vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Ryba bez očí s průsvitnou kůží žila v jeskyni pod vojenským areálem. Evoluce jí vypnula gen, který umožňuje vidění

Ryba bez očí s průsvitnou kůží žila v jeskyni pod vojenským areálem. Evoluce jí vypnula gen, který umožňuje vidění

před 1 hodinou
contento
[email protected]

Biolog uklouzl v bahně a spadl do tůně. Z vody na něj hleděla ryba, kterou nikdo nikdy nepopsal, průsvitná, bez očí a evolučně osamocená.

Foto: PxHere

Obsah článku

  1. Ryba, která vypadá jako přízrak
  2. Tři důkazy, že nejde o omyl
  3. Slepé místo monitoringu
  4. Dvanáct ryb na hraně existence

5. února 2025 procházel Matthew Niemiller zadní částí komory zvané Shrimp Room v alabamské jeskyni Bobcat Cave. Šlo o rutinní monitoring. Niemiller sem chodil kvůli ohroženému druhu jeskynní krevetky, ne kvůli rybám. Jenže v bahně uklouzl, propadl se do hlubší tůně a vyplašil zvíře, které se schovávalo pod skalním převisem. Stihl pořídit podvodní snímky, než se voda zakalila. O několik dní později si při procházení fotek uvědomil, že ryba na nich nevypadá jako žádný druh, který z téhle jeskyně znal. Vrátil se 10. února s týmem a zjistil, že téměř polovina ryb v tůních patří něčemu úplně jinému, než co tu vědci třicet pět let sčítali.

Ryba, která vypadá jako přízrak

Demogorgonichthys arcanus, tak zní oficiální jméno, které tým zvolil. Rodové jméno odkazuje na Demogorgona, mytologickou bytost z podsvětí, a na první pohled se není čemu divit. Ryba nemá viditelné oči. Nemá pigment. V živém stavu je bílá až jemně elektricky modrá, pod skřelemi a v oblasti střeva prosvítá červeň vnitřních orgánů. Lebka je natolik průsvitná, že skrz ni lze rozeznat svaly, mozek i čichové trakty. Za hlavou se zvedá výrazný hrb, rypec je delší a plošší než u příbuzných druhů, pánevní ploutve zcela chybějí a všechny paprsky ploutví jsou nevětvené. Po hlavě a těle se táhnou nápadné neuromasty, senzorické orgány, jimiž ryba vnímá vibrace okolní vody.

Holotyp měřil 42,1 milimetru. Největší exempláře nepřesahují délku 25 mm (jeden palec). V prosinci 2025 byl pozorován i juvenil o pouhých osmi milimetrech, což naznačuje, že se populace v jeskyni rozmnožuje.

Tři důkazy, že nejde o omyl

Studie publikovaná 6. července 2026 v časopise Scientific Reports staví popis nového rodu na třech nezávislých liniích důkazů. Zaprvé morfologie: absence melanocytů, chybějící supraoperkulární papila, jiná stavba čelistí, téměř souvislé operkulární neuromasty místo široce oddělených sloupců. Zadruhé genetika: mitochondriální divergence 8,7–9,4 procenta vůči nejbližším srovnávaným liniím a unikátní haplotypy v genech nd5 a rhodopsin. Zatřetí (a to je možná nejpůsobivější detail) samotný gen rhodopsin, který u povrchových ryb umožňuje vidění za šera.

Gen nezmizel. Zůstal v genomu, ale je rozbitý. Delece o 284 párech bází posunula čtecí rámec, vznikly tři předčasné stop kodony, k tomu přibyla další dvanáctibázová delece. Výsledek: pseudogen, molekulární fosilie funkce, kterou ryba dávno nepotřebuje. A klíčové je, že tento vzorec mutací se liší od toho, jaký nesou jeskynní ryby rodu Typhlichthys, s nimiž D. arcanus sdílí stejné tůně. Obě linie přišly o zrak nezávisle. Konvergentní evoluce v měřítku jedné jeskyně.

