vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Ryba bez očí s průsvitnou kůží žila v jeskyni pod vojenským areálem. Evoluce jí vypnula gen, který umožňuje vidění

Ryba bez očí s průsvitnou kůží žila v jeskyni pod vojenským areálem. Evoluce jí vypnula gen, který umožňuje vidění

26 srpna, 2026
Tereza Říha
[email protected]

Biolog uklouzl v bahně a spadl do tůně. Z vody na něj hleděla ryba, kterou nikdo nikdy nepopsal, průsvitná, bez očí a evolučně osamocená.

Foto: PxHere

Obsah článku

  1. Ryba, která vypadá jako přízrak
  2. Tři důkazy, že nejde o omyl
  3. Slepé místo monitoringu
  4. Dvanáct ryb na hraně existence

5. února 2025 procházel Matthew Niemiller zadní částí komory zvané Shrimp Room v alabamské jeskyni Bobcat Cave. Šlo o rutinní monitoring. Niemiller sem chodil kvůli ohroženému druhu jeskynní krevetky, ne kvůli rybám. Jenže v bahně uklouzl, propadl se do hlubší tůně a vyplašil zvíře, které se schovávalo pod skalním převisem. Stihl pořídit podvodní snímky, než se voda zakalila. O několik dní později si při procházení fotek uvědomil, že ryba na nich nevypadá jako žádný druh, který z téhle jeskyně znal. Vrátil se 10. února s týmem a zjistil, že téměř polovina ryb v tůních patří něčemu úplně jinému, než co tu vědci třicet pět let sčítali.

Ryba, která vypadá jako přízrak

Demogorgonichthys arcanus, tak zní oficiální jméno, které tým zvolil. Rodové jméno odkazuje na Demogorgona, mytologickou bytost z podsvětí, a na první pohled se není čemu divit. Ryba nemá viditelné oči. Nemá pigment. V živém stavu je bílá až jemně elektricky modrá, pod skřelemi a v oblasti střeva prosvítá červeň vnitřních orgánů. Lebka je natolik průsvitná, že skrz ni lze rozeznat svaly, mozek i čichové trakty. Za hlavou se zvedá výrazný hrb, rypec je delší a plošší než u příbuzných druhů, pánevní ploutve zcela chybějí a všechny paprsky ploutví jsou nevětvené. Po hlavě a těle se táhnou nápadné neuromasty, senzorické orgány, jimiž ryba vnímá vibrace okolní vody.

Holotyp měřil 42,1 milimetru. Největší exempláře nepřesahují délku 25 mm (jeden palec). V prosinci 2025 byl pozorován i juvenil o pouhých osmi milimetrech, což naznačuje, že se populace v jeskyni rozmnožuje.

Tři důkazy, že nejde o omyl

Studie publikovaná 6. července 2026 v časopise Scientific Reports staví popis nového rodu na třech nezávislých liniích důkazů. Zaprvé morfologie: absence melanocytů, chybějící supraoperkulární papila, jiná stavba čelistí, téměř souvislé operkulární neuromasty místo široce oddělených sloupců. Zadruhé genetika: mitochondriální divergence 8,7–9,4 procenta vůči nejbližším srovnávaným liniím a unikátní haplotypy v genech nd5 a rhodopsin. Zatřetí (a to je možná nejpůsobivější detail) samotný gen rhodopsin, který u povrchových ryb umožňuje vidění za šera.

Gen nezmizel. Zůstal v genomu, ale je rozbitý. Delece o 284 párech bází posunula čtecí rámec, vznikly tři předčasné stop kodony, k tomu přibyla další dvanáctibázová delece. Výsledek: pseudogen, molekulární fosilie funkce, kterou ryba dávno nepotřebuje. A klíčové je, že tento vzorec mutací se liší od toho, jaký nesou jeskynní ryby rodu Typhlichthys, s nimiž D. arcanus sdílí stejné tůně. Obě linie přišly o zrak nezávisle. Konvergentní evoluce v měřítku jedné jeskyně.

