Záhada smrti Jane Austen trvá dodnes. Klíč možná ukrývají její vlastní dopisy

Dodnes není jasné, co stálo za předčasnou smrtí slavné spisovatelky Jane Austen. Vědci proto hledají stopy tam, kde by je málokdo čekal.

FotoBIB / Creative Commons / CC BY-NC-SA 2.0.

Zemřela na nemoc, která podle všeho přišla nenápadně a skončila tragicky. Příběh posledních měsíců Jane Austen fascinuje vědce dodnes. Ovšem jak redakce VědaŽivě zjistila, její vlastní slova nám teď možná konečně přinášejí odpovědi.

Nemoc bez jména: hádanky z dopisů

Dodnes se lidé zastavují před nenápadným domem v anglickém Winchesteru. Žádná velká atrakce, jen cedulka nad dveřmi. Právě tady ale prožila slavná spisovatelka Jane Austen své poslední týdny. A právě tady také v roce 1817 zemřela. Co ji zabilo? To je otázka, na kterou se odpověď hledá už přes dvě století.

Z dnešního pohledu je to bez nadsázky skoro k nevíře. Žádná přesná diagnóza, žádná zdravotní dokumentace, jen útržky informací z dopisů. Austen si v nich stěžovala na únavu, bolesti kloubů, horečky a zvláštní vyrážku v obličeji. Nic zvláštního na první pohled, že?

Jenže naše redakce zjistila, že právě tyhle dopisy dnes slouží jako hlavní „zdravotní karta“ slavné autorky. Lékaři a historici z nich totiž právě teď velmi pomalu skládají obraz její nemoci. Zajímavé je, že její stav byl podle všeho velmi proměnlivý. Jednou se cítila lépe, pak se všechno vrátilo. A to je detail, který dnes hraje klíčovou roli v novějších teoriích.

Od Addisona po rakovinu: teorií je víc než dost

První „oficiální“ pokus o vysvětlení přišel až v roce 1964. Tehdy se objevila teorie, že hrdinka dámské literatury zemřela na Addisonovu chorobu. Později se přidaly další možnosti. Třeba tuberkulóza, rakovina žaludku nebo Hodgkinův lymfom.

V redakci jsme se shodli, že to působí skoro jako detektivka. Každá teorie sedí jen částečně. Něco vysvětlí, něco ne. A tak se pátrá dál.

Nový pohled: lupus jako hlavní podezřelý

V posledních letech se do popředí dostává jiná možnost. Autoimunitní onemocnění zvané systémový lupus erythematodes. Dnes o ní víme hodně, tehdy ale bylo skoro neznámé.

Tahle nemoc by totiž vysvětlovala téměř všechno. Bolesti kloubů, vyrážku, únavu i kolísavý průběh. Typické jsou i takzvané „vzplanutí“, kdy se stav zhorší, a pak zase na čas zlepší. A naše redakce podle vyjádření vědců zjistila, že právě tenhle vývoj sedí na Austeniny potíže až podezřele dobře. Navíc lupus často postihuje ženy kolem třicítky až čtyřicítky, což přesně odpovídá jejímu věku.

Přímé důkazy bohužel chybí. Neexistují lékařské záznamy ani testy, které by něco potvrdily. Dokonce ani zkoumání vlasů, které se dochovaly, nepřineslo jasnou odpověď. Nicméně medicína se velmi rychle vyvíjí, takže je možné, že za pár let už nám nové technologie tajemství její nemoci odhalit přece jen pomohou.