Basso, první moderní vodní ráj po sjednocení Německa, zkrachoval. Zbyly jen rozbité kulisy jako z hororu

Stavba za téměř půl miliardy korun měla být symbolem nového začátku východního Německa. Dnes z ní trčí prázdné bazény plné graffiti.

Foto: Pudelek - licence CC BY-SA 3.0

Rok 1993, městečko Bad Schmiedeberg v Sasku-Anhaltsku. Tři roky po pádu Berlínské zdi se tu otevírá Basso, první moderní zábavní aquapark v nových spolkových zemích. Krytý i venkovní bazén, sauny, skluzavky, navazující volnočasový areál s kapacitou 650 lůžek. Investice 36 milionů marek, v přepočtu zhruba 460 milionů korun. Porevoluční optimismus v betonu a skle. Než se však areál dostal ke svému 2,5miliontému návštěvníkovi, už se pod ním propadala ekonomická půda. V prosinci 2003 provozovatel podal insolvenční návrh. Elektřinu mu odpojili kvůli dluhům.

Boom, který se sám sežral

Basso nevzniklo ve vzduchoprázdnu. Po sjednocení Německa se východní spolkové země snažily dohnat desetiletí zanedbané infrastruktury a zábavní aquaparky patřily k nejviditelnějším projektům. Dotace proudily hlavně do výstavby, málokdo řešil, jestli se provoz uživí. Expert z European Waterpark Association později popsal situaci jako přefinancovaný boom devadesátých let: příliš mnoho podobných areálů s překrývajícími se spádovými oblastmi v regionu, kde navíc ubývalo obyvatel.

Basso přitom nebylo malé koupaliště. Šlo o širší turistický projekt, bazénový komplex propojený s rekreačním parkem, který měl Bad Schmiedeberg proměnit v celoroční destinaci. Jenže provozní a energetické náklady rostly rychleji než tržby. A patnáct kilometrů odtud, v Bad Düben, se v lednu 2000 otevřelo nové Erlebnisbad, pozdější Heide Spa, které od začátku stavělo na jiném modelu.

Proč přežili jiní a Basso ne

Odpověď se skrývá v jednom slově: diverzifikace. Areály, které východoněmecký aquaparkový darwinismus přečkaly, neprodávaly jen vstupné do bazénu. Heide Spa přidalo hotel a wellness resort. RIFF v Bad Lausick si drží kolem 300 tisíc hostů ročně díky kombinaci koupání, fitness a lázeňského zázemí. Maya mare v Halle právě investuje asi 200 milionů korun do modernizace. NEMO v Magdeburgu funguje dodnes.

Basso zůstalo u původního konceptu, zábavní koupání, a hotovo. Provozovatel sám přiznával, že bez dalších investic se k černým číslům nedostane. Investice ale nepřišly. Město Bad Schmiedeberg areál v roce 2001 prodalo soukromému vlastníkovi, ale ještě roky poté splácelo úvěr na výstavbu; podle Mitteldeutsche Zeitung zhruba 12,5 milionu korun ročně. Daňoví poplatníci platili za něco, co už jim nepatřilo.

Kulisy, které přitahují dobrodruhy

Dnes Basso vypadá přesně tak, jak si představíte opuštěný aquapark po dvaceti letech bez údržby. Prázdné bazénové vany se zelenými fleky řas. Sklepy plné stojící vody. Rozbitá okna, kterými dovnitř proniká vegetace. Šatny se skříňkami, které ještě drží na stěnách, ale omítka kolem nich opadává v kusech. Skluzavka trčí do prostoru jako absurdní relikt zábavy, která tu dávno skončila. Graffiti pokrývá každou dostupnou plochu.

Paradoxně právě tento rozpad z Bassa udělal atrakci nového typu. Na turistickém portálu Komoot je areál vedený jako výletní tip. Na Lost Place Clubu přibývají komentáře nadšenců do urbexu ještě v letech 2025 a 2026. Mitteldeutsche Zeitung k fenoménu opuštěných míst v Sasku-Anhaltsku píše o „dobrodružství“ a fotografiích, které ukazují, co se s lidským dílem stane, když se o něj nikdo nestará. Jenže vstup je jiná věc; jde o soukromý pozemek s kamerovým dohledem, zákazem vstupu a zatarasenými příjezdovými cestami.

Zablokovaná budoucnost

Proč areál za víc než dvě dekády nikdo nezboural ani nepřestavěl? Podle posledních veřejně dohledatelných zpráv je Basso v soukromém vlastnictví, ale městu se majitele nedařilo kontaktovat. Chystala se nucená dražba, její výsledek se ale nepodařilo veřejně ověřit. Kombinace nejasného majetkového stavu, dluhů a absence investora drží ruinu v jakémsi právním limbu, příliš komplikovanou na demolici, příliš zdevastovanou na obnovu.

V Česku tak daleko žádný velký aquapark nedošel, hlavně proto, že tuzemský boom přišel později a hlavní areály, od libereckého Babylonu po Aqualand Moravia, zatím fungují. Nejbližší paralela je spíš příbramský aquapark, kde město v roce 2023 zvažovalo demolici kvůli nákladné rekonstrukci. Ale i Příbram je proti Bassu jen lehký náznak toho, co se stane, když se porevoluční nadšení střetne s provozní realitou.

Bad Schmiedeberg se na svém oficiálním webu dodnes prezentuje jako lázeňské město s dlouhou tradicí. O Bassu tam nenajdete ani slovo. Ruina na okraji města ale mluví dost hlasitě sama za sebe.