Kladruby mají Češi hloupě jen za jízdárnu. O nádheře, kterou skrývají, vědí jen zahraniční turisté a to je škoda

Když se řekne Jízdárna Kladruby, většina lidí si automaticky vybaví bílé starokladrubáky, ceremoniály a ladné kroky koní. Jenže kdo zůstane jen u téhle představy, vidí sotva polovinu pravdy. Bylo by totiž chybou myslet si, že je kladrubská jízdárna jen nějakou obyčejnou halou pro výcvik s několika přidruženými stájemi. Ve skutečnosti tu na vás čeká pravý opak této představy. Je to místo, kde se potkával každodenní provoz s vysokými požadavky šlechty, která tu na koních jezdila. Přijímali se tu hosté a občas se tu také psaly dějiny. Není tedy divu, že si i „obyčejná jízdárna“ zasloužila zajímavé reprezentační prostory.

Národní hřebčín není jen o koních

Areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem patří k nejstarším hřebčínům na světě a jeho význam sahal ještě poměrně nedávno opravdu daleko za hranice Čech. Koně odsud sloužili císařskému dvoru – takže není divu, že jízdárna nebyla jen obyčejným technickým zázemím, ale i vizitkou monarchie. Všechno muselo fungovat jako dobře namazaný stroj, ale zároveň to také muselo dobře vypadat.

A kdo nahlédne dovnitř do obytných prostor, ten zkrátka a dobře neuvěří vlastním očím. Salony, obytné místnosti i reprezentační sály působí spíš jako šlechtické sídlo než jako součást hřebčína. Ale zároveň se to nikde nepřehání. Výzdoba je střídmá, ale vkusná. Nábytek je zdobený, ale ne příliš načančaný, skříně plní svou hlavní funkci, ale zároveň prostor trochu dekorují. A tak bychom mohli pokračovat. Všemu vládne hlavně poctivé řemeslo a cit pro detail. A právě tahle uměřenost dává celému prostoru zvláštní kouzlo.

iZdroj fotografie: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Když Kladruby okouzlily císařovnu

Jedním z nejzajímavějších momentů je pobyt císařovny Alžběty Bavorské, známé jako Sissi. Milovala koně a pohyb a také pobyt mimo přelidněné šlechtické dvory. Protože jí tohle všechno dokázaly Kladruby dopřát vrchovatou měrou, není divu, že si je zamilovala. Mohla tu totiž alespoň na chvíli být sama sebou.

Pokud se sem vydáte, dozvíte se o ní v rámci komentované prohlídky víc. A nejlépe uděláte, když spojíte návštěvu jízdárny s procházkou po krajině hřebčína, která je dnes památkou UNESCO. Teprve když uvidíte, jak o zdejším prostoru tehdejší mistři stavitelé a chovatelé přemýšleli, zapadnou vám do sebe jednotlivé dílky jako dobře namazaný stroj. A stojí to za to, věřte nám.