Pod Českým krasem se skrývá jezero v hloubce 67 metrů pod Berounkou. Potápěči sjíždějí úzkou puklinou, která se pod vodou rozšiřuje

Vlaky mezi Karlštejnem a Srbskem projíždějí pod vápencovou stěnou, kterou denně míjejí tisíce turistů mířících na hrad.

Foto: Doronenko / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Sedm metrů nad kolejemi se ve skále otvírá nenápadný portál o rozměrech pět krát tři a půl metru. Za ním začíná Podtraťová jeskyně, vertikální systém, jehož zatopená část klesá 67 metrů pod hladinu řeky. V celém Českém krasu dosud nikdo nedoložil hlubší zatopenou podzemní lokalitu. A přesto o ní většina výletníků procházejících údolím nikdy neslyšela.

Šedesát sedm metrů pod Berounkou: co se ukrývá v zatopené puklině

Číslo 67 metrů zní abstraktně, dokud si člověk nepředstaví, co v takové hloubce potápěče čeká. Vertikální puklina se z Hlavního dómu noří kolmo dolů. Do 25 metrů prochází zúžením přezdívaným Studna, pak se rozšiřuje na jeden až dva metry. Kolem hloubky 32 metrů odbočuje lano ke vzduchové kapse, které potápěči říkají Telefonní budka, lokální rozšíření, kde nad vodou zůstala zachycená bublina vzduchu.

Pod ní puklina dál klesá. V úrovni minus 64,5 metru se charakter prostoru radikálně mění: svislá štěrbina přechází v plazivku širokou asi dva metry, ale vysokou pouhých půl metru. S každým dalším decimetrem se strop snižuje. V dosaženém bodě minus 67 metrů měří mezera mezi stropem a dnem dvacet centimetrů. Potápěč, který sem v roce 1988 pronikl s bočně nesenými lahvemi, zahlédl za zúžením náznak pokračování, strop se měl po dvou metrech znovu zvedat, dno klesat hlouběji. Dál se ale nedostal. A od té doby tam podle dostupných záznamů nikdo další nesestoupil.

Mimořádnost Podtraťové netkví pouze v čísle na hloubkoměru. Spočívá v kombinaci extrémních úžin, jemného sedimentu, který po sebemenším pohybu sráží viditelnost k nule, a přímé hydraulické vazby na Berounku; hladina podzemního jezera kolísá se zpožděním podle stavu řeky a při jarním tání může vystoupat nepoměrně vysoko.

Proč o nejhlubší zatopené jeskyni Českého krasu skoro nikdo neví

Koněpruské jeskyně, vzdálené vzdušnou čarou jen několik kilometrů, ročně navštíví desetitisíce lidí. Prohlídková trasa měří 620 metrů, výlet trvá necelou hodinu a ceník Správy jeskyní ČR pro rok 2026 nabízí i mimořádné prohlídky po dohodě. Podtraťová funguje v úplně jiném režimu. Oba vchody (dolní nad tratí a horní, prokopaný komínem v osmdesátých letech) jsou uzavřené. Lokalitu spravuje organizace Geospeleos, jeskyně leží v CHKO Český kras a jakýkoli průzkum vyžaduje povolení Agentury ochrany přírody a krajiny.

Kdo chce do zatopené části, potřebuje víc než razítko na papíře. Profil ponoru (hloubka přes 30 metrů, dekompresní režim, úžiny, nulová viditelnost) odpovídá nejnáročnější zóně 3 podle výcvikových směrnic CMAS. Prakticky to znamená kvalifikaci Full Cave Diver, stovky hodin pod vodou v jeskyních, speciální výstroj a krizové postupy pro situace, kdy se potápěč v plazivce zaklíní. Při zaseknutí v takové hloubce nepřipadá v úvahu rychlá záchrana zvenčí. Rozhodující je prevence, kontrolovaný návrat po vodicí šňůře a chladná hlava.

Šedesát let průzkumu: od olovnice po bočně nesené lahve

Příběh Podtraťové začal v roce 1965, kdy speleologové odkryli jezerní puklinu. O tři roky později vyšel první odborný popis v Československém krasu, autoři Petr Chyba a Vladimír Lysenko ji označili za největší podzemní jezero v Českém krasu. V roce 1980 se do vody poprvé ponořil potápěč a dosáhl 21 metrů. O tři roky později změřila olovnice hloubku 59,9 metru a ukázalo se, že puklina sahá mnohem hlouběji, než kdokoli čekal.

Klíčové roky následovaly rychle za sebou:

• 1984 – objev Nové chodby v hloubce 20 metrů, stoupající pod dno dómu a končící v minus osmi metrech zaklíněnými bloky.
• 1986–1988 – instalace žebříků, lávky a sestupového lana; bezpečnostní zajištění suché části.
• 1988 – dosažení rekordních minus 67 metrů v plazivce, kde strop klesl na 20 centimetrů.
• 1986–1989 – prokopání komínu a vznik horního vchodu 24,3 metru nad původním vstupem, čímž celková denivelace jeskyně dosáhla 107 metrů.

Objev měl přesah i pro geologii regionu. Odborné texty výslovně uvádějí, že Podtraťová podpořila nový pohled na krasovění hluboko pod erozní bází Berounky, tedy na procesy, které formují podzemí daleko pod úrovní, kam sahá běžná představa o jeskyních.

Kde stojí Podtraťová mezi českými podzemními rekordy

V rámci Českého krasu drží Podtraťová primát zatopené hloubky. Celkovou denivelací 107 metrů ji ale v témže regionu překonává jeskyně Na Javorce se 129 metry i Arnoldka se 111 metry. A v celostátním měřítku existuje lokalita zcela jiné kategorie: Hranická propast s ověřenou vodní hloubkou 404 metrů, nejhlubší zatopená propast planety.

Lokalita	Celková denivelace	Zatopená hloubka	Přístupnost
Podtraťová jeskyně	107 m	67 m	Pouze s povolením
Na Javorce	129,2 m	—	Nepřístupná veřejnosti
Arnoldka	111 m	—	Nepřístupná veřejnosti
Koněpruské jeskyně	—	—	Veřejně zpřístupněná
Hranická propast	—	404 m	Omezený přístup

Síla Podtraťové spočívá v regionální výjimečnosti a v charakteru ponoru. Žádná jiná zatopená lokalita Českého krasu nenabízí tak extrémní kombinaci hloubky, těsného profilu a vazby na říční systém.

Co čeká za neprůlezným zúžením v minus 67 metrech

Za hranicí dvaceti centimetrů mezi stropem a dnem zůstává otázka. Potápěč v roce 1988 zahlédl náznak pokračování, strop se měl zvedat, dno klesat. Perspektivu mají podle odborných zpráv i střední partie hlavní pukliny a Nová chodba objevená v hloubce 20 metrů. Žádná doložená velká komora ani definitivní konec systému dosud zveřejněny nebyly. Podtraťová si své tajemství drží za bariérou, kterou zatím nedokázala překonat ani špičková technika, ani odvaha.