Slepé místo monitoringu

Bobcat Cave leží pod areálem Redstone Arsenal, vojenské základny severně od Huntsville. Jeskyně se systematicky sleduje od roku 1990, primárně kvůli krevetce Alabama cave shrimp, jednomu z nejohroženějších sladkovodních bezobratlých v USA. Monitoring zajišťuje Geological Survey of Alabama ve spolupráci s americkou Službou pro ryby a divokou přírodu a armádou.

Jenže pozornost směřovala jinam. Pohyb v akvatických částech jeskyně se záměrně omezoval, aby se nepoškodil habitat krevetky. Voda po deštích rychle stoupá, hladina dokáže vyskočit až o 3,9 metru, a při poklesu zůstávají izolované tůně, kde ryby tráví čas mimo dosah průzkumníků. Bahno a zákal snižují viditelnost na centimetry. A všechny pozorované jeskynní ryby se prostě vedly jako Typhlichthys subterraneus. Nikdo neměl důvod pochybovat. Jak to autoři studie shrnuli: objev „na očích\“ ale mimo zorné pole.

Dvanáct ryb na hraně existence

Ve čtyřech průzkumech roku 2025 tým napočítal 8 až 18 jedinců D. arcanus, průměrně 12,3. Druh je zatím znám výhradně z jednoho jeskynně-akviferového systému. Odhadovaný rozsah výskytu činí asi dva čtvereční kilometry, plocha obývaného území kolem čtyř. Autoři navrhují zařazení do kategorie NatureServe G1 a konstatují, že druh splňuje práh pro kriticky ohrožený podle kritéria B klasifikace IUCN.

Zamknout vchod do jeskyně nestačí. Redstone Arsenal sice omezuje přístup, ale hlavní hrozby přicházejí shora, přes srážkový odtok a mělkou dobíjecí oblast akviferu. V jeskyni byly opakovaně naměřeny zvýšené koncentrace kadmia, chromu a olova, pozůstatky chemické výroby z éry druhé světové války. Armáda na areálu nadále provádí sanace, ale přímý dopad kontaminace na populaci D. arcanus zatím nikdo nestudoval.

Štítky Zdroje
#objev #ryba
  • Scientific Reports – studie
  • Geological Survey of Alabama
  • Army Chemical Materials Activity – RCA
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Bagr v Yukonu narazil na mumifikované mládě mamuta. Je první svého druhu v Severní Americe a má zachovalou kůži i vnitřnosti

Bagr v Yukonu narazil na mumifikované mládě mamuta. Je první svého druhu v Severní Americe a má zachovalou kůži i vnitřnosti

V Albánii bylo objeveno rozsáhlé podzemní termální jezero, zřejmě největší svého druhu

V Albánii bylo objeveno rozsáhlé podzemní termální jezero, zřejmě největší svého druhu

Přízračný žralok žije v hloubce 2 600 metrů a na čele má zatažitelný pohlavní orgán. Kamera ho zachytila poprvé náhodou

Přízračný žralok žije v hloubce 2 600 metrů a na čele má zatažitelný pohlavní orgán. Kamera ho zachytila poprvé náhodou

Největší výletní loď světa je pětkrát větší než Titanic a denně spotřebuje 250 tun paliva

Největší výletní loď světa je pětkrát větší než Titanic a denně spotřebuje 250 tun paliva

Tollundský muž patří k nejlépe zachovaným tělům z doby železné

Tollundský muž patří k nejlépe zachovaným tělům z doby železné
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidičský průkaz
  • #elektromobil
  • #nehoda

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #peníze
    • #zdražování
    • #česká republika

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fortuna-liga
      • #ac-spart-praha
      • #hokej

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #vaření
        • #dům
        • #bydlení

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #pokojové rostliny
          • #pěstování
          • #orchidej

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #med
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.