V osmi dokončil střední, v jedenácti fyziku. Laurent Simons míří ještě dál než Einstein. Chce porazit samotnou smrt

Co kdyby lidské orgány nebyly konečné? Co kdyby šlo tělo postupně „upgradovat“ jako počítač? Patnáctiletý Laurent Simons patří k nové generaci vědců, kteří nechtějí svět jen chápat – chtějí ho zásadně změnit. Není divu, že ho lidé ve světě označují za nového Einsteina. Ale cesta „ke slávě“ nebyla jednoduchá. Laurent Simons přeskočil několik tříd, absolvoval univerzitu v rekordním čase a vyvolal diskusi o hranicích vzdělávacího systému. Ale jak se zdá, jemu osobně je to úplně jedno – má totiž mnohem vyšší cíl.

Nechce jen vědět víc. Chce zastavit biologii

O zázračných dětech se mluví často. Jenže v případě Laurenta Simonse máte pocit, že realita, která se nám právě teď odehrává před očima, bez problémů předběhla i ty nejodvážnější titulky. Belgický mladík s IQ přes 145 totiž dokončil základní školu v šesti, střední v osmi a bakaláře z fyziky zvládl na University of Antwerp během devíti měsíců. V jedenácti letech. Neuvěřitelné? To rozhodně, jenže jak to tak vypadá, před námi se rýsuje ještě něco o hodně výjimečnějšího.

Zatímco většina jeho vrstevníků teď ze všeho nejvíce řeší počítačové hry a sociální sítě, Laurent otevřeně mluví o tom, že chce „porazit smrt“. Jeho cílem je nahradit lidské orgány technologiemi – a moc dobře ví, proč to dělá. Pokud totiž dokážeme biologické části těla vyměnit za mechanické nebo syntetické, proč bychom měli stárnout a umírat? Není to prostě zbytečné? Proč se podřizovat něčemu tak „banálnímu“, jako jsou zákony přírody?

Ano, zní to sice jako sci-fi, ale podobné myšlenky už dnes spadají do proudu zvaného transhumanismus. Ten tvrdí, že člověk není konečná verze evoluce a že technologie může biologická omezení snadno překonat. Stačí jen vědět, jak na to.

Systém tomuhle géniovi jednoduše nestačí

Laurent ovšem není žádný osamocený vizionář. Ray Kurzweil mluví o technologické singularitě a propojení mozku s umělou inteligencí. Elon Musk buduje projekt Neuralink, který má propojit lidskou mysl se stroji. A pak je tu ještě Dmitry Itskov, který přišel s projektem přenosu vědomí do umělých nosičů.

Rozdíl je v tom, že zatímco tito muži stojí za miliardovými projekty, Laurent stojí na startovní čáře. Není o technologiích, které za tím má k dispozici. A moc dobře ví, že před ním leží desítky let výzkumu, studia a pokusů. A také prostor pro to, aby své sny přetavil v reálné experimenty.

Možná je jeho vize příliš ambiciózní. Možná naivní, kdo ví. Jenže právě takové myšlenky posouvají vědu stále dál a dál. Nezbývá tedy, než mu držet palce.