Kamenné more vo Vyhniach vzniklo rozpadem vulkanických hornin ve Štiavnických vrších

Třináct hektarů ryolitových balvanů o velikosti až tří metrů. Největší kamenné moře ve vulkanické části Karpat leží pouhých 15 kilometrů od Banské Štiavnice, a většina turistů o něm netuší.

Foto: Magda.adgaM - licence CC BY SA 3.0

Obec Vyhne ve Štiavnických vrších na středním Slovensku není na seznamu UNESCO, nemá gotické náměstí ani hornický skanzen. Má ale svah, na kterém se před tisíci lety rozpadlo celé skalní bralo na moře načervenalých a namodralých kamenů. Přírodní rezervace Kamenné moře patří k nejstarším chráněným lokalitám na Slovensku, ochrana tu platí od roku 1923. Přesto zůstává ve stínu slavnější sousedky. A to je škoda, protože nabízí něco, co Banská Štiavnica nemůže: koncentrovaný, hmatatelný příběh jedné sopečné krajiny v terénu.

Sopka, mráz a pravděpodobně i zemětřesení

Štiavnické vrchy jsou největší sopečné pohoří Západních Karpat. Jejich jádrem je stratovulkán s kalderou, jehož pozdní ryolitová aktivita spadá podle údajů Slovenské akademie věd zhruba do období před 12,2 až 11,4 miliony let. Ryolit, kyselá vulkanická hornina bohatá na křemík, tu vytvořil masivní skalní tělesa. A ta se začala rozpadat.

Mechanismus přitom nebyl jednorázový. Správa CHKO Štiavnické vrchy popisuje dlouhodobé mrazové zvětrávání, při kterém voda vnikala do puklin, opakovaně zamrzala a rozpínala se. Skála postupně praskala. Gravitace pak bloky stahovala po svahu dolů. Finální destabilizaci části brala spojuje správa CHKO i s pravděpodobným zemětřesením, tedy s epizodou, kdy se velký kus horniny zřítil naráz.

Výsledek je čitelný dodnes. Na spodním okraji svahu leží největší a nejtěžší balvany, směrem vzhůru se velikost úlomků zmenšuje. Gravitační třídění jako z učebnice geomorfologie, jenže v měřítku krajiny, ne laboratorního vzorku.

Třináct hektarů, které nejsou „jen hromada kamenů“

Čísla mluví jasně. Výměra přírodní rezervace činí 13,3 hektaru, jednotlivé balvany dosahují velikosti až tří metrů. Oficiální územní podklady obce Vyhne uvádějí, že bloky mají nápadnou načervenalou a namodralou barvu – ta souvisí s různým složením a stupněm zvětrání ryolitu, i když přesný mineralogický rozpis pro tuto lokalitu v otevřených zdrojích chybí.

Důležitý je kontext: jde o největší kamenné moře ve vulkanické části Karpat. Česká kamenná moře, například v Jeseníkách, vznikala podobným mrazovým zvětráváním, ale v metamorfovaných či jiných starších horninách. Mechanismus rozpadu je příbuzný, „materiál příběhu“ je ale zásadně jiný. Ve Vyhních stojíte na pozůstatku sopečné činnosti, ne na žule ani na rule.

Naučná stezka A. Kmeťa: co čekat na trase

Kamenné moře není divoká nepřístupná lokalita. Od roku 1997 jím prochází naučný chodník Andreja Kmeťa s osmi zastávkami. Parametry jsou přívětivé:

• Délka: 4,9 km (okruh)
• Převýšení: 44 metrů
• Čas: 1–2 hodiny
• Náročnost: nenáročná až středně náročná

Trasa začíná u Vyhnianského travertínu nedaleko termálního koupaliště. Nejde o bezbariérový ani kočárkový terén, ale pro děti školního věku i běžně pohyblivé seniory je zvládnutelná. Po návratu z okruhu se nabízí koupání v termálním areálu Vodný raj, kde bazény s teplotou 29–36 °C fungují denně od 9 do 20 hodin.