Jeddah Tower roste ke kilometru výšky. Její skroucená konstrukce kopíruje princip šanghajské věže, která tak ošálila vítr

Jeddah Tower v Džiddě už měří zhruba 474 metrů a předstihla nejvyšší obytnou věž světa. Ke kilometru jí chybí 526 metrů. Jejím největším protivníkem je vítr.

Zdroj fotografie: Omarnizar05 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Na začátku října 2026 zveřejnil Ian Norman Miller, ředitel projektu ze společnosti Saudi Binladin Group, krátkou zprávu o postupu stavby. Betonáři dorazili do 118. podlaží, tedy přibližně do výšky 474 metrů. Saúdská věž tím zhruba o 1,6 metru přerostla newyorskou Central Park Tower, dosud nejvyšší dokončenou rezidenční budovu planety. Pro projekt, který léta stál jako torzo u pobřeží Rudého moře, jde o symbolický okamžik. Inženýři však sledují hlavně jinou veličinu: jak se s rostoucí výškou chová proudění vzduchu kolem štíhlého těla stavby. Odpověď hledali v principu, který před deseti lety vyzkoušeli Číňané v Šanghaji.

Jeddah Tower na 474 metrech: obytný rekord padl, cíl je dvakrát výš

Podle databáze CTBUH má Jeddah Tower dosáhnout výšky přes 1 000 metrů. Často citovaný plán počítá s 1 008 metry, architekti z ateliéru Adrian Smith + Gordon Gill Architecture uvádějí, že věž předstihne Burdž Chalífu nejméně o 173 metrů. Dnes je tedy stavba zhruba v polovině. Přesněji řečeno ve 47 % cesty.

Jak velké jsou to skoky, ukazuje srovnání s dnešními obry:

Stavba	Výška	Tvar a práce s větrem
Jeddah Tower (cíl)	1 000+ m	trojramenný půdorys, plynulé zužování
Burdž Chalífa, Dubaj	828 m	půdorys ve tvaru Y, spirálovitě ustupující hmota
Merdeka 118, Kuala Lumpur	678,9 m	fasetovaná „diamantová“ fasáda, štíhlá špice
Shanghai Tower	632 m	fasáda pootočená o 120°, zúžení o 55 %
Central Park Tower, New York	472,4 m	štíhlý hranol, čistě obytná věž
Jeddah Tower (říjen 2026)	cca 474 m	rozestavěno, 118. podlaží
AZ Tower, Brno	111 m	nejvyšší dům v Česku

Brněnská AZ Tower by se se svými 30 podlažími vešla do rozestavěné saúdské věže víc než čtyřikrát, poměr činí přibližně 4,27. Až Jeddah Tower dosáhne kilometru, bude zhruba devětkrát vyšší než český rekordman. Dubajskou Burdž Chalífu převýší o 172 metrů, při variantě 1 008 metrů o 180.

Vítr jako hlavní soupeř kilometrového mrakodrapu

Gravitace se dá spočítat poměrně spolehlivě. Vítr je zrádnější. Když proudí kolem vysoké budovy, za jejími hranami se střídavě odtrhávají víry, nejprve z jedné strany, pak z druhé. Každý takový vír budovu jemně postrčí do boku. Pokud se rytmus odtrhávání sejde s vlastním kmitáním konstrukce, výkyvy se sčítají a stavba se začne houpat. Pro obyvatele horních pater to znamená nevolnost, pro inženýry obrovské dodatečné zatížení nosné konstrukce i fasády.

S výškou problém roste rychleji, než by člověk čekal. Nahoře fouká silněji a stáleji a štíhlá věž je pružnější. U kilometrové budovy proto rozhoduje už prvotní skica, nikoli až dodatečně přidané tlumiče. Projektanti museli vymyslet tvar, který víru nedovolí ustálit se v jednom pravidelném rytmu.

Šanghajský trik: jak Shanghai Tower ošálila vítr o čtvrtinu

Nejnázornější příklad stojí v čínské metropoli. Ateliér Gensler pro 632 metrů vysokou Shanghai Tower ve větrném tunelu proměřil řadu variant, v nichž se fasáda po výšce stáčela o 90 až 210 stupňů. Podle dokumentu ateliéru Gensler vyšla nejlépe kombinace pootočení o 120 stupňů a zúžení o 55 %. Oproti základnímu hranatému modelu ubrala až 24 % konstrukčního zatížení větrem i tlaku na opláštění.

Mechanismus je elegantně prostý. Protože se půdorys v každém patře mírně natáčí a zmenšuje, vítr nikde nenarazí na dlouhou rovnou hranu, podél které by se víry tvořily ve stejném okamžiku. V jedné výšce se odtrhávají dřív, v jiné později. Jejich údery se navzájem rozfázují a slábnou. Společnost Thornton Tomasetti, která stavbu navrhovala staticky, k tomu přidala mohutné jádro, ztužující výložníky a laděný tlumič kmitání.

