Stačilo by pár stovek raket. Studie popisuje, kde by lidé přežili jadernou apokalypsu

Stačilo by několik stovek jaderných hlavic a svět, jak ho známe, by přestal existovat. Planetu by zahalila jaderná zima, zemědělství by zkolabovalo a miliardy lidí by čelily hladu.

p_a_h / Creative Commons / CC BY 2.0

Jaderná válka nemusí znamenat tisíce explozí, aby změnila svět k nepoznání. V redakci VědaŽivě jsme zjistili, že už relativně malý konflikt by mohl vyvolat jadernou zimu, která by zničila úrodu a ochromila civilizaci. Přesto však existují na naší planetě místa, kde by se přežít dalo.

Jaderná zima: katastrofa pro celé lidstvo

Odborníci dlouhodobě upozorňují na takzvanou jadernou zimu, která je v souvislosti s jadernou válkou tím největším nebezpečím. Jde totiž o přímý důsledek výbuchů bomb. Do atmosféry by se dostalo obrovské množství sazí a prachu, což by zablokovalo sluneční paprsky na opravdu dlouho.

Planeta by se navíc během velmi krátké doby ochladila o několik stupňů a svět by se ponořil do tmy. Podle některých modelů by teploty klesly natolik, že by se na velké části severní polokoule udržel sníh i během léta – a to je něco, co naše planeta naposledy zažila v době ledové.

Odbornice na bezpečnost a jaderné scénáře Annie Jacobsenová navíc upozorňuje, že k vyvolání takového efektu by stačilo přibližně 300 jaderných hlavic. Což je mnohem méně, než si většina lidí myslí (a dost možná jen desetina toho, co mají největší světové velmoci k dispozici).

Největší problém: kolaps zemědělství

Podle klimatických modelů by například oblasti ve střední Evropě, Rusku nebo Severní Americe zažily velmi dlouhé zimy a krátká, chladná léta. To by znamenalo velký problém s dozráváním plodin a lidstvo by velmi brzy začaly sužovat hladomory. Ty by zahubily mnohem více lidí než samotné výbuchy atomových hlavic. Ovšem podle některých analýz by na Zemi mohly existovat regiony, které by katastrofu zvládly lépe než jiné. Annie Jacobsenová zmiňuje především Austrálii a Nový Zéland.

Tyto země mají totiž na své straně hned několik podstatných výhod. Především leží relativně daleko od hlavních geopolitických konfliktů a jako bonus mají také nízkou hustotu obyvatel, přičemž ovšem disponují rozsáhlými zemědělskými oblastmi. Navíc už dnes pěstují plodiny přizpůsobené náročnějším klimatickým podmínkám, což by se nakonec mohlo ukázat jako rozhodující.

Odborníci také připomínají, že oceánské klima může také v některých případech zmírnit extrémní výkyvy teplot. A právě to by mohlo v případě jaderné zimy hrát onu klíčovou roli, která by skutečně znamenala rozdíl mezi životem a smrtí.