Nová pravidla nemocenské přinesou od ledna 2026 nižší příjmy během nemoci. Nejvíce to pocítí lidé s vyšší mzdou.
Nemocenská je téma, které většina lidí řeší až ve chvíli, kdy sami skončí doma s neschopenkou. Od ledna 2026 ale přichází změny, které se dotknou téměř každého zaměstnance. Upravují se především hranice pro výpočet náhrad a výsledkem jsou nižší částky než v roce 2025. Jde o nenápadný posun, který ale při delší nemoci citelně zasáhne rodinný rozpočet. A nejen ten – změny pocítí i samotní zaměstnavatelé.
Vyšší hranice, ale méně peněz
Základní princip systému zůstává stejný. Když zaměstnanec onemocní, první dva týdny mu peníze neposílá stát, ale zaměstnavatel. Až od 15. dne přebírá výplatu samotná sociální správa. Ani v jedné fázi nicméně nedostanete plnou mzdu. Vždy se počítá jen část příjmu podle zákonem daných pravidel, takže výplata při nemoci je automaticky nižší než běžný plat.
Klíčovou změnou pro rok 2026 jsou takzvané redukční hranice, které určují, z jaké části mzdy se nemocenská a náhrada mzdy vůbec počítají. Ačkoli se mají tyto hranice zvýšit, výsledek nebude pro zaměstnance dvakrát příznivý. Naopak bude častěji docházet k tomu, že získané peníze pokryjí mnohem menší část běžného příjmu než loni.
Delší pracovní neschopnost zabolí nejvíce
Rozdíl se projeví už u krátké nemoci. Pokud je tedy zaměstnanec doma třeba pět dnů, peníze nedostává od státu, ale pouze od zaměstnavatele. Náhrada mzdy se ale nepočítá z celé výplaty, jen z její snížené části. V případě, že by šlo například o hrubou mzdu kolem 35 000 Kč, dostane z ní kvůli posunu redukční hranice přibližně o 200 až 400 Kč méně než v roce 2025.
Výrazněji se poté změny projeví při delší pracovní neschopnosti. Pokud budete doma celý měsíc, kombinuje se náhrada mzdy od zaměstnavatele s nemocenskou od státu. V takovém případě bude celkový příjem za stejných okolností nižší klidně o několik tisíc korun. To už může znamenat reálný problém pro domácnosti bez finanční rezervy , zejména pokud nemoc přijde nečekaně.