Tady se nespěchá a nic se nepředstírá. Tohle místo není skanzenem ani horským resortem bez duše – jde o živou obec, kde tradice stále patří k běžnému životu.
Tady se pořád žije po valašsku. Čas tu plyne v rytmu ročních období, počasí a práce kolem chalupy. A kdo sem přijede, rychle pochopí, že tady hodinky klidně může nechat v kapse. Ano, přesně takhle na náhodného cestovatele působí obec Velké Karlovice.
Valašské dřevěnice a život bez přetvářky
Typickým obrázkem Karlovic jsou roubenky roztroušené po loukách a stráních. Právě ty vytvářejí společně s okolní krajinou panorama, které vás zaujme na první pohled. Ale nejde o nějaký obyčejný skanzen. Spousta z nich pořád slouží k bydlení, jiné se proměnily v chalupy nebo menší penziony. Stále ještě se tu používají šindelové střechy, malá okna a také nefalšované dřevěné masivní trámy (žádné napodobeniny jen na oko, jak tomu bývá často u moderních roubenek).
Společně tak připomínají dobu, kdy se tu žilo skromně, ale poctivě. Místní na své domy nedají dopustit a opravy berou vážně, žádný kýč ani umělé kulisy tu proto rozhodně nenajdete.
Tradice, které se tu opravdu žijí
Pokud vám jde právě o tuhle autenticitu, měli byste navštívit Karlovské muzeum, kde se dozvíte víc o salašnictví, pastevectví i každodenním životě horalů. Ale nečekejte jen nudné popisky a suchopárné průvodce, součástí areálu je totiž i dřevěné městečko s historickými stavbami, které čas od času ožijí tradičními akcemi. Folklor tu ale rozhodně nežije jen v muzeu.
Během roku se tu konají jarmarky, slavnosti a různé hudební akce, na nichž je cimbál stejně přirozeným společníkem jako tradiční kroje s modrotiskem. A slivovice? Ta k tomu patří stejně neodmyslitelně jako hory k horizontu. Ovšem na své si přijdou i milovníci piva, kteří mohou ochutnat speciality z místního pivovaru, ten slouží i jako hotel a když se tu ubytujete, dost možná budete mít štěstí a probudí vás zvonek, který ohlašuje dokončení každé nové várky.
Na své si přijdou i milovníci přírody
Okolí Karlovic je rájem pro pěší i cyklisty. Desítky kilometrů tras vedou lesy, údolími i přes horské hřebeny. Hodně lidí míří především na Soláň, kterému se ne nadarmo říká valašský Olymp. Ale stačí zabočit do vedlejších tras a je docela možné, že za celé dopoledne nepotkáte ani živáčka. V létě si můžete užít koupání, v zimě zase lyžování. Vždy tu ale najdete klidná místa bez davů, která vám dovolí si na dovolené perfektně odpočinout. Však uvidíte.
Co u vás rozhoduje o tom, zda se na nějaké místo vracíte opakovaně?
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 3776
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 6890
