Málokdo ví, kde se odehrál největší masakr žen u nás. A už vůbec ne to, že je místo volně přístupné

Severně od Brna leží jeskyně, která fascinuje i děsí zároveň. Ostatky mladých žen s oddělenými končetinami vyvolávají otázky, na které dodnes neexistuje jasná odpověď.

Foto: Pixnio

Severně od Brna, v samém srdci Moravského krasu, najdete díru do země, která by mohla z fleku sloužit jako kulisa pro ten nejděsivější horor. Jeskyně Býčí skála totiž není podle zjištění redakce VědaŽivě jen tak nějaký obyčejný krasový útvar s krápníky a loužemi. Ne. Tohle místo je doslova nasáklé historií, ze které by i otrlému řezníkovi naskočila husí kůže.

Nález století, který vyrazil dech i otrlým vědcům

Všechno to začalo v roce 1872, kdy se do útrob jeskyně vydal známý archeolog Jindřich Wankel. Tenhle chlapík tam tehdy narazil na věci, o kterých se mu nesnilo ani v těch nejdivočejších snech. Našel tam totiž ostatky více než čtyřiceti lidí – a nebylo to zrovna veselé pokoukání. Představte si to: hromada koster, převážně mladých žen, které měly uťaté ruce, nohy nebo rovnou hlavy.

A k tomu všemu tam ještě ležely šperky, skleněné korálky a také ikonická soška bronzového býčka, podle které dostala jeskyně své jméno. Wankel si tehdy myslel, že našel pohřebiště nějakého mocného velmože z doby halštatské, tedy zhruba z 5. století před naším letopočtem. Podle jeho teorie šlo o brutální doprovodný pohřeb, kde byli živí lidé prostě a jednoduše obětováni, aby jejich pán v posmrtném životě nestrádal a měl kolem sebe dostatek služebnictva.

Halštatský rituál nebo jen obrovská smůla?

Dneska se sice vědci o tom, co se tam tehdy přesně semlelo, pořád trochu hádají, ale ta krvavá aura z místa jen tak nezmizí. Některé novější teorie sice naznačují, že mohlo jít o následky nějakého dávného jeskynního závalu nebo hromadné vraždy během rodinné tragédie, ale rituální oběti mladých dívek znějí přece jenom uvěřitelněji, když uvážíte, jaké drsné zvyky tehdy v Evropě panovaly. Navíc se v jeskyni našla i takzvaná Pohanská princezna, jejíž lebka byla zdobená zlatem, což jen potvrzuje, že tohle místo bylo pro tehdejší lidi něčím naprosto výjimečným a posvátným.

Proč mají citlivé povahy v jeskyni nahnáno

Pokud patříte k lidem, kteří věří na věci mezi nebem a zemí, pak vězte, že Býčí skála je pro vás jako magnet. Řada návštěvníků i jeskyňářů vypráví o tom, že se tu dějí věci, ze kterých se vám zježí vlasy na hlavě. Mluví se o divných světlech, hlasech, které jako by přicházely z hlubin země, nebo o pocitu, že vás někdo neustále sleduje. Prý se tu totiž probudily síly, které neměly být nikdy vyrušeny ze spánku.

Chcete-li se tam vypravit, pamatujte na to, že jeskyně není běžně přístupná veřejnosti jako sousední Punkevní jeskyně. Jeskyňáři ji otevírají jen párkrát do roka, většinou během tří víkendů v květnu nebo červnu v rámci Dnů otevřených dveří. Ale pokud se přece jen trefíte do termínu, připravte si pevné boty a teplé oblečení, protože v podzemí je i v létě pořádná zima.