Vyzrál na radary díky lži. Britský řidič měsíce mazal své pokuty, chytili ho kvůli drobnosti
Londýnský řidič nasbíral za sedm měsíců 126 radarových přestupků, a nezaplatil ani jednu pokutu. Stačilo mu k tomu pero a falešné jméno.
Obsah článku
Britské rychlostní kamery fungují spolehlivě. Zachytí registrační značku, změří rychlost, spustí úřední mašinérii. Jenže mezi momentem, kdy radar blikne, a chvílí, kdy konkrétní člověk skutečně zaplatí pokutu, leží překvapivě křehký řetězec kroků, a právě ten podle obžaloby systematicky rozbíjel devětatřicetiletý Jimmy McIntyre z londýnského Ealingu. Mezi únorem a srpnem 2024 mu kamery naměřily 126 překročení rychlosti. Ani jednou nedošlo ke standardnímu vyřízení. Důvod nebyl technický. Byl procesní.
Jak v Británii funguje cesta od radaru k pokutě
Britský systém se od českého liší v jednom zásadním bodě: radar zachytí vozidlo, ne řidiče. Proto musí následovat identifikační kolečko. Podle GOV.UK a Metropolitan Police vypadá standardní postup takto:
- Do 14 dnů od přestupku musí registrovaný provozovatel dostat poštou oznámení o zamýšleném stíhání (Notice of Intended Prosecution) spolu s výzvou podle Section 172.
- Do 28 dnů od doručení musí provozovatel úřadům sdělit, kdo v daný okamžik řídil.
- Teprve poté policie pošle označené osobě buď fixní pokutu (minimálně 100 liber a 3 trestné body), nebo věc předá soudu.
Celý systém stojí na předpokladu, že provozovatel odpoví pravdivě. Když neodpoví vůbec, dopustí se samostatného deliktu za 6 bodů a pokutu až tisíc liber. Ale co když odpoví, a lže?
Falešná jména místo hackování radarů
Právě v tom podle obžaloby spočíval McIntyrův manévr. Jak uvádí lokální server London Now, citovaný španělským El País Motor, řidič na výzvy úřadů opakovaně zasílal údaje o osobách, které buď neexistovaly, nebo s přestupkem neměly nic společného. Policie pak posílala oznámení na uvedenou adresu, a narazila na slepou uličku. Případ se neposunul k pokutě, ale rozpadl do ověřování identity, dalších dopisů, dalších lhůt.
Při 126 přestupcích za sedm měsíců to znamená v průměru jeden záchyt každých 40 hodin. Kdyby McIntyre pokuty řešil standardně, čelil by minimálně 12 600 librám na pokutách a 378 trestným bodům, přičemž už 12 bodů během tří let může vést k zákazu řízení. Místo toho se podle dostupných zpráv úřady měsíce točily v kruhu falešných identit.
Nakonec ale opakovaný vzorec někdo propojil. V dubnu 2025 stanul McIntyre před Isleworth Crown Court, obviněný ze 126 rychlostních přestupků a z maření spravedlnosti, deliktu, u kterého Crown Prosecution Service uvádí teoretické maximum až doživotního vězení. K hlavnímu obvinění se nepřiznal. Zůstal na kauci.
Systémová slabina, kterou přiznává i vláda
McIntyrův případ není jen kuriózní soudnička. Je symptomem problému, o kterém britská vláda otevřeně mluví. V konzultaci z roku 2026 ministerstvo přiznává, že šestiměsíční lhůta pro zahájení řízení u kamerových přestupků je „otevřená zneužití a zdržovacím taktikám“. Navrhuje proto změnu: lhůta by měla začít běžet až od chvíle, kdy je řidič skutečně identifikován, ne od data přestupku.
Už v dubnu 2025 navíc soudní úředníci v Anglii a Walesu dostali interní instrukce s kontrolním seznamem na odhalování takzvaných „plea farm“ schémat, organizovaných sítí, kde se za úplatu hlásí k přestupkům fiktivní osoby nebo lidé s čistým rejstříkem. Podle deníku The Standard šlo o přímou reakci na narůstající počet podezřelých případů.
Co by se stalo v Česku
Stejný trik by v českém prostředí narazil na zásadní překážku. Zákon č. 361/2000 Sb. staví u automaticky zjištěných přestupků na objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Když radar zachytí překročení rychlosti a řidič není znám, úřad se obrací přímo na provozovatele, a ten odpovídá bez ohledu na to, kdo skutečně seděl za volantem. Může sice sdělit totožnost řidiče, ale pokud uvede falešné údaje, sankce nezamrzne v identifikační smyčce. Zůstane na provozovateli.
Britský model je v tomto ohledu zranitelnější. Spoléhá na poctivost v momentě, kdy má člověk nejsilnější motivaci lhát, když mu hrozí pokuta. A dokud zákon nevyžaduje, aby lhůta běžela od skutečné identifikace řidiče, každý falešný údaj kupuje čas.
Soud až v roce 2030
Podle sekundárních zdrojů je další jednání v McIntyrově případu naplánováno na 9. září 2030, tedy více než šest let po prvním zachyceném přestupku. I na britské poměry je to neobvyklé. Oficiální statistiky ministerstva spravedlnosti za poslední čtvrtletí 2025 uvádějí medián čekání na hlavní jednání u Crown Court 9,6 týdne, u porotních procesů po nepřiznání viny necelý rok. Zároveň ale londýnské Crown Courts evidovaly na konci roku 2025 přes 19 000 otevřených věcí. Soudní systém praská ve švech.
McIntyre chtěl ušetřit na pokutách v řádu tisíců liber. Teď čelí obvinění, které teoreticky nese sazbu až doživotí. Úspora to nebyla.