Tragédie, která změnila svět. Uběhlo 38 let od děsivé havárie v Černobylu, ze svědectví některých lidí doslova mrazí. Mnozí vůbec netušili, jakému nebezpečí byli vystaveni.
V dubnu uběhlo 38 let od největší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. Výbuch Černobylu přitom byl výsledkem několika lidských pochybení a nedostatečné konstrukce reaktoru. Nehoda si na místě vyžádala na 30 obětí a dalších 50 zahynulo bezprostředně po výbuchu na následky masivního ozáření. Většinou se jednalo o techniky, záchranáře a hasiče. Co vlastně tuto nesmírnou katastrofu způsobilo?
Výbuch způsobila nepovedená zkouška
Na konec dubna 1986 byla naplánovaná bezpečnostní zkouška, která měla otestovat, jak zvládne záložní generátor udržet v provozu chladící čerpadla, kdyby došlo k výpadku proudu. Jednalo se už o druhý pokus této zkoušky, protože první skončila neúspěchem. Dostatečné chlazení jádra je přitom zásadní pro udržení jeho stability. Pokud je jeho stabilita narušena, může explodovat, což si Černobyl nakonec vyzkoušel na vlastní kůži. Výbuch Černobylu tak zapříčinila bezpečnostní zkouška, která měla ověřit, že k podobné nehodě nikdy nedojde.
Osudná noc Černobylu
Stalo se tak z pátku na sobotu v noci, 26. dubna 1986. Vteřiny před výbuchem byly ve znamení paniky a špatných rozhodnutí ze strany techniků. Minuty a hodiny po výbuchu znamenaly zkázu pro celé přilehlé město Pripjať. Hasiči, kteří tu noc hasili, byli bez jakýchkoliv ochranných obleků vystaveni nepředstavitelně silnému radioaktivnímu ozáření.
Radioaktivní částečky prachu a úlomky grafitu se následující ráno snášely na město a rozsévaly smrt. Obyvatelé Pripjati přitom neměli celý den ani ponětí o tom, co se v Černobylu vlastně stalo. Nikdo je nevaroval před riziky ozáření a nebyla podniknuta ani žádná jiné bezpečnostní opatření.
Opožděná evakuace
Evakuace obyvatel Pripjati byla nařízena až v neděli ráno. Většina obyvatel však stále nevěděla, jakému nebezpečí byli sobotního rána vystaveni. Nikdo z nich netušil, že se do svých domovů už nikdy nevrátí. Většina z nich se pak po zbytek života potýkala s následky masivního ozáření. Kromě Pripjati zasáhla radiace uniklá z Černobylu také přilehlé okolí. Menší částečky radioaktivního materiálu pak vítr rozfoukal po většině Evropy. Udává se, že množství uniklých částeček radioaktivního plynu bylo až 400x více, než kolik vyprodukovala atomová bomba shozená na Hirošimu.