Základní školu zvládl v šesti letech, střední v osmi a bakaláře z fyziky získal dřív, než většina dětí projde pubertou.
Co kdyby lidské orgány nebyly konečné? Co kdyby šlo tělo postupně „upgradovat“ jako počítač? Patnáctiletý Laurent Simons patří k nové generaci vědců, kteří nechtějí svět jen chápat – chtějí ho zásadně změnit. Není divu, že ho lidé ve světě označují za nového Einsteina. Ale cesta „ke slávě“ nebyla jednoduchá. Laurent Simons přeskočil několik tříd, absolvoval univerzitu v rekordním čase a vyvolal diskusi o hranicích vzdělávacího systému. Ale jak se zdá, jemu osobně je to úplně jedno – má totiž mnohem vyšší cíl.
Nechce jen vědět víc. Chce zastavit biologii
O zázračných dětech se mluví často. Jenže v případě Laurenta Simonse máte pocit, že realita, která se nám právě teď odehrává před očima, bez problémů předběhla i ty nejodvážnější titulky. Belgický mladík s IQ přes 145 totiž dokončil základní školu v šesti, střední v osmi a bakaláře z fyziky zvládl na University of Antwerp během devíti měsíců. V jedenácti letech. Neuvěřitelné? To rozhodně, jenže jak to tak vypadá, před námi se rýsuje ještě něco o hodně výjimečnějšího.
Zatímco většina jeho vrstevníků teď ze všeho nejvíce řeší počítačové hry a sociální sítě, Laurent otevřeně mluví o tom, že chce „porazit smrt“. Jeho cílem je nahradit lidské orgány technologiemi – a moc dobře ví, proč to dělá. Pokud totiž dokážeme biologické části těla vyměnit za mechanické nebo syntetické, proč bychom měli stárnout a umírat? Není to prostě zbytečné? Proč se podřizovat něčemu tak „banálnímu“, jako jsou zákony přírody?
Ano, zní to sice jako sci-fi, ale podobné myšlenky už dnes spadají do proudu zvaného transhumanismus. Ten tvrdí, že člověk není konečná verze evoluce a že technologie může biologická omezení snadno překonat. Stačí jen vědět, jak na to.
Systém tomuhle géniovi jednoduše nestačí
Laurent ovšem není žádný osamocený vizionář. Ray Kurzweil mluví o technologické singularitě a propojení mozku s umělou inteligencí. Elon Musk buduje projekt Neuralink, který má propojit lidskou mysl se stroji. A pak je tu ještě Dmitry Itskov, který přišel s projektem přenosu vědomí do umělých nosičů.
Rozdíl je v tom, že zatímco tito muži stojí za miliardovými projekty, Laurent stojí na startovní čáře. Není o technologiích, které za tím má k dispozici. A moc dobře ví, že před ním leží desítky let výzkumu, studia a pokusů. A také prostor pro to, aby své sny přetavil v reálné experimenty.
Možná je jeho vize příliš ambiciózní. Možná naivní, kdo ví. Jenže právě takové myšlenky posouvají vědu stále dál a dál. Nezbývá tedy, než mu držet palce.