vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Historie a kultura » Holašovice si zachovaly původní půdorys i unikátní soubor selských usedlostí, napomohla tomu místní unikátní geografie

Holašovice si zachovaly původní půdorys i unikátní soubor selských usedlostí, napomohla tomu místní unikátní geografie

20 července, 2026
Lukáš Jírovec
[email protected]

Lukáš se ve své autorské práci zaměřuje na témata, která čtenářům přinášejí praktické informace, zajímavé souvislosti i inspiraci pro každodenní život. Blízká jsou mu zejména témata spojená s kulturou, cestováním, společenskými jevy i oblastmi, které mohou lidem pomoci lépe se orientovat v běžných situacích. Ve svých textech klade důraz na srozumitelnost, čtivost a přínos pro čtenáře.

Sedmnáct usedlostí kolem obdélníkové návsi doložených už roku 1530, a dodnes stojí všechny. Žádná česká vesnice si neuchovala středověký půdorys tak kompletně.

Foto: Gliwi - licence CC BY SA 4.0

Obsah článku

  1. Vesnice nakreslená na zelené louce
  2. Proč zrovna tady se nic nezměnilo
  3. Selské baroko: když si sedlák půjčil od města
  4. Živá vesnice, ne skanzen

Když se podíváte na Holašovice z výšky, uvidíte něco, co v české krajině nemá obdobu: pravoúhlý obdélník návsi o rozměrech zhruba 210 × 70 metrů, lemovaný pravidelným rytmem štítově orientovaných domů, sýpek, stodol a ohradních zdí. Žádná usedlost nechybí, žádná nevybočuje z řady. Letecký snímek vypadá spíš jako urbanistický plán než jako organicky rostlá ves. A přesně v tom spočívá výjimečnost: Holašovice nejsou výjimečné jednou krásnou fasádou, ale tím, že se tu dochoval celý systém vesnice najednou.

Vesnice nakreslená na zelené louce

Holašovice vznikly v polovině 13. století při kolonizaci jihočeského pohraničí jako plánovitě založené sídlo, odborně řečeno „na zelené louce“. Nenavazovaly na žádnou starší osadu. Lokátor vyměřil parcely kolem centrální návsi, usedlosti dostaly pravidelný rozvrh a štítovou orientaci k návesnímu prostoru. Toto uspořádání přežilo mor v letech 1520–1521, který vesnici téměř vylidnil, i následné nové osídlení. Vyšebrodský urbář z roku 1530 dokládá sedmnáct usedlostí, stejný počet, jaký obklopuje náves dodnes.

Dnešní chráněný soubor je ještě bohatší. Památková péče eviduje 23 usedlostí s více než 120 budovami: obytné domy, sýpky, chlévy, maštale, stodoly, výměnky, brány, kovárnu i kapli. UNESCO vymezuje plochu lokality na 11,4 hektaru s ochranným pásmem 367,5 hektaru; nechrání se tedy jen „hezká náves“, ale i krajinný rámec, v němž vesnice leží.

Proč zrovna tady se nic nezměnilo

Odpověď není poetická, ale prozaicky geografická. Holašovice leží mimo hlavní komunikace a dopravní trasy. Šestnáct kilometrů od Českých Budějovic, ale stranou od silnic, po kterých se staletí přesouvalo zboží, vojska i stavební ambice. Tam, kde jinými vesnicemi prorazila okresní silnice nebo železnice, přišly přestavby, bourání a nová parcelace. V Holašovicích nepřišly.

Druhý klíčový moment nastal po druhé světové válce. Odsun německého obyvatelstva v roce 1946 zasáhl naprostou většinu lidí z dvanácti usedlostí. Vesnice se postupně znovu osídlila, ale noví obyvatelé prováděli hlavně opravy a údržbu, ne velkorysé přestavby. Kolektivizace sice přišla, jenže družstevní areál i novější zástavba vznikly mimo historické jádro. Nikdo nezbořil stodolu, aby na jejím místě postavil kravín. Nikdo nenahradil klenutý vjezd panelovým plotem.

Plošná památková ochrana běží od roku 1958, vesnická památková rezervace byla vyhlášena v roce 1995 a zápis na Seznam světového dědictví UNESCO přišel 5. prosince 1998, podle kritérií výjimečné úplnosti a zachování tradiční středoevropské venkovské osady.

Selské baroko: když si sedlák půjčil od města

Štukové štíty holašovických usedlostí na první pohled připomínají městské baroko. Voluty, pilastry, ozdobné římsy tady však nezdobí kostel ani palác, nýbrž sýpku, bránu nebo čelo obytného domu. Místní stavitelé přebírali inspiraci z panské a městské architektury a aplikovali ji na venkovské hospodářské stavby. Národní památkový ústav proto mluví o barokních a klasicistních prvcích v selském podání, a právě tato kombinace dává Holašovicím jejich nezaměnitelný charakter.

Živá vesnice, ne skanzen

Převážná většina usedlostí je trvale a celoročně obydlená. Oficiální památková péče výslovně zdůrazňuje, že cílem není muzejní areál, ale normální fungující ves. Přesto sem po zápisu UNESCO míří přes 90 tisíc návštěvníků ročně.

Po návsi se turisté mohou pohybovat volně, ale návštěvní řád jasně říká: statky jsou soukromé, vstup do dvorů a interiérů bez pozvání nepřipadá v úvahu. Kdo chce víc než procházku, může si objednat komentovanou prohlídku; mimo otevírací dobu turistického informačního centra je ale potřeba zavolat nejméně týden předem. Z Českých Budějovic se sem dostanete autobusem za necelé tři čtvrtě hodiny, autem pak na placené parkoviště u informačního centra. Letos v létě navíc Holašovice oživí Selské slavnosti, které se konají od 24. do 26. července 2026.

Štítky
#česko #holašovice
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Podvodní skanzen v lomu Borek: Potápěči schovali pod hladinu autobus i maketu ponorky, snaží se tak nasimulovat nebezpečí skutečných ponorů

Podvodní skanzen v lomu Borek: Potápěči schovali pod hladinu autobus i maketu ponorky, snaží se tak nasimulovat nebezpečí skutečných ponorů

Hrad Houska: Pověsti o bráně do pekla doplňují unikátní gotické nástěnné malby

Hrad Houska: Pověsti o bráně do pekla doplňují unikátní gotické nástěnné malby

Zatopený lom Výkleky na Přerovsku: Specifické přírodní podmínky tu udržují čistou vodu i populaci raků, při koupání se s nimi můžete potkat

Zatopený lom Výkleky na Přerovsku: Specifické přírodní podmínky tu udržují čistou vodu i populaci raků, při koupání se s nimi můžete potkat

Černínský palác má nejdelší barokní průčelí v Česku. Dosahuje délky 150 metrů

Černínský palác má nejdelší barokní průčelí v Česku. Dosahuje délky 150 metrů

Archeologický fenomén Býčí skála: Hromadný rituální pohřeb z doby železné stále vyvolává otázky

Archeologický fenomén Býčí skála: Hromadný rituální pohřeb z doby železné stále vyvolává otázky
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #řidičský průkaz
  • #policie
  • #sevis

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #válka na ukrajině
    • #vladimir putin
    • #důchody

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #fc-viktoria-plzen
      • #mma
      • #sk-slavia-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #úklid
        • #bydlení
        • #pes

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #čištění
          • #česnek
          • #hnojivo

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.