Pouzdřanská step ukazuje, jak sprašové podloží a jižní svahy vytvářejí panonské biotopy
V květnu se jihozápadní svahy nad Pouzdřany rozsvítí stříbřitými chocholy kavylů. Pod nimi se táhnou staré terasy a meze, o kus dál se otevřená step mění v řídký les a nakonec v dubohabřiny části zvané Kolby.
Obsah článku
Kdo zná jen vápencové útesy Pálavy, ten tu stojí v jiném světě – měkčím, hlubším, sprašovém. Národní přírodní památka Pouzdřanská step – Kolby je jedním z nejkomplexnějších panonských stepně-lesostepních území v zemi, přesto o ní většina lidí nikdy neslyšela.
Spraš místo vápence: jiný základ, jiná step
Spraš je jemný vápenatý sediment, který sem navál vítr v dobách ledových. Na většině území Pouzdřanské stepi překrývá starší třetihorní flyšové horniny mocnými vrstvami; na západním okraji je dodnes vidět odkrytá sprašová stěna v bývalém zemníku, vysoká několik metrů. Právě tenhle substrát odlišuje Pouzdřany od známějších stepních lokalit na tvrdém vápenci.
Na spraši totiž vznikají hlubší půdy. To znamená jiný vodní režim, jiné kořenové prostředí a v důsledku jiné rostlinné společenstvo. Biotop, který tu dominuje, panonský sprašový stepní trávník (T3.3B), se podle AOPK váže na výslunné svahy právě na spraších a sprašových hlínách. V Česku se vyskytuje v úzkém pásu od Znojma přes Hustopeče po jihozápadní výběžky Bílých Karpat. Pouzdřany jsou jedním z jeho nejzachovalejších příkladů.
Jižní svahy jako klimatický zesilovač
Samotná spraš by nestačila. Klíčovou roli hraje také orientace svahů. Nejcennější porosty kavylové stepi leží na svazích obrácených k jihu, jihozápadu a jihovýchodu, tedy tam, kde slunce dopadá nejintenzivněji, půda rychle vysychá a vzniká mikroklimatický „kapesní Balkán“. Plán péče na období 2019–2028 opakovaně spojuje právě tyto expozice s reprezentativními porosty panonského sprašového trávníku.
Výsledkem je mozaika, kterou lze na jedné procházce přečíst jako učebnici:
- Otevřená kavylová step na temeni a jihozápadních svazích, suchá, výslunná, s kosatcem různobarvým a vstavačem vojenským.
- Lesostepní přechod s rozptýlenými keři a teplomilnými dřevinami na jižních svazích.
- Panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy v části Kolby, jarní aspekt s dymnivkami, křivatci a sněženkami.
- Sprašová stěna zemníku, hnízdiště vlhy pestré, jednoho z nejbarevnějších českých ptáků.
Celý přechod od holé stepi po zapojený les se odehraje na pár stech metrech. Tak kompaktní gradient je v české krajině vzácný.
Pouzdřany versus Pálava: dva póly jednoho světa
Srovnání s Pálavou se nabízí, protože obě lokality leží na jižní Moravě a obě nesou panonský charakter. Rozdíly jsou ale zásadní.
| Pouzdřanská step – Kolby | Pálava | |
|---|---|---|
| Podloží | spraš na flyši, hlubší půdy | jurské vápence, skalní stěny |
| Typický biotop | sprašový stepní trávník, lesostep | skalní step, suťové lesy |
| Rozloha chráněného území | 157 ha (NPP) | cca 8 300 ha (CHKO + rezervace) |
| Návštěvnická infrastruktura | informační panely, přístupové cesty | naučné stezky, schody, zábradlí, měřená návštěvnost |
| „Značka“ | minimální | jeden z nejoblíbenějších turistických cílů ČR |
Pálava je vápencová, vertikální, fotogenická a plná lidí. Pouzdřany jsou sprašové, vlnité, tiché a plné kavylů. Nejde o soutěž v hodnotě, jde o dva odlišné výrazy téhož panonského klimatu na různém geologickém základě.
Aktivní péče: step se sama neudrží
Bez lidského zásahu by Pouzdřanská step postupně zarostla. Hlavní hrozby jsou expanzivní trávy (třtina křovištní, ovsík) a invazní dřeviny, především akát a pajasan. Odstraňování akátu tu běží od konce osmdesátých let, od roku 1993 systematicky. Na vykácených plochách se vysazují duby místního původu, jinde se kosí a příležitostně pase.
Péče navíc nekončí. V květnu 2025 AOPK zadala zakázku na cílené kosení téměř dvaceti hektarů s důrazem na potlačení expanzivních druhů a ochranu katránu tatarského. Plán hodnotí stav nelesních stanovišť z větší části jako příznivý, na degradovaných plochách vidí pozitivní trend. Ale výslovně dodává: bez pravidelného managementu by se dnešní podoba lokality neudržela.
Jak se tam dostat a co respektovat
Výchozím bodem je železniční stanice Pouzdřany na trati 251 v síti IDS JMK. Od obce vede přístupová cesta, u zemníku se sprašovým odkryvem prochází modrá turistická značka. Plošný zákaz vstupu vyhláška neobsahuje, ale platí pravidla národní přírodní památky: bez souhlasu nelze vyznačovat nové trasy, rozdělávat oheň ani používat chemické prostředky. U oplocení vinice Kolby mají zůstat otevřené brány na vyústění všech přístupových komunikací. Naučná stezka zatím existuje jen jako studie.
Nejsilnější zážitek nabídne pozdní jaro, květen, kdy kvetou kavyly, kosatce a vstavače a kdy se ve sprašové stěně ozývá vlha pestrá. Ale i březnové sněženky v Kolbách nebo podzimní zlaté doubravy stojí za cestu, na které nepotkáte autobus s turisty.