V Česku roste Anakin i zaklínač Geralt. Statistiky odhalily nejbizarnější jména, která rodiče dali dětem

Český statistický úřad zveřejnil přehled jmen novorozenců za rok 2024. Vedle věčných Jakubů a Elišek se v datech objevil i Anakin, Orest nebo Melody.

Foto: Pixnio

Když si projdete prezentace, které ČSÚ pravidelně připravuje k tiskovým konferencím, najdete v nich vždy dvě vrstvy. Ta první je předvídatelná a uklidňující: Jakub kraluje chlapeckým jménům nepřetržitě od roku 2011, Eliška dívčím od roku 2012. Druhá vrstva je ta, u které se zastavíte. Úřad totiž pokaždé zvlášť vypíchne „neobvyklá jména“, a právě tam se rok co rok objevují kombinace, které zní spíš jako obsazení fantasy filmu než jako zápis z české matriky.

Anakin, Geralt a Tony Dionýz: co přesně data ukazují

V prezentaci ČSÚ k roku 2024 figurují mezi neobvyklými chlapeckými jmény Anakin, Aaron, Orest, Ostap, Darius, Mikael, Tristan, Leonado i Tadej. U dívek úřad vypíchl Melody, Grétu, Josefu, Cecílii, Marlen, Chloe, Auri, Ruby nebo Mínu.

Nejde ale o nový fenomén. Už v říjnu 2016 ČSÚ uváděl mezi neobvyklými jmény Geralta, Attilu, Jimrama, Lionela, Rjúhiho nebo Jeronýma Iskandara. O rok dříve se na seznamu ocitli Tony Dionýz a Puma Lia. Popkulturní inspirace (Star Wars u Anakina, Zaklínač u Geralta) je nasnadě, ale tvrdý důkaz o motivaci rodičů v datech neexistuje. ČSÚ eviduje zapsaná jména, ne důvody, proč je rodiče vybrali.

Kolik Anakinů v Česku vlastně žije? Sekundární databáze KdeJsme.cz, která přebírá starší otevřená data ministerstva vnitra, uvádí dva výskyty v celé republice s průměrným věkem sedm let. U Geralta podobně konkrétní veřejný počet chybí, ale podle sekundárního zdroje Jménopro.cz se v letech 2016–2019 pohyboval mezi novorozenci kolem 204. místa. Existoval, ale masový rozhodně nebyl.

Pozor na metodiku: leden versus celý rok

Než začnete skládat příběh o tom, jak se Česko za dekádu proměnilo v líheň fantasy jmen, je potřeba vědět, z čeho přesně data pocházejí. A tady je háček.

Starší prezentace z let 2015 a 2016 pracovaly výhradně s jmény dětí narozených v lednu daného roku, šlo o výřez z hlášení matričních úřadů. Oproti tomu rok 2024 je už celoroční výstup čerpaný ze základního registru obyvatel (ROB) a zpracovaný v systému CENZIS. Sám ČSÚ výslovně upozorňuje, že výsledky za rok 2024 jsou „pouze orientační“ a nejsou totožné s oficiální statistikou stavu a pohybu obyvatelstva.

Srovnávat tedy lednového Geralta z roku 2016 s celoročním Anakinem z roku 2024 jako body na jedné trendové křivce by bylo zavádějící. Co říct bezpečně lze: neobvyklá jména se v českých statistikách objevují opakovaně, napříč různými ročníky i různými metodikami. Nejde o jednorázový výstřelek.

Špička žebříčku se nehýbe

Zatímco okrajový proud neobvyklých jmen přitahuje pozornost, jádro českého pojmenovávání je až nudně stabilní. V roce 2024 vedou u chlapců Jakub, Matyáš a Jan, u dívek Eliška, Viktorie a Sofie. Jan je přitom jediné chlapecké jméno, které se od roku 1950 nepřetržitě drží v první desítce.

Zajímavější pohyb se odehrává těsně pod vrcholem. Amálie vyskočila z 19. místa v roce 2018 na 6. místo v roce 2024, to je posun, který v číslech znamená stovky dětí ročně navíc. Vedle toho jsou Anakinové a Geraltové statistickou raritou. ČSÚ je navíc neagreguje s podobně znějícími variantami: Ema a Emma, Michal a Michael vedou každé zvlášť. I proto může být skutečná koncentrace „tradičních“ jmen ještě vyšší, než jak ji žebříček na první pohled ukazuje.

Jak se neobvyklé jméno dostane do matriky

Každé jméno, které ČSÚ uvádí ve statistikách, je už fakticky úředně zapsané, bez zápisu do matriky by se do dat vůbec nedostalo. Matriční úřad má ale právo jméno odmítnout. Nezapíše jméno neexistující, zkomolené, jméno opačného pohlaví ani jméno shodné se jménem žijícího sourozence se stejnými rodiči. Pokud matrikářka pochybuje, rodiče musí doložit odborný podklad nebo znalecký posudek.

Ministerstvo vnitra zároveň vede veřejný seznam jmen, která se zapisují bez dalšího ověřování. Pokud je jméno na tomto seznamu, diskuse končí. Pokud na něm není, neznamená to automaticky zamítnutí, jen vyšší důkazní břemeno na straně rodičů.

A co když dítě své jméno jednou nechce? Změna probíhá přes písemnou žádost na matričním úřadě. U nezletilého žádají zákonní zástupci, dítě starší dvanácti let musí se změnou souhlasit. Správní poplatek činí 3 000 Kč, úřad rozhodne do třiceti dnů, ve složitějších případech do šedesáti. Po změně je nutné vyřídit nové osobní doklady.