Kubova Huť je nejvýše položenou železniční stanicí v Česku. Leží v 995 metrech a díky tvarům okolních skal připomíná alpské scenerie

Vlak vás na Šumavě vyveze do výšky, kam se většina českých železničních tratí ani nepřiblíží. A z nástupiště můžete zamířit rovnou do hor.

Foto: Sasik2 - licence CC BY SA 3.0

Kubova Huť leží v 995 metrech nad mořem na trati 198 mezi Vimperkem a Volary. Když vystoupíte, nestojíte na nějakém nádraží s bufetem a čekárnou – stojíte v horském terénu, odkud se dá rovnou vyrazit na Boubín, k prastarému pralesu nebo ke skalním útvarům, které v kontextu české krajiny působí překvapivě drsně. Druhá nejvýše položená stanice v Česku, krušnohorský Pernink, zaostává o 93 výškových metrů. Rozdíl tedy není kosmetický. Kubova Huť je skutečný železniční rekord, a hlavně reálná brána do jednoho z nejsilnějších kousků Šumavy.

Trať, která stoupá do hor

Trať 198 startuje ve Strakonicích a přes Volyni, Čkyni a Vimperk šplhá do šumavského hřebene, aby pak klesla do Volar. Klíčový je úsek za Vimperkem, kde lokálka nabírá výšku a krajina za oknem se mění: listnaté lesy ustupují smrčinám, zástavba řídne a vzduch houstne. Kubova Huť je vrcholem celé trasy, doslova i obrazně.

Spoje jezdí celoročně. Aktuální traťový jízdní řád platí od 14. prosince 2025 do 12. prosince 2026, vlaky na trase zastavují zhruba po dvou hodinách. Ze stanice samotné nečekejte žádné služby, jde o zastávku bez zázemí. Orientačně: z Českých Budějovic se sem dostanete za necelé tři hodiny, z Prahy počítejte s pěti hodinami přes Strakonice. Konkrétní spoj si ale ověřte v den cesty, protože přestupy se liší.

Odkud se tu vzaly „české Alpy“

Alpské měřítko tady samozřejmě nehledejte. Co ale okolí Kubovy Hutě nabízí, je krajinný efekt, který na české lokálce nečekáte. Stezka směrem na Boubín vede po kamení a obnažených kořenech, terén je místy prudký a lesní. Po trase narazíte na Jilmovou skálu, skalní útvar, který v kombinaci s okolním pralesem a mechem porostlými padlými kmeny vytváří scenérii, jež má blíž k horské divočině než k nedělní procházce po Šumavě.

A pak je tu detail, který stojí za zmínku: za dobré viditelnosti je z boubínské oblasti možné zahlédnout skutečné alpské vrcholky. Kubova Huť tak paradoxně funguje jako české vyhlídkové okno do Alp, i když vzdálených.

Co si naplánovat od nástupiště

Kubova Huť není jen cedulka s rekordem. Národní park Šumava sem pravidelně svolává organizované výstupy na Boubín a stanici uvádí jako oficiální místo srazu. Hlavní turistický okruh kolem Boubínského pralesa měří 17,9 kilometru a nabízí:

• Boubínský prales, jeden z nejstarších chráněných pralesů v Evropě, s mohutnými jedlemi a smrky
• Boubínské jezírko, klidná vodní plocha ukrytá v lese
• Jilmová skála, skalní vyhlídka s výhledem do šumavských hřebenů
• Lesnická naučná stezka, pro ty, kdo chtějí kratší a informačně nabitou variantu

Jedna důležitá aktuální informace: boubínská rozhledna je od 5. července 2025 uzavřena na základě rozhodnutí statiků. Výstup na vrchol Boubínu tedy stále stojí za to, ale rozhlednu do plánu nezahrnujte.

Místo, které žije celý rok

Kubova Huť vznikla v roce 1728 jako sklářská osada; huťmistr Johann Podschneider tu založil sklárnu, která dala místu jméno. Železnice dorazila v roce 1899 a proměnila zapadlou osadu v dostupný bod na mapě. Dnes je z ní rekreační středisko: v létě pěší turistika a cykloturistika, v zimě sjezdovky a běžkařské tratě přímo za obcí. Kdo hledá základnu, může využít třeba celoroční chatu Lesů ČR s kapacitou šesti lůžek, vzdálenou asi 500 metrů od centra obce.