Tollundský muž patří k nejlépe zachovaným tělům z doby železné

6. května 1950 kopali dva bratři rašelinu u dánského Silkeborgu a narazili na tělo v hloubce asi dvou metrů.

Foto: Chocho8 - licence CC BY SA 4.0

Zavolali policii – byli totiž přesvědčeni, že jde o oběť nedávného zločinu. Teprve archeologové potvrdili, že muž ležel v bažině od starší doby železné. Na krku měl staženou koženou oprátku, na hlavě špičatou čepici z ovčí kůže a kolem pasu úzký pásek. Jinak byl nahý. Jeho obličej přitom působil tak klidně, že první svědci mluvili o „spícím muži“. Právě tenhle kontrast mezi pokojnou tváří a jasnou stopou násilné smrti dělá z Tollundského muže jeden z nejpůsobivějších archeologických nálezů na světě.

Co přesně znamená „výjimečně zachovaný“

Označení může svádět k představě neporušeného těla. Realita je selektivnější. Výjimečná je hlavně hlava: kůže s viditelnými póry, strniště na bradě, vrásky kolem očí. Novější mikro-CT sken pořízený Museum Silkeborg odhalil pod zavřenými víčky jedno zcela intaktní oko a přinesl obraz s 422× vyšším rozlišením než starší snímky z roku 2002. Zuby zůstaly na svém místě.

Zbytek těla už tak dobře nedopadl. Paže a ruce byly při nálezu téměř skeletizované, kosti v celém těle silně odvápněné. Pitva z roku 1950 přesto identifikovala zachovalé vnitřní orgány, srdce, plíce, játra, a především obsah žaludku a střev. Právě tato kombinace čitelného obličeje, známé příčiny smrti a analyzovatelného posledního jídla dělá z Tollundského muže unikát i mezi ostatními rašeliništními těly.

Chemie bažiny: co zachová kůži a rozpustí kost

Vrchovištní rašeliniště funguje jako přírodní konzervační laboratoř, ale velmi svérázná. Voda nasycená organickými kyselinami, prakticky bez kyslíku, s nízkou teplotou a účinkem sphagnanu (látky odvozené z rašeliníku) potlačuje činnost bakterií a stabilizuje měkké tkáně. Kůže, vlasy, nehty přežijí staletí. Kost naopak ztrácí vápník a křehne.

Proto může rašeliništní mumie vypadat zvenčí téměř živě, zatímco uvnitř je kostra poškozená natolik, že z ní nelze získat použitelnou DNA. U Tollundského muže muzeum potvrzuje odběr vzorků na genetické testování v roce 2013, ale veřejně dohledatelný úspěšný genomický výsledek dosud chybí. Zachovaná tvář nicméně automaticky neznamená zachovaný genom.

Poslední jídlo a poslední hodiny

Studie publikovaná v roce 2021 v Antiquity rozebrala obsah jeho střev do detailu. Poslední jídlo tvořila kaše z ječmene, rdesna blešníkavého, lnu a pravděpodobně i ryby. Vědci v ní našli i vajíčka střevních parazitů a neobvyklou příměs odpadů z mlácení obilí, zbytky plev a plevele, které mohly mít rituální význam, nebo prostě odrážely tehdejší kuchyni chudších vrstev. Podle polohy obsahu v trávicím traktu snědl muž tuto kaši asi 12 až 24 hodin před smrtí, pravděpodobně v zimě nebo časném jaru.

Zemřel oběšením, přesněji uškrcením, nikoli zlomením vazu. Oprátka z kůže mu zůstala kolem krku. Poté mu někdo zavřel oči a ústa a uložil tělo do klidové polohy. Radiokarbonovým datováním s ultrafiltrací kolagenu vědci zúžili dobu smrti na rozmezí 405–380 př. n. l. Muži bylo odhadem 30 až 40 let.

Proč skončil v bažině? Museum Silkeborg označuje rituální oběť bohům za nejpravděpodobnější vysvětlení, ale zdůrazňuje, že jde o interpretaci, nikoli prokázaný fakt. Pečlivé uložení těla a klidová poloha tomu nasvědčují. Jistotu ale rašelina nevydala.

Tollundský muž versus Ötzi a egyptské mumie

Srovnání s dalšími slavnými mumiemi ukazuje, jak odlišné cesty konzervace vedou k odlišným výsledkům:

• Tollundský muž – přirozená rašeliništní mumie. Výjimečný obličej a měkké tkáně, ale odvápněné kosti a dosud žádná publikovaná DNA. Konzervace po nálezu: hlava ošetřena náhradou rašelinné vody voskem, zbytek těla se nepodařilo zachovat ve stejné kvalitě.
• Ötzi – ledovcová mumie z alpského sedla, asi 3300 př. n. l. Zachovány tkáně, orgány, kosti i téměř kompletní genom. V muzeu v Bolzanu je držen při −6 °C a 99% vlhkosti.
• Egyptské mumie – záměrná balzamace: vyjmutí orgánů, vysušení solí natron, zabalení do lněných obinadel. Výsledek závisel na kvalitě práce balzamovače, ne na prostředí.

Tollundský muž je vystaven v Museum Silkeborg v dánském Silkeborgu. Součástí expozice je výstava Mosefolket, kterou muzeum označuje za největší sbírku rašeliništních těl na světě. Podle oficiálního ceníku pro rok 2026 stojí vstup pro dospělého 100 DKK (asi 350 Kč), návštěvníci do 18 let mají vstup zdarma. V hlavní letní sezoně je otevřeno denně 10:00–17:00, mimo ni převážně úterý až neděle 11:00–16:00.