Africký chlapec Ota Benga: Do USA utekl za lepším životem, místo toho skončil jako exponát v ZOO

Na přelomu 19. a 20. století chlapec Ota Benga vyrůstal v Kongu. Na počátku 20. století ovšem začal být vystavován v americké ZOO jako exponát. Do Ameriky přitom přicestoval dobrovolně s dobrodruhem Samuelem Vernerem, aby zde našel lepší život. Lidé s ním však zacházeli jako s exotickým zvířetem. Poté našel útočiště v rodině afrických Američanů, ale ani zde nenašel štěstí. Americká společnost ho nikdy nepřijala a Ota nakonec spáchal sebevraždu.

Ota Benga byl lovcem svého kmene

Ota Benga se pravděpodobně narodil v roce 1883. V té době dosahoval teror domorodého obyvatelstva v různých koloniích svého vrcholu. Privilegovaní kolonisté pořádali četné nájezdy na domorodé kmeny, děti unášeli, ženy znásilňovali a muže bez milosti zabíjeli.

Byly objeveny podrobnosti o brutálních cestách prvních otroků. Během chvíle pak narostl obchod s lidmi až 10násobně

iZdroj fotografie: Unknown Author / Creative Commons / CC BY-SA

V té době byla v západních mocnostech velká poptávka po takzvaných pygmejích – domorodých lidech malého vzrůstu, kteří se stávali otroky. Podobný osud čekal také Otu, kterého všichni považovali za chlapce, přestože byl dospělým mužem a otcem dvou dětí. Jeho rodina však zahynula při jednom z nájezdů kolonistů. Ota byl tou dobou na lovu slona.

První cesta do Ameriky

Po úspěšném lovu se vracel ke své rodině, aby společně oslavili jeho úspěch. Místo toho našel jen mrtvoly svých nejbližších. V té chvíli si ho všiml Samuel Verner, který ho s sebou odvezl do Ameriky. V roce 1904 se konal takzvaný světový trh, na kterém měl být Ota Benga hlavní hvězdou. Poprvé v životě se stal pouhým předmětem, na který se přišly podívat tisícovky lidí.

Jeho přítomnost také vzbudila zájem médií a Vernerovi vydělal slušné peníze a pozvedl jeho osobní prestiž. Po trhu ho Verner odvezl zpátky do Konga, kde si našel Ota našel novou ženu. Ta však záhy umřela na uštknutí jedovatým hadem, což bylo v jeho kmeni vnímáno jako špatné znamení. Ota byl svými lidmi vyhnán, a tak se znovu vydal za Vernerem a prosil ho, aby se s ním mohl vrátit do Ameriky.

Jak jeden africký otrok zachránil stovky tisíc životů: V roce 1721 měl Onesimus revoluční nápad, jak zastavit epidemii

iZdroj fotografie: Unknown Author / Creative Commons / CC BY-SA

Poslední cesta do Ameriky

Verner mu vyhověl a odvezl si ho jako vlastní majetek a trofej, kterou přidal ke své síbrce exotických zvířat. Verner byl však dobrodruhem každým coulem a ve svém domě se moc často nezdržoval. Navíc potřeboval prostředky pro cestování a tak Ota spolu se zvířaty prodal New Yorkské ZOO. Ota Benga si zpočátku užíval volný pohyb po celém prostranství ZOO. To se však brzy změnilo.

Byl zavřen do takzvaného opičího domu, kde se na něj několik dní chodily dívat statisíce lidí. Tento rasistický čin však mnohé pobouřil a Ota byl po pár dnech propuštěn. Následně se ho ujala rodina afrických Američanů, kteří mu dali domov. Ota však nedokázal přijmout svůj nový úděl a v roce 1916 spáchal sebevraždu.