Už jich je v Česku osmnáct! Další rezervaci s divokými koňmi máte možná blíž, než si myslíte

Dva exmoorští hřebci v úterý 26. května dorazili z Národního parku Podyjí k Loukovu na Havlíčkobrodsku, a vznikla tak první rezervace divokých koní na Vysočině.

Zdroj fotografie: Pxhere

Loukov se stal osmnáctou lokalitou v Česku, kde velcí kopytníci nahrazují sekačky, křovinořezy a chemii. Nejde o koňský výběh ani o turistickou atrakci. Dva hřebci, kteří v úterý seskočili z přepravníku na oplocených pozemcích o rozloze přes dvacet hektarů, mají jediný úkol: spásat, rozrývat a proměňovat krajinu, která by jinak zarůstala stařinou a náletovými dřevinami. Informaci o převozu sdělil ČTK Dalibor Dostál z organizace Česká krajina, která za sítí rezervací stojí. Do konce roku 2026 má stádo v Loukově vzrůst na sedm zvířat.

Co přesně koně v krajině dělají

Označení „ochránci přírody“ zní jako metafora. Jenže exmoorští pony skutečně fungují jako nepřetržitý a překvapivě sofistikovaný nástroj péče o území. Průběžně spásají hrubou vegetaci, suchou stařinu i konkurenčně silné druhy trav, které jiní býložravci často odmítají. Kopyty narušují ztvrdlý drn a vytvářejí drobné nerovnosti povrchu, a právě v těch pak klíčí rostliny, které by na souvislém trávníku neměly šanci.

Efekt se projeví rychle. Už během první sezony koně viditelně zkrátí porost a vyhrabou nahromaděnou stařinu. Výraznější změny v druhovém složení, tedy návrat vzácnějších bylin, motýlů či mokřadních ptáků, se čekají po několika sezonách. Proto se nové rezervace plánují jako dlouhodobé projekty, ne jednorázové zásahy.

Další bonus: polodivocí koně nedostávají běžná odčervovadla, takže jejich trus zůstává zdrojem potravy pro hmyz a živin pro půdu. Mechanizace tohle nedokáže. Zakladatel letošní šumavské rezervace u Blanice výslovně uvedl, že nechtěl nasadit stroje, protože by poškodily stávající vztahy v lokalitě.

Proč zrovna exmooři, a proč jen hřebci

Česká krajina sází na exmoorské pony z konkrétního důvodu: podle organizace jde o plemeno, které nejlépe odpovídá původním divokým koním střední a západní Evropy velikostí, stavbou těla i zbarvením. Nebyli intenzivně kříženi s jinými plemeny, a proto si zachovali odolnost potřebnou pro celoroční venkovní pastvu. I v zimě si sami vyhrabávají potravu pod sněhem.

Loukov přitom nezačíná klasickým „rodinným“ stádem s klisnami a hříbaty. Startuje čistě hřebčí skupinou, což Česká krajina vysvětluje jako přirozený model: v přírodě tvoří samci vytlačení dominantním hřebcem od klisen vlastní skupiny. V Podyjí takové hřebčí skupiny už fungují; správa národního parku tam v roce 2025 rozšiřovala pastvu o novou lokalitu právě pro šest hřebců. Pro Loukov proto dávalo logistický i odborný smysl sáhnout po zvířatech právě odtud.

Tři nové rezervace za pět měsíců

Vysočina není osamělý případ. Rok 2026 přinesl tři nové lokality v rychlém sledu:

• Únor – rezervace u Blanice v CHKO Šumava, zhruba šest hektarů, koně z Milovic. Šestnáctá v Česku.
• Březen – rezervace v Českém ráji, dvě březí klisny z Milovic, plán postupného rozšiřování. Sedmnáctá.
• Květen – Loukov na Havlíčkobrodsku, přes dvacet hektarů, dva hřebci z Podyjí. Osmnáctá.

Veřejně oznámený další projekt má vzniknout v Doupovských horách. Síť se rozrůstá tempem, které ještě před pár lety nebylo představitelné; Milovice, kde všechno začalo, dlouho vypadaly spíš jako ojedinělý experiment než jako model k replikaci.

Loukov přitom ukazuje důležitý posun. Pozemky tu vykoupili soukromí vlastníci, kteří se rozhodli investovat do ochrany přírody. Česká krajina dodala zvířata zdarma a přináší know-how s managementem. Tento model, kdy lokální partner řeší pozemek a infrastrukturu a organizace zvířata a odborné vedení, otevírá cestu i menším cenným plochám, které by se do žádného státního programu nevešly.

Kam vyrazit za koňmi už dnes

U Loukova zatím nebyl oznámen veřejný návštěvnický režim; jde o oplocené soukromé pozemky a k datu převzetí zvířat chybí informace o přístupových trasách či pozorovatelnách. Kdo chce exmoorské pony vidět na vlastní oči, má ale v Česku několik dobře připravených lokalit.

Ptačí park Josefovské louky má volný vstup každý den, parkování u vstupního areálu a vyznačené návštěvnické trasy. Ptačí park Mnišské louky nabízí tříkilometrový okružní naučný okruh vedoucí přímo k ohradě s exmoory. V obou případech platí základní pravidla: koně nekrmit, neplašit, nevstupovat do pastvin. Pozorování z cest za ohradníkem stačí, a stojí za to.

Rewilding po česku už není experiment

Osmnáct rezervací ve třinácti letech. Tři nové jen od začátku roku. Soukromí vlastníci, kteří kupují pozemky ne kvůli stavbě, ale kvůli koním. To už není příběh jednoho vizionářského projektu v Milovicích, je to metoda, která se šíří krajinou stejně organicky jako vegetace, kterou koně pomáhají obnovovat.

Dva hřebci u Loukova zatím stojí na dvaceti hektarech vysočinské louky a zvykají si na nový domov. Krajina kolem nich se začne měnit dřív, než si toho většina lidí všimne.