31letý zoborožec v Zoo Praha ničí vlastní vejce. Chovatelé ho přelstili podkladkem a obnovili rodičovskou vazbu přes mřížku

Dubnové ráno v zázemí trojské zahrady. Chovatelky opatrně vyjímají z hnízda skutečné vejce a na jeho místo pokládají atrapu.

Foto: Duncan Wright / Creative Commons / CC BY-SA 3.0.

Samice si záměny nevšimne, dál sedí. Pravé vejce putuje do líhně. Začíná operace, která o čtyři měsíce později vynese na světlo jedno z pouhých sedmi letošních evropských mláďat zoborožce kaferského, ptáka, jehož reprodukce v zajetí připomíná spíš šachovou partii než rutinní odchov.

Proč musel Vendelín o vejce přijít

Jednatřicetiletý samec Vendelín patří k pražské historii druhu doslova od kolébky. Vylíhl se v roce 1995 jako potomek páru, který o rok dříve zvládl vůbec první evropský odchov zoborožce kaferského. Jenže v posledních sezonách opakovaně ničil snesená vejce, z dosud nezveřejněných příčin. Každá zničená snůška přitom znamená ztrátu celého roku, protože samice klade obvykle jen jednou za sezonu. U druhu, kde SANBI uvádí průměr jednoho úspěšně vyvedeného mláděte za šest let, si takový luxus nemůže dovolit žádná zahrada.

Odborná literatura popisuje u zoborožců kaferských v zajetí zvýšenou agresi, častěji právě ze strany samců a v rozmnožovacím období. Zda přesně tohle stojí za Vendelínovým chováním, zoo veřejně nepotvrdila. Chovatelský tým se každopádně rozhodl jednat.

Podkladek, líheň a dvojitá mřížka: anatomie chovatelského triku

Celý postup měl tři fáze, z nichž každá nesla vlastní riziko.

• Záměna vejce. Krátce před očekávaným líhnutím chovatelky odebraly pravé vejce a nahradily ho podkladkem, tedy falešnou snůškou, jejímž úkolem bylo udržet samici na hnízdě a zachovat normální průběh sezení. Skutečné vejce zamířilo do inkubátoru.
• Stabilizace mláděte. Po vylíhnutí v dubnu následoval zhruba měsíc péče lidských rukou. Klíčové bylo mládě rozkrmit, ale zároveň nepřipustit silné vtištění na člověka, které by snížilo jeho budoucí chovatelskou hodnotu v rámci evropského programu.
• Návrat k rodičům. Kolem 65. dne věku umístil tým mládě do speciální boudičky jištěné dvěma mřížkami. Nejprve ho krmily chovatelky, rodiče mohli potomka vidět a slyšet. Pak padla první bariéra a krmení převzali Vendelín se samicí. O týden později zmizela i druhá mřížka. Rodičovská vazba se podle Zoo Praha plně obnovila.

Sama zahrada označuje podsazování takto velkého mláděte pod rodiče za unikátní metodu, kterou už aplikovala i u několika dalších ptačích druhů. Nejde tedy o jednorázový experiment, ale o ověřené know-how.

Sedm mláďat v celé Evropě: proč každý zoborožec kaferský počítá

Zoborožec kaferský figuruje na Červeném seznamu IUCN jako zranitelný druh. V jižní Africe mu hrozí sekundární otravy olovem, elektrokuce na vedeních vysokého napětí i úbytek starých dutinových stromů vhodných k hnízdění. Reprodukce je extrémně pomalá; kooperativní skupiny v přírodě vychovávají průměrně jedno mládě za šest let.

V Evropě spadá druh pod koordinovaný záchranný program EAZA, který řídí řecká Attica Zoological Park. Letos v evropských zahradách vyrůstá včetně pražského přírůstku pouhých sedm mláďat. Praha přitom drží celkový součet šestnácti odchovaných jedinců a historické prvenství z roku 1994, kdy se zoborožec kaferský v evropské zoo rozmnožil vůbec poprvé, tehdy ještě přirozeně, v zimovišti s budkou a krátkou vstupní chodbou.

Letošní případ je oproti tomu výrazně intervenční. A právě v tom spočívá jeho hodnota: ukázal, že i u páru s problematickým samcem dokáže precizně dávkovaný zásah přinést výsledek, který přirozená cesta opakovaně nedokázala zajistit.

Kde a kdy mládě v Zoo Praha spatřit na vlastní oči

Od konce července 2026 se trojice (Vendelín, samice a mládě) pohybuje ve venkovním výběhu mezi expozicí vyder severoamerických a Pavilonem hrochů. Výběh sdílejí s voduškami abok, o které se starají chovatelky kopytníků; i ony se na celém procesu podílely. Zoo Praha uvádí, že mládě je „výjimečně k vidění před zraky návštěvníků“, a tato informace zůstávala na webu zahrady aktuální ještě ve druhé polovině srpna. Otevírací doba v závěru léta činí denně od 9 do 19 hodin, byť stoprocentní viditelnost zvířete ve venkovním výběhu pochopitelně garantovat nelze.