Kamenný komplex Zorats Karer v Arménii zůstává jednou z nevyřešených záhad Kavkazu

Stovky bazaltových kamenů trčí z trávy v nadmořské výšce 1 770 metrů. Některé mají hladké otvory, které míří k obzoru, a nikdo s jistotou neví proč.

Foto: Rita Willaert - licence CC BY 2.0

Tři kilometry severně od arménského města Sisian, v provincii Sjunik, se na ploše zhruba deseti hektarů rozkládá megalitický areál Zorac Karer. Turistické průvodce ho občas označují za „arménský Stonehenge“, jenže tahle nálepka zakrývá něco podstatnějšího: místo, o jehož výklad se už téměř sto let přou dva vědecké směry. Jedni v něm čtou pravěkou observatoř. Druzí vícevrstvé sídliště s pohřebištěm a obrannou zdí. Pravda je možná v tom, že Zorac Karer nikdy neměl jedinou funkci, a právě proto se jeho „skutečný účel“ nedaří uzavřít jednou větou.

Co kameny skutečně skrývají

Archeologické výkopy z let 2014–2018 vedené Ašotem Piliposjanem odkryly v jižní části areálu asi 70 kamenných hrobek různých velikostí. Severní část tvořily obdélné stavby, které badatelé interpretují jako pozůstatky opevněného sídliště. Mezi oběma zónami se táhne přibližně 350 metrů dlouhá zeď složená z masivních bazaltových desek a právě ty nesou záhadné otvory. Otvory jsou hladké a šikmé, mají průměr kolem pěti centimetrů a dosahují hloubky až půl metru.

Datace jednotlivých vrstev sahá od střední doby bronzové (počátek 2. tisíciletí př. n. l.) přes železný věk až po achaimenovské období v 5. století př. n. l. Zeď s otvory podle archeologického souhrnu vznikla druhotným použitím starších desek někdy v 7.–5. století př. n. l. jako obranná fortifikace. Některé hrobové komory navíc vydaly předměty z 11.–13. století; místní se do nich zřejmě ukrývali při seldžuckých a mongolských vpádech. Jde o jedno místo s historií dlouhou minimálně čtyři tisíce let.

Observatoř, nebo hřbitov? Spor dvou optik

V roce 1984 přišla arménská astronomka Elma Parsamjanová s hypotézou, že otvory v kamenech mohly sloužit k pozorování hvězd a sledování slunovratů. Na její hypotézu pak výrazně navázal radiofyzik Paris Herouni, který pomocí výpočtů zemské precese datoval vznik komplexu až do doby kolem roku 5500 př. n. l. a prohlásil ho za nejstarší observatoř na světě. Své závěry shrnul knižně a prosadil je do populárního povědomí natolik, že se název „Karahundž“, evokující spojení s anglickým „henge“, na čas uchytil i v odborné literatuře.

Archeologové to vidí jinak. Pavel Avetisjan z Arménské akademie věd a mnichovský výzkumný tým v rozhovoru pro Smithsonian Magazine upozornili, že terénní nálezy ukazují na nekropoli a víceúčelový areál, nikoli na jednoúčelovou hvězdárnu. Státní správa rezervací navíc označuje název „Carahunge“ za mylný novější výraz a uvádí starší lidová pojmenování Cic karer a Ghošun daš.

Spor přitom není jen akademický. Otázka, zda jde o observatoř, nebo pohřebiště, zásadně mění dataci a tím i místo Zorac Karer v dějinách civilizace.

Proč srovnání se Stonehenge kulhá

Vizuální podobnost svádí: vztyčené kameny, částečně kruhové uspořádání, spekulace o astronomii. Jenže podle English Heritage vznikalo Stonehenge etapovitě od přibližně 3000 př. n. l. a jeho hlavní kamenný kruh pochází z doby kolem 2500 př. n. l. U Zorac Karer archeologicky doložené vrstvy začínají až na počátku 2. tisíciletí př. n. l., pokud nepřijmeme Herouniho kontroverzní dataci.

Zásadnější rozdíl je funkční. Stonehenge nemá pohřebiště se 70 hrobkami ani obrannou zeď z desek s otvory. Zorac Karer zase postrádá masivní překlady a trilithony. Podobnost je hlavně mediální a vizuální; archeologicky jde o odlišné typy lokalit v odlišných kulturních kontextech.

Místo, které žije dál

Badatelský zájem neutichá. Bjurakanská astrofyzikální observatoř v roce 2021 prezentovala přesná geodetická měření souřadnic kamenů a směrů otvorů a v červenci 2025 vydala specializovaného průvodce astronoma Hajka Malkhasjana. Astronomická interpretace tedy žije, jen zatím nemá dost terénních důkazů, aby přesvědčila archeology.

Pro běžného návštěvníka je Zorac Karer dostupnější, než by čekal. Arménská vláda od ledna 2026 řadí areál mezi oficiální turistické cíle oblasti Sisian. Podle posledních dohledatelných údajů stojí vstupné 1 500 AMD (zhruba 90 Kč) a otevřeno bývá od pondělí do soboty. Před cestou se ale vyplatí ověřit otevírací dobu; oficiální zdroje si v tomto bodě protiřečí.