Maso, které v balíčku nenajdete. Test odhalil masivní klamání u nejoblíbenější české pečeně
Na první pohled i chuť může být vše v pořádku. Skutečný problém se ale skrývá ve složení, které běžný zákazník bez laboratorního testu neodhalí.
Obsah článku
Když si v řeznictví nebo u pultu v supermarketu řeknete o deset deka debrecínky, většinou čekáte libové masíčko s tím typickým paprikovým okrajem, který se tak báječně rozplývá na jazyku. Je to taková ta česká jistota, co neurazí na obložené míse ani v rychlé svačině do práce, jak v redakci VědaŽivě soudíme. Jenže v poslední době se z téhle uzenářské klasiky stal tak trochu šmejd.
Papír snese všechno, ale laboratoř neoklamete
Největší gól je v tom, že čtyři z pěti debrecínek, které potkáte v regálech, vám drze lžou do očí. Organizace dTest si posvítila na dvacet vzorků a výsledek byl strašný. Jen čtyři kousky nelhaly. Zbytek? To byla jedna velká katastrofa. Představte si, že si koupíte auto a zjistíte, že místo čtyř válců má jen tři, ale žere za šest. Inu – přesně takhle se podle našeho názoru cítí člověk, který si přečte výsledky rozborů.
U nadpoloviční většiny testovaných dobrot byl rozdíl mezi tím, co napsal výrobce na etiketu, a tím, co naměřili vědci, tak obrovský, že se nezdráhali mluvit o prachsprostém klamání zákazníka. Zatímco dřív se občas „sekla“ pětina výrobců, dneska už je to skoro standard. Výrobci prostě sázejí na to, že nikdo z nás nemá doma v kuchyni laboratoř, aby si ten plátek masa zkontroloval.
Hledá se maso: Případ Tesco a slaná past v Lidlu
Úplným „vítězem“ v disciplíně kreativního psaní se stala debrecínka z Tesca. Na obalu se prsila devadesáti procenty masa, což zní skoro jako svatý grál uzenin. Jenže laboratoř tam našla jen jednasedmdesát procent. A kam tedy zmizela ta pětina masa? Pravděpodobně ji nahradila voda a trocha té potravinářské chemie, aby to drželo tvar. Je to vůbec nejhorší výsledek, jaký kdy u pečeně odborníci naměřili.
A aby toho nebylo málo, někteří výrobci nám do těla pumpují sůl horem dolem, aniž by se obtěžovali to přiznat. Třeba taková debrecínka Pikok z Lidlu. Na obalu slibovala rozumných 2,2 procenta soli, ale realita byla 4,3 procenta. To je skoro dvojnásobek! Pro lidi s vysokým tlakem nebo ty, co si hlídají jídelníček, je to vyloženě podpásovka.
Takže si jednou provždy pamatujte. Čím kratší je složení, tím líp. Pokud je tam víc „éček“ a škrobů než písmen v názvu, ruce pryč. A čas od času zkontrolujte i spotřebitelské testy. Vždycky se totiž najde někdo, kdo zkusí podvádět.