Šimpanzice z Plzně žila 6 let jako domácí mazlíček v Kongu. Začlenění do tlupy brání hormon, který lidská péče trvale mění

Čtyřiačtyřicetiletá Brigitte opustila 12. srpna Zoo Plzeň a zamířila do Mnichova, kde ji čeká úzké reprodukční okno u jednoho z nejvzácnějších poddruhů šimpanzů na světě.

Foto: PxHere

Příběh Brigitte se čte jako srážka dvou časů. Na jedné straně stojí celoživotní handicap samice, která prvních šest let strávila v konžské domácnosti jako mazlíček, a na druhé poslední reálná šance, jak její mimořádně cenné geny předat další generaci. V plzeňské zoo se za sedm let podařilo něco, co nikdo nečekal: z bojácné, sociálně ochromené samice vyrostla sebevědomá členka tlupy s pevným poutem k samci Sirimu. K páření ale nikdy nedošlo. A biologické hodiny tikají.

Šest let v lidské rodině, celý život následků

Brigitte se narodila v roce 1981 a jako mládě byla upytlačena v Kongu. Skončila v lidské rodině, kde žila šest let, tedy přesně v období, kdy šimpanzí mládě přebírá od matky a tlupy klíčové sociální vzorce: jak číst výrazy, jak navazovat koalice, jak reagovat na dominanci. Nic z toho se nenaučila. Když „odrostla roztomilému věku“ a zesílila natolik, že ji rodina nezvládala, putovala dál po evropských zoo.

Odborná literatura potvrzuje, že jedinci vychovaní lidmi mívají dlouhodobě rozhozenou stresovou osu a vyšší hladiny kortizolu v dospělosti. Nejde o jeden konkrétní hormon, který by se dal „opravit“, jde o širší dysregulaci stresové a sociální regulace, která komplikuje začlenění do skupiny i páření. Směrnice EAZA proto zdůrazňují, že u ručně odchovaných mláďat je zásadní návrat ke šimpanzům co nejdříve, ideálně před šestým měsícem. Brigitte se ke šimpanzům vrátila po šesti letech.

Co dokázala Plzeň

Do Plzně přijela Brigitte v roce 2019 ze švýcarské Walter Zoo v Gossau. Už tehdy byla několikanásobnou matkou, ale v rámci evropského chovného programu EEP nikdy nebyla cíleně párována jako čistokrevná samice poddruhu šimpanz čego. A právě to je podstatné: oněch „38 let hledání parťáka“ neznamená 38 let bez kontaktu se samci. Znamená 38 let, než se dostala do situace, kdy ji koordinátor EEP zařadil do cíleného čistokrevného chovu.

Plzeňský tým zvolil trpělivý přístup. Když v srpnu 2021 dorazil samec Siri, drželi skupinu déle než rok v kontaktním režimu přes mříže; zvířata se viděla, slyšela, cítila, ale nemohla si ublížit. Zoo zároveň modernizovala venkovní výběh pro pět dospělých šimpanzů: přibyly kmeny na šplhání, únikové cesty, odpočinková místa. Cílem bylo snížit napětí v tlupě a dát každému jedinci prostor.

A pak přišel zlom. Brigitte si k Sirimu vybudovala silné pouto. Chovatel Tomáš Krbečka popsal, jak se z původně bojácné, solitérní samice proměnila v sebevědomějšího člena skupiny. Siri jí dodával oporu, ona mu důvěřovala. V prosinci 2023 se v Plzni narodil čistokrevný samec Dumay, ale jeho matkou byla jiná samice. Brigitte a Siri se přes všechnu blízkost nikdy nepářili.

Proč právě Mnichov

Tierpark Hellabrunn v Mnichově není náhodná volba. Zoo aktivně buduje rezervní populaci centrálních šimpanzů a v rámci EEP přijala chovného samce Jamba. A hlavně: v únoru 2026 oznámila narození mláděte u 45leté samice Zenty, tedy ještě starší samice stejného poddruhu. To je klíčový argument. Mnichov prokázal, že reprodukce u starší samice čego funguje, a to v konkrétním sociálním prostředí, s konkrétním samcem.

Pro Brigitte to znamená restart. Nová skupina, nová dynamika, nový samec. Pravděpodobné faktory, proč se v Plzni nepářila (její atypická raná výchova, Siriho citlivá až submisivní povaha, komplikovaná skupinová hierarchie), se v Mnichově mění.

Čísla, která vysvětlují naléhavost

Poddruh šimpanz čego je jedním z nejohroženějších taxonů lidoopů. Zoo Plzeň v roce 2023 uváděla, že v celé Evropě žije pouhých 26 jedinců tohoto poddruhu ve 12 zoo a celosvětově jich je v lidské péči jen 44. Po odjezdu Brigitte zůstávají v Česku pravděpodobně tři jedinci čego: Siri, samice Maria a mladý Dumay, všichni v Plzni.

Tlak na volně žijící populace přitom neklesá. Podle zprávy UNEP zmizelo od roku 2005 z volné přírody minimálně 22 218 lidoopů, z toho 64 % tvořili šimpanzi, prodaní, zabití při lovu nebo uhynulí v zajetí. Každý čistokrevný potomek v zoo je proto víc než roztomilá novinka pro návštěvníky. Je to pojistka proti vymření.