Schovaný v krušnohorském lese na kopci Zřícenina. Barokní lovecký zámeček láká na tajuplnou atmosféru

Jihozápadně od Mořičova stojí v lese torzo loveckého zámečku z roku 1738. Město Ostrov ho právě opravuje, a výlet k němu stojí za to už teď.

Foto: Petr Kinšt - licence CC BY-SA 4.0

Kopec se jmenuje prostě Zřícenina. Žádná poetická nadsázka, jen konstatování: na jeho temeni trčí z lesa obvodové zdi barokní stavby, které tu pomalu zarůstají už přes dvě století. Kdo sem dojde po žluté turistické značce, najde čedičové zdivo promíšené cihlami, prázdné okenní otvory lemované cihlovými oblouky a profilovanou římsu, která dodnes drží linii fasády. Střecha, stropy, schodiště, to všechno je pryč. Zůstal skelet, který ale překvapivě jasně vypráví o tom, co tu kdysi stálo. A hlavně proč.

Zámeček v oboře, ne na náměstí

Lovecký zámeček Mořičov nechal postavit v letech 1738–1739 tehdejší majitel ostrovského panství. Nebyl to reprezentativní sídlo, ale účelová stavba uprostřed obory zvané Tiergarten, rozlehlého loveckého revíru protknutého systémem cest, alejí a pečlivě komponovaných průhledů. Severozápadním lesním průsekem bylo možné ze zámečku dohlédnout až k hlavnímu vstupu do ostrovského zámku. Podle tradice se odtud dávalo znamení k zahájení lovu.

Právě tahle krajinná logika dělá z Mořičova víc než „pár kamenů v lese“. Zámeček byl součástí promyšlené barokní kompozice, která propojovala centrum Ostrova s okolní krajinou. Dnes z té kompozice v centru města přežil zámek s expozicemi a park, který kronikář Michael Raphael Schmutzen už v roce 1662 označil za osmý div světa. Na periferii zůstala ruina. Ten kontrast (obnovené centrum a rozpadající se okraj téže krajiny) je to nejsilnější, co tu návštěvník může číst.

Co zbylo a co se děje pod zemí

Půdorys zámečku je sám o sobě kuriozita: nepravidelný jedenáctiúhelník. Pro barokní architekturu, která milovala symetrii a čitelné geometrické centrály, jde o neobvyklé řešení. Pro srovnání: letohrádek v ostrovském zámeckém parku má pravidelnější osmiúhelné přízemí. Mořičovský zámeček jako by se přizpůsoboval spíš terénu než učebnici.

Podle Památkového katalogu je dochované obvodové lomové zdivo členěné lizénami, interiér býval rozdělen na dva nestejné díly. Na stabilním katastru z roku 1842 už je objekt veden jako zřícenina; opuštěn byl patrně na počátku 19. století, konkrétní důvod ani rozhodnutí se v dostupných pramenech nepodařilo dohledat.

Zajímavou kapitolu otevřel nedávný archeologický průzkum. Město nechalo prozkoumat terén kvůli předpokládanému podsklepení objektu. Jestli pod ruinou skutečně leží sklepy, je to detail, který posiluje atmosféru místa víc než jakákoli legenda.

Obnova za 13 milionů do léta 2026

Ostrov v letošním roce našel dodavatele pro opravu zámečku. Podle zadávací dokumentace mají práce skončit do 30. 6. 2026, náklady činí necelých 13 milionů korun. Plán počítá se zajištěním nestabilního zdiva, obnovou okenních oblouků a kleneb, úpravou okolní zeleně a vybudováním dřevěné podlahy s posezením pro turisty. Dřívější městská koncepce avizovala i venkovní expozici na téma lovectví a klidovou zónu s loveckým tábořištěm.

Komplikací je logistika. Město výslovně uvádí špatnou dostupnost pro stavební techniku, chybějící inženýrské sítě a jedinou štěrkovou přístupovou cestu. Pro turistu paradoxně žádný problém, pro bagr noční můra.

Lokalita je veřejně přístupná i během prací, město ale doporučuje zvýšenou opatrnost kvůli nestabilnímu zdivu. Rozumný přístup: dívat se, fotit, ale na torzo nelézt.

Jak tam a co ještě cestou

Nejjednodušší orientace vede po naučné stezce „Po starých cestách okolo Ostrova“, která začíná i končí u vlakového nádraží v Ostrově. K ruině se dá odbočit i ze zpevněné cesty od cyklotrasy 2198. Oficiální okruh „Na zříceninu Loveckého zámečku“ měří 12 kilometrů s převýšením asi 160 metrů; město ho klasifikuje jako velmi lehký. Pěšky jedním směrem z centra to vychází zhruba na pět až šest kilometrů, tedy pohodová půldenní procházka i pro méně zdatné.

Výlet dává největší smysl ve spojení s památkami v centru Ostrova:

• Zámek Ostrov — expozice, infocentrum na adrese Jáchymovská 1
• Zámecký park — přírodně-krajinářská podoba z 19. století s reminiscencemi barokních parterů a multimediální expozicí k historii zahrady
• Palác princů a Letohrádek — součást širšího zámeckého areálu
• Klášterní areál — leží přímo na trase cyklotrasy k zámečku

Praktický plán: začít v centru u zámku a infocentra, projít park, a teprve pak vyrazit lesem k ruině. Nebo naopak: od nádraží po naučné stezce nejdřív do lesa a odměnou za stoupání si nechat zámecký areál na závěr.