Před umrznutím chránily naše předky vynálezy z mamutích kostí. Byly geniální

Když se řekne pravěké obydlí, většina lidí si představí jeskyni nebo jednoduchý přístřešek z větví a kůží – a zvláště ti, kteří vyrůstali na malbách Zdeňka Buriana. Jenže archeologové už delší dobu narážejí na něco mnohem zvláštnějšího. Na území dnešní Ukrajiny totiž objevili stavby postavené téměř výhradně z mamutích kostí. Ano, čtete správně. A dlouho navíc nebylo jasné, k jakému účelu se tyhle stavby používaly.

Pravěké stavby staré téměř 18 tisíc let

Jedno z nejznámějších nalezišť leží v ukrajinské lokalitě Mežirič. Na tomto místě archeologové už dříve objevili kruhové konstrukce vytvořené z lebek, čelistí, žeber a dlouhých kostí mamutů a byly pro ně tak trochu záhadou. S dalšími nálezy se ale situace začala vyjasňovat.

Nová studie publikovaná v odborném časopise Open Research Europe ukazuje, že největší z těchto staveb vznikla zhruba před 18 200 až 17 700 lety. Jinými slovy v období, kdy Evropa zažívala jedno z nejdrsnějších klimatických období poslední doby ledové vůbec. A byly to právě tehdejší extrémní podmínky, které pomohly tuto záhadu vysvětlit.

Přístřešek pro přežití v době ledové

Vědci analyzovali zbytky drobných zvířat nalezených v okolí konstrukce a datovali je pomocí radiokarbonové metody. A výsledky je překvapily. I když se původně domnívali, že se pravděpodobně jednalo o trvalé osady, ve skutečnosti měli před sebou stavby, které byly využívány jen sezónně.

Šlo podle všeho spíše o dočasný úkryt, který měl pomoci přežít extrémní zimy. Kosti mamutů byly pravděpodobně překryty jejich kůžemi, které sloužily jako další izolace proti mrazu a větru. A nutno říct, že to byl docela chytrý nápad. Kosti jsou totiž pevné, odolné a dokážou vytvořit stabilní konstrukci, která vydrží silný vítr i sněhové závěje.

Kolik mamutů bylo potřeba na jeden dům? Tomu neuvěříte

Nicméně výstavba těchto chýší byla poměrně náročná – možná i proto se jich do dnešní doby našlo jen minimum. Archeologové odhadují, že na stavbu jedné takové konstrukce mohly být použity kosti z desítek mamutů (největší chýše v sobě nesly pozůstatky okolo 60 zvířat). Neznamená to ale nutně, že lidé všechny tyto obry ulovili sami. Podle vědců také často využívali zbytky zvířat, která uhynula přirozeně nebo byla zabita jinými lovci.

A je tu ještě jeden detail. Když si představíte, že lebka mamuta může vážit přes 100 kilogramů, musela být stavba takového přístřešku pořádná dřina. Výsledek tedy rozhodně musel stát za to, jinak by se tehdejší lidé s něčím podobným rozhodně nezdržovali.