopise Frontiers in Neurology shrnuje, že petasiny ovlivňují uvolňování CGRP, peptidu klíčového pro vznik migrenózního záchvatu. V jiné klinické studii se extrakt Ze 339 z devětsilu ukázal srovnatelně účinný jako cetirizin při sezónní alergické rýmě.

Jenže tatáž rostlina obsahuje i pyrrolizidinové alkaloidy (PAs), konkrétně například senecionin a integerrimin. Podle databáze LiverTox se 1,2-nenasycené PAs v organismu přeměňují na reaktivní metabolity, které poškozují jaterní buňky a endotel sinusoid. Důsledkem může být sinusoidální obstrukční syndrom, závažné jaterní onemocnění. Evropská léková agentura (EMA) řadí tyto alkaloidy mezi toxické a doporučuje minimalizovat jejich příjem. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) u PAs nepracuje s klasickým bezpečným denním limitem, protože je považuje za genotoxicky karcinogenní, tedy za látky, u nichž nelze stanovit prahovou dávku bez rizika.

Biologický smysl? Rostlina si nevyrábí lék pro člověka. Petasiny i alkaloidy jsou součástí její chemické výbavy pro vlastní přežití. Člověk v některých molekulách nachází farmakologický přínos, v jiných toxikologickou hrozbu.

Čištěný extrakt versus domácí odvar: propast, kterou etiketa nezakryje

Veškerá pozitivní klinická data o devětsilu se vztahují ke standardizovaným extraktům, z nichž byly pyrrolizidinové alkaloidy cíleně odstraněny. Studie o migréně pracovaly převážně s přípravkem Petadolex, vyrobeným superkritickou CO₂ extrakcí. Patentová dokumentace popisuje surovinu s přibližně 20 až 30 ppm PAs a výsledný extrakt s hodnotou kolem 0,7 ppm, tedy řádový pokles koncentrace toxických látek.

Domácí čaj, odvar nebo tinktura z volně nasbíraného devětsilu žádnou takovou úpravu neprojde. Obsah účinných i škodlivých látek zůstává neznámý, dávka nekontrolovaná. Americký Národní institut pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) proto výslovně varuje před užíváním přípravků z devětsilu, které nebyly zbaveny PAs, a to včetně kožní aplikace, zejména přes poraněnou pokožku.

Ani komerční produkt s nápisem „devětsil“ na obalu automaticky nezaručuje bezpečnost srovnatelnou s klinickými studiemi. Analýza 21 komerčních přípravků s devětsilem na americkém trhu odhalila, že pouze 7 z nich současně obsahovalo petasiny a zároveň nemělo detekovatelné PAs. Dalších 7 přípravků vykazovalo toxické hladiny pyrrolizidinových alkaloidů. V českém online prodeji lze dohledat doplňky stravy s devětsilem (kapsle i tinktury), ovšem na produktových kartách zpravidla chybí jasná informace o certifikaci PA-free.

Doplňky stravy na českém trhu: na co se dívat a čemu se vyhnout

Na lékárenských e-shopech i cenových srovnávačích figurují přípravky jako MOVit AlergoBlock, kapsle s devětsilem a řimbabou nebo tekuté bylinné extrakty. Podle české vyhlášky o doplňcích stravy jde o kategorii odlišnou od registrovaných léčivých přípravků; výrobce nemusí prokazovat účinnost klinickými studiemi a požadavky na kontrolu obsahu toxických látek se liší od farmaceutického standardu.

Na co se zaměřit při výběru:

• Označení PA-free nebo certifikace odstranění pyrrolizidinových alkaloidů – pokud tato informace na obalu či v popisu chybí, opatrnost je namístě.
• Typ extraktu – standardizovaný extrakt s definovaným obsahem petasinů má blíže ke klinicky testovaným přípravkům než sušená bylina v kapsli.
• Délka užívání – i u čištěných extraktů jsou klinická data omezená na týdny až měsíce; dlouhodobá bezpečnost zůstává nedostatečně zmapovaná.
• Konzultace s lékařem – zvláště při onemocnění jater, těhotenství nebo souběžné medikaci.

Samoléčba odvarem z volně nasbíraného devětsilu představuje riziko, které autoritativní zdroje jednoznačně nedoporučují. Tradiční pověst byliny sahá staletí do minulosti, avšak spolehlivé historické záznamy o frekvenci jaterních poškození neexistují; tehdejší medicína chronickou hepatotoxicitu jednoduše neuměla zachytit.

Záměna s příbuznými druhy: devětsil bílý a další podobné rostliny

V české krajině roste i devětsil bílý (Petasites albus) s nažloutle bílými květy a odlišným tvarem řapíků. Laický předpoklad, že by mohl být „bezpečnější“ variantou, nemá v odborné literatuře oporu. Regulační orgány řeší problém pyrrolizidinových alkaloidů na úrovni celého rodu a konkrétních extraktů; přechod k jinému druhu devětsilu žádnou záruku bezpečnosti neposkytuje.

Zaměnit devětsil s podbělem nebo lopuchem dokáže i zkušenější bylinkář, zvláště v raném stadiu růstu. Spolehlivé vodítko: devětsil kvete velmi brzy na jaře, květní stvol předchází listům a porosty se váží výhradně na mokrá stanoviště u vodních toků. Rostlina na suchém rumišti nebo s odlišným načasováním květu devětsilem s vysokou pravděpodobností nebude.