Prodávala na Facebooku oblečení po dětech, pak přišla o 40 000 Kč. Kdo udělá stejnou chybu, toho čeká stejný osud

Prodávala na Facebooku oblečení po dětech, pak přišla o 40 000 Kč. Češi dělají stále častěji chybu, kvůli které na internetu přichází o peníze. Tohoto jednání se vyvarujte.

Zdroj fotografie: Erictorres-2002 / Creative Commons / CC BY-SA

Zabezpečení českého bankovnictví je jedno z nejlepších v Evropě. Přesto se množí případy, kdy dojde ke kompletnímu vybílení bankovního účtu nebohých klientů. Kybernetičtí podvodníci totiž využívají k získání přístupu k bankovním účtům ten nejslabší článek celého zabezpečení – samotné klienty. V online světě na nás čeká hned několik nástrah, které nás mají připravit o osobní i platební informace. Své o tom ví i žena, která prodávala na Facebooku oblečení po dětech. Vychytralý podvodník jí tak zvládl obrat o 40 tisíc korun.

Prodávala na Facebooku oblečení po dětech

Jeden z nejběžnějších triků představuje nabízení falešných kurýrů. Tento druh podvodu se nejčastěji šíří právě na internetových bazarech. Podvodníci se v těchto případech vydávají za zájemce o vámi nabízené zboží. Naučenými triky vás pak zmanipulují k použití jejich způsobu dopravy. Jedná se však o spolehlivý způsob, jak podvodníkům osobně předat přístup ke svému bankovnímu účtu. Při prodeji věcí na Facebooku nebo jiných bazarech proto vždy trvejte na dopravě, kterou si sami zvolíte a rozhodně neuvádějte své osobní a platební informace na pochybné stránky, které vám doporučí případný zájemce.

„Prodávala jsem oblečení po dětech na Facebooku. Do pár hodin se mi ozvala zájemkyně, která mi velmi věrohodně vysvětlila, že si pro věci pošle kurýrní službu. Jen mám prý vyplnit určité údaje na jejich webu. Ten vypadal velmi věrohodně a měl tam i logo dopravní společnosti,“ cituje paní Zuzanu z Kladna web Aazdraví.cz. „Bohužel jsem naletěla a vyplnila i údaje k účtu. A potom už to šlo rychle. Z účtu mi zmizelo 40 tisíc korun, než banka transakce zablokovala.“

Telefonáty od falešných bankéřů

Další nebezpečí představují náhodné telefonáty z bank. Kybernetičtí podvodníci si dokáží o svých obětech zjistit velké množství osobních informací. Díky nim působí na oběť věrohodně a dokáží ji snáze zmanipulovat k odevzdání osobních i platebních údajů. Většinou oběti straší domnělým ohrožením jejich bankovního účtu.

V některých případech se snaží svou oběť přesvědčit k tomu, aby své finance přeposlala na účet s krypto-měnou, který má být údajně bezpečnější. Jindy zase požadují sdělení PIN kódu k jejich platební kartě nebo dokonce přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Všechny tyto pokusy většinou končí dokonale vybíleným kontem oběti.