Rozhledna v Krkonoších stojí na 1 019 metrech a za jasného dne z ní vidíte pražské věže. Klíčem je zakřivení terénu

7. září 1892 otevřel jilemnický odbor Klubu českých turistů na Předním Žalém čtyřbokou kamennou věž, která dodnes stojí v nadmořské výšce 1 019 metrů a vzdoruje povětrnostním extrémům, jaké dokážou ohnout ocel.

Foto: Jargo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Příběh téhle stavby začíná paradoxně neúspěchem: lehkou železnou rozhlednou, kterou úřady po necelém roce provozu označily za slabou a nebezpečnou a nechaly strhnout. Teprve z toho debaklu vzešel projekt, který na exponovaném hřebeni funguje třináctou dekádu. A za mimořádně čistého vzduchu z něj návštěvník dohlédne až k siluetě pražských věží.

Proč železná věž na krkonošském vrcholu neobstála

Hrabě Jan Harrach, mecenáš krkonošského turismu, nechal na Žalém nejprve vztyčit lehkou železnou konstrukci. Úřední komise ji ovšem záhy vyhodnotila jako poddimenzovanou pro zdejší podmínky a rozhledna musela po necelém roce zmizet. Vítr v exponovaných polohách Krkonoš dosahuje při orkánech extrémních hodnot; na Sněžce zaznamenal ČHMÚ při bouři Kyrill nárazy 60 metrů za sekundu, tedy přes 200 km/h. Výstražné prahy pro horské polohy začínají už na 30 m/s. Přímá dlouhodobá měření pro samotný vrchol Žalého se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, letový řád Správy KRNAP ale terén kolem Předního Žalého klasifikuje jako „velmi turbulentní“ a pro paragliding doporučuje maximálně 3–5 m/s. Lehká a štíhlá ocelová stavba v takové zóně zkrátka neměla šanci vydržet.

Kamenná pseudogotika jako odpověď na horský vítr

Po fiasku železné věže zadal Harrach projekt jilemnickému architektovi Josefu Pošepnému. Ten navrhl pseudogotickou kamennou rozhlednu, která měla, slovy dobové brožury Správy KRNAP, „po všech stránkách lépe vyhovovat turistickým potřebám“. Výsledek stojí na několika principech:

• Kompaktní čtyřboký půdorys omezuje plochu, do které se opírá vítr.
• Masivní kamenné zdivo dodává hmotu, která stabilizuje celou konstrukci gravitací.
• Střídmá výška 18 metrů záměrně nepřekračuje mez, za níž by štíhlost věže začala pracovat proti ní.

Ředitel Krkonošského muzea Jan Luštinec v reportáži České televize přímo uvedl, že věž byla „ušitá na míru zdejším klimatickým podmínkám“ a že se pečlivě zvažovala i její výška. Stavitelé po prvním nezdaru ubrali riziko a vsadili na stabilitu; disciplína tehdejšího návrhu se ukázala cennější než ambice stavět vysoko. Žalý tak zůstává jedinou kamennou rozhlednou v celých Krkonoších, jak potvrzuje oficiální přehled krkonošských rozhleden.

Rekonstrukce, která prodloužila život o další generaci

Ani kamenná hmota ovšem neodolává věčně. Po více než století provozu se ve zdivu objevily trhliny. V letech 2011–2012 proběhla zásadní obnova: zdivo stáhly ocelové pásy, opravilo se vnitřní schodiště i podlaha vyhlídkového ochozu. Investice přesáhla dva miliony korun. Město Jilemnice po dokončení prací prezentovalo rozhlednu jako plně sloužící původnímu účelu, a právě tato kombinace robustního historického jádra s moderním zpevněním vysvětluje, proč věž vstupuje do své třetí třicítky let bez viditelných známek únavy.

Vedle samotné věže stojí horská bouda, jejíž předchůdkyně sem doputovala z Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Dnešní kopie pochází z roku 2009 a přidává Žalému pozoruhodnou pražskou stopu, ještě dřív, než se návštěvník pokusí Prahu zahlédnout z ochozu.

Geometrie obzoru: proč z osmnáctimetrové věže dohlédnete 115 kilometrů

Vyhlídková plošina leží zhruba 1 037 metrů nad mořem. Z takové výšky vychází geometrický horizont (tedy vzdálenost, za kterou zakřivení Země skryje terén) přibližně na 115 kilometrů. Praha leží vzdušnou čarou kolem 120 km, jenže její vyšší dominanty (Petřín, žižkovský vysílač, katedrála) čnějí desítky metrů nad okolní krajinu. Při mimořádně čistém a suchém vzduchu se proto jejich siluety mohou vynořit nad obzorem.

Český rozhlas doplňuje, že pomáhá dalekohled a ideální je západ slunce, kdy se kontury města rýsují proti obloze. Město Jilemnice pracuje s opatrnější formulací „za dobré viditelnosti“. Kdy je šance nejvyšší? Podle naší dedukce z meteorologických principů:

• Po přechodu studené fronty, kdy suchý vzduch minimalizuje rozptyl světla.
• V chladnější části roku, kdy opar bývá slabší než v letním odpoledni.
• Ráno nebo v podvečer, kdy konvekční proudění ještě nezvířilo nebo už uklidnilo prachové částice.

Na vyhlídku vede 89 dřevěných schodů. Kdo nechce šlapat kopec, může z Herlíkovic (části Vrchlabí) vyjet sedačkovou lanovkou přímo na vrchol. Z Benecka pak vede značená pěší trasa dlouhá 7 kilometrů s převýšením 261 metrů, schůdná i v zimě. Přední Žalý spadá do ochranného pásma Krkonošského národního parku, takže platí standardní pravidla: pohyb po značených cestách, psi na vodítku, bez dronů a bez ohňů.