Tajemství Dolních Kounic: Všichni míří jen za záhadnými kameny, ale další poklad poblíž trestuhodně míjí

Romantické ruiny, židovská čtvrť s duší a víno, které má charakter. Dolní Kounice jsou ideální výlet pro každého, kdo chce zažít Moravu trochu jinak.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když se řekne Dolní Kounice, většině z nás naskočí obrázek majestátních zdí bez střechy, kudy se líně prolévá sluneční svit nebo měsíční záře. Klášter Rosa Coeli je bez debaty magnet, který vás chytne za srdce svou syrovou gotickou krásou a energií, co by se dala krájet. Ale podle mě by byla škoda nechat se opít jen tuhle jednou památkou. Byl by to hřích podobný těm, které se prý kdysi děly za klášterními zdmi. Tohle městečko kousek od Brna je totiž jako bonboniéra – kam sáhnete, tam narazíte na něco báječného.

Od pokání za hříchy až po „hříšný“ klášter

Příběh místního kláštera začal pěkně zostra už ve 12. století. Jistý Vilém z Kounic si tehdy asi pořádně nahrabal nebo napáchal víc nepravostí, než bylo zdrávo, protože mu sám papež nařídil postavit klášter jako pokání za vojenské výpady. První premonstrátky se tu usadily roku 1183 a původně bydlely v dřevěných stavbách. Až později, ve 14. století, vyrostl ten kamenný skvost, který nás fascinuje dodnes.

Jenže pak přišlo 16. století a s ním probošt Martin Göschel. Tenhle chlapík se prý docela vykašlal na celibát, přestoupil na luteránství a vzal si jednu z řádových sester za ženu. Lidová tvořivost pak vykonala své – po kraji se rozneslo, že se v klášteře dějí věci nevídané a neslýchané, což vyvrcholilo útokem rozlícených venkovanů. Definitivní tečku za slávou kláštera udělal ničivý požár v roce 1703 a fakt, že si místní z ruin udělali takový středověký hobbymarket na stavební kámen.

Židovská čtvrť, co má pořád duši

Ovšem zatímco většina turistů končí prohlídku u až neuvěřitelně zachovalé klášterní brány, vy buďte chytřejší a zamiřte do uliček pod hradem. Dolní Kounice se totiž pyšní jednou z nejstarších a nejzachovalejších synagog na Moravě. Je to raně barokní perla ze 17. století, která přežila jen zázrakem. Dneska tam na vás dýchne neuvěřitelný klid, a když vystoupáte na galerii pro ženy, uvidíte interiér v celé jeho zdobné kráse.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Hned vedle najdete starý židovský hřbitov. Není to žádné smutné místo, spíš zahrada plná ticha a starých náhrobků porostlých břečťanem, z nichž ty nejstarší pamatují rok 1688. Je to fascinující kontrast k majestátnímu hradu a zámku, který se tyčí na kopci nad městem a dává pozor na všechno to historické hemžení.

A pokud chcete zažít opravdu pohled pro bohy: Vyšlápněte si ke kapli svatého Antonína. Je odtud ten nejlepší výhled na město a meandry řeky Jihlavy. A nezapomeňte si k tomu dát i něco dobrého k pití. Dolní Kounice jsou vyhlášené svou Frankovkou. Místní písčitá půda totiž dává vínu nezaměnitelný charakter. Zastavte se proto v některém z vinných sklepů. A věřte mi – moravská pohostinnost tu není jen prázdná fráze.