Slepé místo monitoringu

Bobcat Cave leží pod areálem Redstone Arsenal, vojenské základny severně od Huntsville. Jeskyně se systematicky sleduje od roku 1990, primárně kvůli krevetce Alabama cave shrimp, jednomu z nejohroženějších sladkovodních bezobratlých v USA. Monitoring zajišťuje Geological Survey of Alabama ve spolupráci s americkou Službou pro ryby a divokou přírodu a armádou.

Jenže pozornost směřovala jinam. Pohyb v akvatických částech jeskyně se záměrně omezoval, aby se nepoškodil habitat krevetky. Voda po deštích rychle stoupá, hladina dokáže vyskočit až o 3,9 metru, a při poklesu zůstávají izolované tůně, kde ryby tráví čas mimo dosah průzkumníků. Bahno a zákal snižují viditelnost na centimetry. A všechny pozorované jeskynní ryby se prostě vedly jako Typhlichthys subterraneus. Nikdo neměl důvod pochybovat. Jak to autoři studie shrnuli: objev „na očích\“ ale mimo zorné pole.

Dvanáct ryb na hraně existence

Ve čtyřech průzkumech roku 2025 tým napočítal 8 až 18 jedinců D. arcanus, průměrně 12,3. Druh je zatím znám výhradně z jednoho jeskynně-akviferového systému. Odhadovaný rozsah výskytu činí asi dva čtvereční kilometry, plocha obývaného území kolem čtyř. Autoři navrhují zařazení do kategorie NatureServe G1 a konstatují, že druh splňuje práh pro kriticky ohrožený podle kritéria B klasifikace IUCN.

Zamknout vchod do jeskyně nestačí. Redstone Arsenal sice omezuje přístup, ale hlavní hrozby přicházejí shora, přes srážkový odtok a mělkou dobíjecí oblast akviferu. V jeskyni byly opakovaně naměřeny zvýšené koncentrace kadmia, chromu a olova, pozůstatky chemické výroby z éry druhé světové války. Armáda na areálu nadále provádí sanace, ale přímý dopad kontaminace na populaci D. arcanus zatím nikdo nestudoval.

Štítky Zdroje
#objev #ryba
  • Scientific Reports – studie
  • Geological Survey of Alabama
  • Army Chemical Materials Activity – RCA
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Na lebce spinosaura z Maroka našli prohlubně nad očnicemi. Ronily slané slzy

Na lebce spinosaura z Maroka našli prohlubně nad očnicemi. Ronily slané slzy

Solární panely na vodě vyrábí víc proudu než na střeše. Odpařování pod nimi ochlazuje články a zvyšuje účinnost křemíku

Solární panely na vodě vyrábí víc proudu než na střeše. Odpařování pod nimi ochlazuje články a zvyšuje účinnost křemíku

Nejošklivější ryba českých vod je zároveň nejčistší. Tolstolobik filtruje plankton, proto má nejnižší obsah škodlivin ze všech našich ryb

Nejošklivější ryba českých vod je zároveň nejčistší. Tolstolobik filtruje plankton, proto má nejnižší obsah škodlivin ze všech našich ryb

Užovka stromová v Česku může být celá bílá a přežít roky v přírodě. Za zbarvením stojí gen, který blokuje pigment jen v kůži

Užovka stromová v Česku může být celá bílá a přežít roky v přírodě. Za zbarvením stojí gen, který blokuje pigment jen v kůži

Ležela 150 let ve sbírkách Národního muzea jako řasa. Při stěhování do Počernic ji botanik poznal: Česko má nejstarší cévnatou rostlinu na Zemi

Ležela 150 let ve sbírkách Národního muzea jako řasa. Při stěhování do Počernic ji botanik poznal: Česko má nejstarší cévnatou rostlinu na Zemi
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidičský průkaz
  • #elektromobil
  • #policie

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #zdražování
    • #pokuta
    • #vladimir putin

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #prestupy
      • #fortuna-liga
      • #fotbal

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #penize
        • #úklid
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #okurka
          • #podzim
          • #česnek

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #med
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.