Čtvrtina zatížení zní jako suché procento. V praxi představuje tisíce tun oceli a betonu, které se nemusely zabudovat, a lehčí, levnější fasádu.

Saúdská varianta: tři křídla, která se zužují do špice

Jeddah Tower přebírá šanghajskou inženýrskou úvahu: měnit profil budovy po výšce tak, aby vítr neměl jedinou stabilní hranu, o kterou by se opíral pořád stejně. Geometrii ale její autoři pojali po svém. Architekti z ateliéru AS+GG vyšli z obrazu svazku složených listů mladé pouštní rostliny. Půdorys tvoří tři ramena, která se směrem vzhůru postupně zkracují, až se silueta sbíhá do jehly. Celek je navíc lehce asymetrický.

Na projektové stránce ateliéru Adrian Smith + Gordon Gill Architecture architekti vysvětlují, že zužující se křídla vytvářejí aerodynamický tvar, který omezuje strukturální zatížení vznikající vířením vzduchu. Každé rameno končí v jiné výšce, takže se obrys věže po patrech skokově proměňuje. Víry se tak odtrhávají v různých úrovních a nestihnou se srovnat do společného rytmu. V Šanghaji ten úkol plní spirála, v Džiddě odstupňované vrcholy tří křídel.

Statici ze společnosti Thornton Tomasetti, tedy stejné firmy, která pracovala na Shanghai Tower, dodávají, že trojramenný plán, plynulé zužování a promyšlené uspořádání nosných stěn obstály při testech. Tvar má i praktickou výhodu: tři křídla se dobře hodí pro byty s výhledem na moře. Pod tím vším leží masivní základová deska silná 5 metrů a 270 vrtaných pilot sahajících až 105 metrů do hloubky.

Podle nás tkví hlavní hodnota projektu právě tady. Rekordní výšku si lze objednat, pokud je dost peněz. Kilometrová věž ale potřebuje, aby se s větrem vypořádal sám její obrys, a protivětrná strategie se tak stává architekturou. Burdž Chalífa k tomu použila ustupující Y, Merdeka 118 broušené fasety a prostorovou příhradovinu ve špici, Šanghaj spirálu. Džidda sází na tři zužující se ramena a dá se čekat, že právě její řešení bude v příštích letech nejcitovanější.

Restart za desítky miliard a cíl na konci roku 2028

Výstavba odstartovala v roce 2013, po roce 2018 se však na dlouhá léta zastavila. Pauza se pojí s finančními a politickými otřesy kolem dodavatele Saudi Binladin Group a se širší saúdskou protikorupční kampaní. Jednoznačné oficiální vysvětlení investor nikdy nezveřejnil. Obrat přišel 2. října 2024, kdy developer Jeddah Economic Company podepsal se skupinou Saudi Binladin Group novou smlouvu na dokončení v hodnotě zhruba 43 miliard korun, z toho asi 6,6 miliardy připadlo na dříve odvedené práce. Kontrakt počítal se 42 měsíci. Betonáž se oficiálně rozjela 20. ledna 2025.

Od té doby věž stoupá svižně. V dubnu 2026 hlásili statici 100 pater, začátkem října už 116 až 118 podlaží. Fabien Toscano z developerské firmy v říjnu uvedl, že cílem je dokončení na konci roku 2028. Pro investora, skupinu Kingdom Holding, je věž součástí strategie Vision 2030 a má táhnout diverzifikaci ekonomiky a zviditelnit Saúdskou Arábii jako místo architektonických inovací. Zároveň je srdcem čtvrti Jeddah Economic City s plánovanou rozlohou 5,3 milionu metrů čtverečních.

Uvnitř se počítá s hotelem Four Seasons, kancelářemi, apartmány s hotelovými službami, luxusními byty a vyhlídkou. Ta má podle CTBUH ležet ve výšce 652 metrů, statici ji umisťují do 157. patra a výtahy mají jezdit rychlostí přes 10 metrů za sekundu. Návštěvník tedy nebude stát v kilometrové výšce, přesto se ocitne výš než na kterékoli jiné vyhlídce světa. Otevření pro veřejnost ani ceník zatím nikdo nepotvrdil. Pro představu: vstupenky na vyhlídku Burdž Chalífy vyjdou podle termínu přibližně na 1 200, 2 400 nebo 4 600 korun a Džidda bude podle nás mířit do stejně prémiové kategorie. Čeští turisté mohou do Saúdské Arábie cestovat na elektronické vízum s roční platností, vícenásobným vstupem a pobytem až na tři měsíce.